Alfred hrabě von Zedtwitz ( Alfred Curt Adolf Theodor Hugo Graf von Zedtwitz) (12. prosince 1858 Aš – 9. ledna 1940 Dunkelsberg) byl česko-rakouský šlechtic z rodu Zedtwitzů a rakousko-uherský generál. Od mládí sloužil ve vojsku u jezdectva a jako absolvent Válečné školy byl důstojníkem generálního štábu. V roce 1912 dosáhl hodnosti polního podmaršála a na začátku první světové války byl velitelem divize na východní frontě. Již v roce 1914 byl odvolán a penzionován, poté žil na rodových sídlech v západních Čechách (zámek Doupov).

Životopis náhled|vlevo|Zámek Dunkelsberg, sídlo Alfreda Zedtwitze do roku 1940 Pocházel ze starého německého šlechtického rodu Zedtwitzů usazeného od 13. století na pomezí Bavorska a západních Čech.Ottův slovník naučný, díl XXVII.; Praha, 1907; s. 516–517Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku; díl IV. Západní Čechy; Praha, 1985; s. 21, 434–435 Narodil se na zámku v Aši jako nejmladší syn velkostatkáře a člena Panské sněmovny hraběte Kurta Zedtwitze (1822–1909).Kurt Zedtwitz na webu Rakouského parlamentu dostupné onlineRodokmen Zedtwitzů dostupné online Do c. k. armády vstoupil v roce 1878 jako poručík u 14. dragounského pluku v Klatovech,Kais. Königl. Militär Schematismus 1879; Vídeň, 1878; s. 459, 481 dostupné online kde byl v roce 1883 povýšen na nadporučíka.Kais. Königl. Militär Schematismus 1885; Vídeň, 1884; s. 533, 578 dostupné online V letech 1883–1885 si doplnil vzdělání na Válečné škole (K.u.K. Kriegsschule) ve Vídni a následně se stal členem sboru důstojníků generálního štábu.Die k.u.k. Kriegsschule 1852–1902; Vídeň, 1903; s. 136 dostupné online Byl přidělen k velení jezdecké divize ve Lvově a v hodnosti kapitána byl v roce 1890 přeložen ke 14. jezdecké divizi v Prešpurku.Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1895; Vídeň, 1895; s. 166 dostupné online Zde strávil pět let a následně se v hodnosti majora (1896) stal šéfem štábu 15. jezdecké divize v Miskolci.Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1898; Vídeň, 1897; s. 193 dostupné online V roce 1898 byl povýšen na podplukovníka a vrátil se do Prešpurku jako zástupce velitele 5. husarského pluku.Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1902; Vídeň, 1901; s. 648, 726 dostupné online V roce 1902 dosáhl hodnosti plukovníka a byl přeložen jako velitel 7. husarského pluku v Debrecínu, kde setrval do roku 1908.Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1906; Vídeň, 1905; s. 172 dostupné online

V hodnosti generálmajora (1. listopadu 1908) byl povolán do Jarosławi, kde převzal velení 4. pěchotní brigády.Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1910; Vídeň, 1909; s. 173 dostupné online K datu 11. května 1912 byl povýšen do hodnosti polního podmaršála a závěr kariéry strávil v Haliči, kde byl velitelem pěchotní divize č. 45 v Přemyšlu.Generale und Obersten 1914; Vídeň, 1914; s. 4 dostupné online Na začátku první světové války se zúčastnil bojů na východní frontě,Velitelé divizí rakousko-uherské armády za první světové války na webu austro-hungarian-army.co.uk dostupné online ale kvůli neúspěchům byl již na podzim 1914 odvolán a k datu 1. listopadu 1914 odeslán do penze.SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die k. k. bzw. k. u. k. Generalität 1816–1918; Vídeň, 2007; s. 209 dostupné online

Po odchodu do výslužby žil trvale na rodinných statcích v západních Čechách (zámek Doupov).Gothaisches genealogisches Taschenbuch der gräflichen Häuser 1922; Gotha, 1921; s. 1126 dostupné online Po starším bratru Kurtovi (1849–1933) zdědil v roce 1933 velkostatek Doupov, k němuž před pozemkovou reformou patřilo přes 1500 hektarů půdy. Zemřel na dnes již zaniklém zámku Dunkelsberg 9. ledna 1940 ve věku 81 let.Gothaisches genealogisches Taschenbuch der gräflichen Häuser 1942; Gotha, 1941; s. 664 dostupné online

V roce 1901 se oženil s německou šlechtičnou baronkou Mariannou von Berlichingen (1877–1964), dcerou württemberského komořího a důstojníka Ernsta Berlichingena.Gothaisches genealogisches Taschenbuch der gräflichen Häuser 1903; Gotha, 1902; s. dostupné onlineGothaisches genealogisches Taschenbuch der freiherrlichen Häuser 1904; Gotha, 1903; s. 19–20 dostupné online Z jejich manželství se narodilo pět dětí, dva starší synové zdědili rodové statky. Starší Curt Sigismund (1902–1989) vlastnil do roku 1945 velkostatky Doupov a Zakšov, mladší Alfred Curt (1903–1965) zdědil po strýci v roce 1929 velkostatek Moravany nad Váhom a usadil se na moravanském zámku. Oběma bratrům byly majetky zabaveny po druhé světové válce na základě Benešových dekretů.

Tituly a ocenění Celá rodina užívala od roku 1790 říšský hraběcí titul,Genealogisches Taschenbuch der deutschen gräflichen Häuser 1835; Gotha, 1835; s. 535–540 dostupné online v této linii byl titul hraběte potvrzen pro Rakouské císařství potvrzen v roce 1845.ŽUPANIČ, Jan: Habsburská šlechta. Proměny elit podunajské monarchie v dlouhém 19. století; Praha, 2023; s. 296–300, 333 ISBN 978-80-86781-44-0 Alfredův otec Kurt navíc díky vlastnictví velkostatku v Horních Uhrách získal v roce 1891 predikát z Doupova a Moravan platný pro Uherské království.Erbovní listina Kurta Zedtwitze v Archivu Národního muzea dostupné online Alfred byl v roce 1883 jmenován c. k. komořímHof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1885; Vídeň, 1884; s. 284 dostupné online a během služby v armádě získal několik vyznamenání v Rakousku-Uhersku i v zahraničí.Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1914; Vídeň, 1914; s. 132 dostupné onlineHof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1909; Vídeň, 1908; s. 310 dostupné online

Rakousko-Uhersko 60x60pixelů Válečná medaile (1878) 60x60pixelů Jubilejní pamětní medaile (1898) 60x60pixelů Řád železné koruny III. třídy (1907) 60x60pixelů Služební odznak pro důstojníky II. třídy (1907) 60x60pixelů Vojenský jubilejní kříž (1908) 60x60pixelů Mobilizační kříž (1913)

Zahraničí 60x60pixelů Řád červené orlice II. třídy (Německo) 60x60pixelů Řád koruny II. třídy (Německo)

Odkazy Reference

Literatura Almanach českých šlechtických rodů 2024; Praha, 2023; s. 386–402 (heslo Zedtwitz) ISBN 978-80-85955-53-8 Externí odkazy Historie rodu Zedwitzů

Alfred Zedtwitz Kategorie:Rakousko-uherští generálové Kategorie:Rakouští šlechtici Kategorie:Čeští šlechtici Kategorie:Rakousko-uherské osobnosti první světové války Kategorie:Císařští komoří Kategorie:Sudetští Němci Kategorie:Nositelé Řádu železné koruny Kategorie:Nositelé Vojenského jubilejního kříže Kategorie:Nositelé Řádu červené orlice Kategorie:Nositelé Řádu koruny (Prusko) Kategorie:Narození 12. prosince Kategorie:Narození v roce 1858 Kategorie:Narození v Aši Kategorie:Úmrtí 9. ledna Kategorie:Úmrtí v roce 1940 Kategorie:Muži