Dana Drábová (3. června 1961 Praha – 6. října 2025 Pyšely) byla česká jaderná inženýrka, lokální a regionální politička. V letech 1999–2025 byla předsedkyní Státního úřadu pro jadernou bezpečnost. Mezi roky 2010 až 2025 působila jako místostarostka Pyšel a v letech 2016 až 2017 jako zastupitelka Středočeského kraje.

Životopis Vystudovala gymnázium v Říčanech. V letech 1980–1985 studovala Fakultu jadernou a fyzikálně inženýrskou ČVUT, obor dozimetrie a aplikace ionizujícího záření. Ukončila diplomovou prací Měření neutronů a stanovení dávky od neutronů pomocí mikrodozimetrie a získala titul Ing., poté se v letech 1994–2000 věnovala doktorskému studiu v oboru jaderná fyzika a získala titul Ph.D. V letech 1985–1995 pracovala v Centru hygieny záření Institutu hygieny a epidemiologie (později Státního zdravotního ústavu), kde se zabývala ochranou před škodlivými účinky ionizujícího záření.

Od roku 1992 byla zástupkyní vedoucího Ústředí radiační monitorovací sítě České republiky. Následně byla jeden rok ředitelkou odboru havarijní připravenosti Státního úřadu pro jadernou bezpečnost a pak v letech 1996–1999 ředitelkou Státního ústavu radiační ochrany. Od 1. listopadu 1999 byla předsedkyní Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, kde vystřídala Ing. Jána Štullera. Také od listopadu 2006 do listopadu 2009 předsedala asociaci západoevropských jaderných dozorů (WENRA).

Zemřela 6. října 2025 ve věku 64 let po krátké těžké nemoci, doma v Pyšelích, v kruhu svých nejbližších. Poslední rozloučení v kruhu nejbližší rodiny a přátel před její kremací se konalo 18. října v pyšelském kostele Povýšení sv. Kříže. V pražském Foru Karlín se 23. října konala vzpomínková akce pro širokou veřejnost Dano, děkujeme, na které vystoupil mj. prezident Petr Pavel. Krátce po jejím úmrtí zorganizovala iniciativa Dárek pro Putina sbírku na střelu Flamingo pro ukrajinskou frontu pojmenovanou na její počest „DANA 1“; potřebných 12,5 milionu korun se shromáždilo za necelé dva dny.

Její partnerkou byla Markéta Pávová; o vztahu se nicméně veřejnost dozvěděla až po úmrtí Drábové.

Politická angažovanost náhled|vlevo|S Vítem Rakušanem při vzpomínkové akci 17. listopadu 2016 v Praze na Národní třídě. Vlevo je Michal Horáček.|alt= V komunálních volbách v roce 1998 byla jako nezávislá zvolena do Zastupitelstva města Pyšely na Benešovsku. Mandát ve volbách v roce 2002 a 2006 obhájila jako nestraník za SNK-ED, ve volbách v roce 2010 a 2014 jako nestraník za STAN. Dne 8. listopadu 2010 byla zvolena neuvolněnou místostarostkou města, v listopadu 2014 tuto funkci obhájila.

V krajských volbách v roce 2016 kandidovala na 2. místě kandidátky STAN ve Středočeském kraji. Získala 11 592 preferenčních hlasů a byla zvolena krajskou zastupitelkou. To vedlo k tomu, že Ministerstvo vnitra ČR žádalo kvůli neslučitelnosti této zastupitelské funkce s funkcí předsedkyně Úřadu pro jadernou bezpečnost jakožto ústředního orgánu státní správy hlasování o zániku mandátu, krajští zastupitelé se však rozhodli nehlasovat.§ 48 odst. 3–6 zákona č. 130/2000 Sb., o volbách do zastupitelstev krajů a o změně některých zákonů. Dostupné online. Sama Drábová se ale nakonec rozhodla na svůj mandát rezignovat k 31. květnu 2017. V zastupitelstvu ji nahradil kolega Petr Halada.

Dne 18. října 2016 se setkala s tibetským duchovním vůdcem dalajlámou, který přijel do Prahy v rámci konference Forum 2000.

Stěžejní otázkou dalšího rozvoje jaderné elektrárny Dukovany byla výstavba nového bloku elektrárny. Výběr dodavatele nového bloku Dukovan doprovází silná kontroverze, protože pouze ruský Rosatom má zkušenosti s předchozí realizací stejně velkého reaktoru a jako jeden z mála zájemců by v současnosti splnil podmínku požadující výkon reaktoru do 1 200 MW. Podle Drábové se nejedná o zvýhodnění Rosatomu, ale o realitu Dukovan, ze které vyplývá, že „dukovanská lokalita i ze studie vlivu na životní prostředí je výkonově omezená, takže to znamená, ten výkon toho bloku musí být do 1200.” V listopadu 2020 uvedla, že by se tendru měly účastnit pouze státy, ve kterých je vymahatelné evropské právo a naznačila, že by to v konečném důsledku znamenalo vyřazení Ruska a Číny, v březnu 2021 otevřeně prohlásila, že by Rusko z tendru vyřadila. Podle Drábové, pokud se ve 30. letech 21. století nepostaví v Dukovanech nový blok jaderné elektrárny, by energii v Česku mohl zajišťovat zemní plyn.

Krátce po vypuknutí ruské invaze na Ukrajinu koncem února 2022 získala ohlas na sociálních sítích, když na svém twitterovém účtu začala zveřejňovat přejaté útržky o válečné situaci, doplněné vlastním pohledem, nezřídka kritickým k současnému Rusku jako původci dění, a zakončené signifikantní větou „Radiační situace na Ukrajině zůstává normální“, poukazující na skutečnost, že konflikt probíhá na území historické (a potenciálně opakovatelné) jaderné katastrofy. Tutéž větu pak na Twitteru/X zopakovala jako svůj epitaf nedlouho před smrtí.

Kritika V roce 2021 publikoval spoluzakladatel Hnutí DUHA, bývalý předseda Zelených a člen Greenpeace Jan Beránek, v Deníku Referendum sérii textů o Daně Drábové. V nich kritizoval délku funkčního období Drábové ve Státním úřadu pro jadernou bezpečnost či ji obviňoval z neschopnosti kriticky pohlížet na jadernou energetiku.

Podle Beránka z licoměrných záminek hatila v roce 2001 zřízení nezávislých sond pro měření radioaktivity v okolí elektrárny Dukovany, či mlžila v případu tajně přesvářeného sváru v primárním okruhu prvního reaktoru elektrárny Temelín, kdy některá její rozhodnutí o nezveřejnění informací zvrátil soud.

Ocenění V říjnu 2013 převzala na liberecké Technické univerzitě v Liberci čestný doktorát (doctor honoris causa) za propagaci vědy, 28. října 2014 jí český prezident Miloš Zeman udělil medaili Za zásluhy I. stupně a v dubnu 2016 převzala na Vysoké škole báňské v Ostravě další čestný doktorát. Dne 3. listopadu 2022 ji ministryně obrany ocenila Záslužným křížem za mimořádné aktivity na podporu Ukrajiny v jejím boji proti ruské invazi.

Při příležitosti státního svátku 28. října 2025 byla prezidentem Petrem Pavlem in memoriam vyznamenána Řádem Bílého lva občanské skupiny 3. třídy za zásluhy o stát v oblasti bezpečnosti, vědy a správy státu; vyznamenání převzala její pozůstalá partnerka.

Vyznamenání Česko 65x65pixelů Řád bílého lva občanské skupiny, III. třída, in memoriam (2025) 65x65pixelů Medaile Za zásluhy, I. stupeň (2014) 65x65pixelů Záslužný kříž ministra obrany České republiky, III. třída (2022) Japonsko 60x60pixelů Řád vycházejícího slunce, II. třída, zlatá a stříbrná hvězda (2024)

Publikace BÖCK, Helmuth, DRÁBOVÁ, Dana: Rizika přesahující hranice: případ Temelín. 1. vyd. Praha: Česká nukleární společnost, 2006. 32 s.ISBN 80-02-01794-3 DRÁBOVÁ, Dana, PAČES, Václav: Perspektivy české energetiky: současnost a budoucnost. Vyd. 1. Praha: Novela bohemica, 2014. 335 s. ISBN 978-80-87683-26-2

Odkazy Reference

Literatura ŠTĚPÁNEK, Radek, PLEŠEK, Jiří: Atomová baba, rozhovor s Danou Drábovou. Praha, NLN s.r.o. 2024. 217 s. ISBN 978-80-7422-823-0

Externí odkazy

Bilanční rozhovor o vlastním životě z roku 2023 pro server Seznam Zprávy Nekrolog v pořadu Věda 24 České televize

Kategorie:Čeští jaderní fyzici Kategorie:Čeští úředníci Kategorie:Čeští místní politici Kategorie:Jaderné fyzičky Kategorie:České popularizátorky vědy Kategorie:Zastupitelé Středočeského kraje Kategorie:Pedagogové na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT Kategorie:Nositelé medaile Za zásluhy (Česko) Kategorie:Nositelé Záslužného kříže ministra obrany České republiky Kategorie:Nositelé Řádu vycházejícího slunce II. třídy Kategorie:Nositelé Řádu Bílého lva III. třídy Kategorie:Držitelé čestných doktorátů Kategorie:Absolventi Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT Kategorie:LGBT Češi Kategorie:LGBT vědci Kategorie:Narození v roce 1961 Kategorie:Narození 3. června Kategorie:Narození v Praze Kategorie:Úmrtí v roce 2025 Kategorie:Úmrtí 6. října Kategorie:Úmrtí v Pyšelích Kategorie:Ženy