Afšarština (dialekt Torki) je turkický oghuzský jazyk, kterým se mluví v částech Afghánistánu a Íránu, několik mluvčích je i v Sýrii a Turecku. Je považována za dialekt ázerbájdžánštiny, časem se však hranice mezi dialektem a původní řečí setřely, což je u turkických jazyků běžné.Dokumentace pro ISO 639 identifikátor: aze dostupné online
Afšarština se odlišuje velkým počtem slov přejatých z Darí (afghánská perština) a zaokrouhlování fonému /a/ do /ɒ/ jako v uzbečtině. Mnoho samohlásek, které se v ázerbájdžánštině zaokrouhlují, v afšarštině zaokrouhlené nejsou. Jako příklad může posloužit výraz pro 100 – jiz, v ázerbájdžánštině jyz.
Zařazení ázerbájdžánských jazyků zařazení Afšar jazyka mateřský jazyk: ISO 639-1: az Ázerbájdžánština, a varianty: (oghuzské jazyky, jazyk Sonkori) mateřská podskupina: ISO 639-2: aze (B) Torki, a varianty: (jižní oghuzština, jižní ázerbájdžánština, jižní azerština, íránská turečtina, afghánská oghuzština) primární dialekt: Afšar (dialekt Torki) jazykový kód: ISO 639-3: azb-afs (B)
Turkofonní kmeny v Íránu jsou roztroušeny po mnoha regionech. Jejich osidlování země začalo s prvními nájezdy turkofonních národů a pokračovalo v obdobích vlády Seldžuků, Mongolů, Tímúridů a Safíovců. Z různých důvodů přesouvali vládcové těchto dynastií kmeny i do vzdálenějších částí Íránu – ke střežení hranic, aby je rozdrobili, potrestali, odměnili nebo povzbudili. Jedním z příkladů je nápadné rozptýlení kmene Afšarů na části, které se nacházejí v Chorasánu, západním Ázerbájdžánu, Chúzistánu, Fársu a Kermánu.
Je velmi obtížné stanovit jasnou hranici na jedné straně mezi východními dialekty „(anatolské) turečtiny“ a „ázerbájdžánštiny“, na druhé straně mezi ázerbájdžánštinou a „afšarskými dialekty“ nebo dokonce „chorásánskou turečtinou“. K dispozici je u všech stylů oghuzštiny nepřeberné množství přechodných jevů. Jednou z možností by tak mohlo být zařazení východoanatolských dialektů v rozmezí ázerbájdžánštiny. Nejvzdálenější z dialektů oghuzštiny je „turkmenština“. Proto všechny Oghuzské dialekty kromě turkmenského jsou v Íránu označované torkī a naproti tomu turkmenský dialekt je poněkud vhodně označován torkamā – ănī. Osobní formy predikátu nicméně ukazují jasné a zřejmě archaické rozdíly mezi těmito pěti skupinami.Doerfer, G. „Ein türkischer Dialekt aus der Gegend von Hamadān“, Acta Orientalia Hungarica 36, 1982, pp. 109-15. (nemecky)
tabulka uspořádání Torki makrojazyků do tohoto pořadí jazykový kód ISO 639-2: aze (B) skupina dialektů Baharlujazykový kód ISO 639-3 skupina dialektů Tabrizjazykový kód ISO 639-3 skupina dialektů Šahsavanijazykový kód ISO 639-3 skupina dialektů Karapapachjazykový kód ISO 639-3 1 Baharlu – (azb-bah),* Chamseh, Chamsa – (azb-bah)2 Nafar – (azb-naf)3 Mokaddam – (azb-min)4 Ajnallu, Inallu, Inanlu (azb-ajn) 1 Täbris – (azb-tab)2 Afšarština, Afšari, Afsar – (azb-afs)3 Bajat – (azb-bay)4 Karagözlü – (azb-qar)5 Kirkuk – (azb-kir)6 Kars – (azb-kas)7 Kádžár – (azb-qaj 1 Šáhseven – (azb-sha)2 Pišagči – (azb-pis) 1 Karapapach (V.anat. turečtina) – (azb-kar)
Reference
Související články Pišagči Východoanatolská turečtina
Kategorie:Turkické jazyky Kategorie:Oghuzské jazyky Kategorie:Jazyky Ázerbájdžánu Kategorie:Jazyky Íránu Kategorie:Jazyky Afghánistánu Kategorie:Živé jazyky Kategorie:Jazyky Asie