náhled|Bill Clinton (vlevo) podávající ruku Jeffreymu Epsteinovi (vpravo), v pozadí Epsteinova partnerka Ghislaine Maxwellová (vzadu vpravo) náhled|Z části cenzurovaný narozeninový dopis pro Epsteina s podpisem Donalda Trumpa náhled|Žena na demonstraci s cedulí vyzývající ke zveřejnění spisů
Epsteinovy spisy (rovněž označováno jako Epsteinovy seznamy, ) je souhrnné označení víc než 6 milionů stránek dokumentů, obrázků a videí, které ukazují kriminální aktivity amerického finančníka a sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Spisy obsahují jména několika veřejných osob včetně politiků a celebrit a odhalují Epsteinův vliv.
Seznamy začaly být znovu významně řešeny během druhé vlády Donalda Trumpa. Trump během své kampaně v roce 2024 nadnesl myšlenku zveřejnění spisů, ale následně během své vlády je označil za hoax Demokratů. V červenci 2025 Ministerstvo spravedlnosti USA a FBI zveřejnily zprávu, v níž tvrdily, že žádný „Epsteinův seznam klientů" neexistuje, že nebyl nalezen žádný důkaz o vydírání a že Epstein spáchal sebevraždu – což vyvolalo vlnu kritiky ze strany příznivců Trumpa i opozice.
Dne 18. listopadu 2025 schválila Sněmovna reprezentantů poměrem hlasů 427 ku 1 Zákon o transparentnosti Epsteinových spisů (Epstein Files Transparency Act), který byl té noci jednomyslně schválen Senátem a další den podepsán prezidentem. Zákon stanovil, že žádný dokument nesmí být zadržen z důvodu „rozpačitosti, poškození pověsti či politické citlivosti".
Ministerstvo spravedlnosti USA zveřejnilo 19. prosince 2025 do uzávěrky dané zákonem relativně malé množství spisů – podle odhadů zhruba jednu desetinu materiálů – což vyvolalo kritiku z obou stran amerického politického spektra. Kongresmani Thomas Massie a Ro Khanna, kteří zákon spoluprosadili prostřednictvím procedury „discharge petition" (včetně podpory republikánek Lauren Boebert a Marjorie Taylor Greene), obvinili ministerstvo, že porušuje duch i literu zákona. Dne 30. ledna 2026 bylo zveřejněno přes 3 miliony stránek zahrnujících 180 000 fotek a 2000 videí. Ministerstvo uvedlo, že zveřejnění z 30. ledna 2026 bylo konečné a že byly splněné zákonné povinnosti, ačkoliv dříve ministerstvo uvedlo, že by mohlo být zveřejněno i přes 6 milionů stránek – zveřejněno jich tedy bylo zhruba jen polovina.
Jako Epsteinův seznam () se označuje údajný dokument nacházející se ve spisech, který obsahuje jména vysoce postavených klientů, kterým Epstein prodával mladé dívky.
Problémy s anonymizací obětí Od začátku měly být zveřejňovány anonymizované dokumenty, což mělo chránit Epsteinovy oběti. V prosinci 2025 ale vyšlo najevo, že Ministerstvo spravedlnosti USA použilo chybné techniky anonymizace, které umožnily veřejnosti obnovit začerněný text v dokumentech. Uživatelé sociálních sítí zjistili, že stačí text zkopírovat a vložit jinam. Chyba souvisela se starším soudním podáním z roku 2021, které bylo do zveřejněných materiálů převzato. Celkem bylo zcela začerněno nejméně 550 stran, včetně rozsáhlých souborů dokumentů a přepisu z jednání velké poroty – ze 119 stran protokolu byla začerněna převážná většina.
Další kritika následovala po zveřejnění dalších dokumentů v lednu 2026, kdy se objevily desítky neanonymizovaných nahých fotografií mladých žen či dívek a také plná jména a adresy obětí, včetně nezletilých. Právníci obětí tvrdili, že ministerstvo selhalo v základní kontrole a že byly odhaleny údaje nejméně 43 obětí, někdy opakovaně. Některé oběti hovořily o hrubém ohrožení své bezpečnosti. Přestože ministerstvo zřídilo kontaktní e-mail a slíbilo nápravu, právníci i oběti postup ostře kritizovali. V únoru 2026 zástupci více než 200 údajných obětí požádali soud o okamžité stažení webu s dokumenty; ministerstvo se bránilo tím, že chyby se týkaly jen zanedbatelného zlomku materiálů a byly rychle opravovány. Komentátoři upozorňovali na paradox, že ministerstvo zveřejnilo nahé fotografie a jména obětí, ale současně začernilo jména vlivných osobností.
Obsah V rozsáhlých spisech je zmíněno mnoho osobností. Nicméně žádné provinění nelze prokázat pouhým uvedením v dokumentech a většina uvedených osobností jakékoli provinění v souvislosti s Epsteinovým životem a zločiny popřela. Kromě Epsteina a Ghislaine Maxwellové nebyl nikdo obviněn z trestného činu souvisejícího s odhaleními ve spisech. V následujících částech jde o velmi omezený výběr ze zmíněných osobností. Mezi nejčastěji zmiňovaná jména ve spisech patří Epsteinova asistentka Lesley Groff (157 613 zmínek), správce Richard Kahn (52 781), Donald a Melania Trumpovi (přes 38 000) a Ghislaine Maxwellová (13 169).
Politika Podle dokumentů zveřejněných do ledna 2026 obsahovaly spisy více než 5 300 souborů a přes 38 000 zmínek o Donaldu Trumpovi, jeho manželce a sídle Mar-a-Lago, přičemž většina odkazovala na novinové články či veřejně dostupné materiály a žádné nezahrnovaly přímou komunikaci s Epsteinem. FBI shromáždila „pikantní informace" o Trumpovi, ale nebyly potvrzeny; ministerstvo spravedlnosti v roce 2026 uvedlo, že po prověření obvinění ze sexuálního zneužití nebyly nalezeny důvěryhodné důkazy pro další šetření a některé dokumenty obsahovaly „nepravdivá a senzacechtivá tvrzení" proti prezidentovi. Podle odtajněného dokumentu FBI bývalý šéf policie v Palm Beach v roce 2006 uvedl, že mu Trump volal se slovy, že je rád, že někdo Epsteina zastavuje. Jeden ze zveřejněných Epsteinových e-mailů obsahoval tvrzení, že by mohl „zničit Trumpa".
Dokumenty popisují častou komunikaci mezi Ghislaine Maxwellovou a spolupracovníky bývalého prezidenta Billa Clintona v letech 2001–2004, kdy Clinton opakovaně cestoval Epsteinovým letadlem; většina e-mailů se týkala logistiky cest a společenských akcí, místy však měla flirtující či nevhodný tón. Clintonův mluvčí uvedl, že bývalý prezident e-maily neposílal, s Epsteinem přerušil styky před rokem 2006, o jeho zločinech nevěděl a nikdy nenavštívil jeho ostrov; nezredigovaná zpráva zároveň naznačuje, že Clinton sdílel e-mailový účet se svým poradcem Dougem Bandem. FBI v průběhu let prověřovala různá obvinění proti Billu Clintonovi v souvislosti s kauzou Epstein; jeden ze svědků v dokumentech údajně tvrdil, že Clinton „má rád mladé dívky". V únoru 2026 Bill i Hillary Clintonovi souhlasili s výpovědí před výborem Sněmovny reprezentantů pro dohled.
Bývalý demokratický guvernér Nového Mexika Bill Richardson byl jednou z vysoce postavených osobností, které Virginia Giuffre ve svých soudních výpovědích označila za muže, s nimiž byla nucena mít sex v rámci Epsteinovy sítě. Nově odhalené dokumenty ukázaly, že Richardson udržoval s Epsteinem kontakt ještě v roce 2016, tedy dlouho po Epsteinově odsouzení v roce 2008.
Zveřejněné dokumenty obsahovaly tisíce textových zpráv mezi zástupcem alternativní pravice a dřívějším poradcem Donalda Trumpa Stevem Bannonem a Jeffreyem Epsteinem, zejména z let 2018 a 2019, které ukazují jejich úzký osobní i pracovní vztah. Komunikace se týkala snah ovlivňovat mezinárodní geopolitiku, včetně evropských politických aliancí, tlaku na Čínu a obchodních vazeb na Blízkém východě, přičemž Epstein Bannonovi opakovaně nabízel využití svých nemovitostí a letadla a často se spolu setkávali. Bannon Epsteinovi poskytoval mediální trénink v souvislosti s dokumentárním projektem a radil mu při rostoucím mediálním zájmu v roce 2019. Zprávy rovněž obsahují narážky na Donalda Trumpa, debaty o Federálním rezervním systému a podporu krajně pravicových postav, například Tommyho Robinsona, ačkoli kontext řady výroků zůstává kvůli rozsáhlým anonymizacím nejasný. Bannon a Epstein si také dopisovali o strategiích proti papeži Františkovi a diskutovali o plánech na film o homosexualitě ve Vatikánu.
Dokumenty z roku 2013 ukazují úzký kontakt mezi bývalým izraelským premiérem Ehudem Barakem a Jeffreym Epsteinem, v němž Barak informoval Epsteina o stažení Larryho Summerse z kandidatury na šéfa Fedu a Epstein mu obratem domlouval schůzky s vlivnými finančníky. Nahrávky a e-maily dále naznačují, že Epstein Baraka povzbuzoval ke spolupráci s firmou Palantir, využíval jeho jméno k navazování kontaktů s Peterem Thielem i osobami z okruhu Vladimira Putina a chlubil se snahou setkat se s Putinem kvůli investicím.
E-maily a audiozáznamy v dokumentech ukazují, že ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy Jr. se připojil k Epsteinovi a Ghislaine Maxwellové na expedici za fosiliemi na rezervaci Pine Ridge v Jižní Dakotě, přičemž odnášení fosilií bez souhlasu kmene je tam nelegální.
Vazby na Izrael
Autoři Dylan Howard, Melissa Cronin a James Robertson v knize Epstein: Dead Men Tell No Tales uvádějí možnost, že Jeffrey Epstein spolupracoval s izraelskou zpravodajskou službou Mosad. Opírají se především o tvrzení bývalého důstojníka izraelské rozvědky Ariho Ben-Menasheho, podle něhož Epstein shromažďoval kompromitující materiály na vlivné osobnosti za účelem jejich vydírání. Jako možné nepřímé spojení bývá uváděna také Ghislaine Maxwellová, jejíž otec Robert Maxwell měl podle řady zdrojů kontakty s Mosadem.
Podle e-mailové korespondence zveřejněné v listopadu 2025 se v letech 2013–2016 v Epsteinově bytě na Manhattanu opakovaně ubytoval důstojník izraelské vojenské rozvědky Yoni Koren, blízký spolupracovník bývalého izraelského premiéra Ehuda Baraka. Dokumenty dále naznačují, že se Epstein podílel na zprostředkování bezpečnostních a obranných projektů mezi Izraelem a dalšími státy, zejména Mongolskem a Pobřežím slonoviny, včetně dodávek izraelských sledovacích technologií. Během občanské války v Sýrii se podle těchto dokumentů pokoušel vytvořit neoficiální komunikační kanál mezi Izraelem a Ruskem a v roce 2013 se podílel na přípravě schůzky mezi Ehudem Barakem a Vladimirem Putinem.Why the Epstein emails go way beyond Trump CBC Radio
Možné vazby na CIA Podle serveru Drop Site News se Epstein společně s podnikatelem Lesem Wexnerem v 90. letech podílel na přesunu letecké společnosti Southern Air Transport (SAT) z Miami do Columbusu. SAT byla v minulosti tajně vlastněna CIA a figurovala v aféře Írán-Contras. Přestože společnost přepravovala zboží pro Wexnerovy podniky, celníci v roce 1996 na palubě jednoho z jejích letadel objevili zásilku kokainu. Provoz společnosti skončil v roce 1998, krátce po získání federální dotace na její přemístění a několik týdnů před zveřejněním zprávy generálního inspektora CIA o zapojení agentury do pašování drog. Server rovněž uvádí, že Epstein měl již v 80. letech kontakty s některými osobami spojenými s aférou Írán-Contras, například Stanleym Pottingerem a Adnanem Khashoggim.
Ruské vazby Podle e-mailové korespondence z let 2010–2018 se Jeffrey Epstein opakovaně snažil zprostředkovat schůzku s Vladimirem Putinem za účelem projednání možností zahraničních investic v Rusku. V roce 2010 se rovněž zajímal o získání ruského víza prostřednictvím osoby označené jako „Putinův přítel“ a v letech 2013–2018 žádal bývalého norského premiéra Thorbjørna Jaglanda o pomoc při zajištění schůzky s ruským prezidentem. O svých plánech komunikoval také s Ehudem Barakem. Podle jednoho dokumentu při jednání s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem prohlásil, že by mohl Putinovi poskytnout informace o Donaldu Trumpovi.https://www.telegraph.co.uk/world-news/2026/02/01/epstein-links-to-putin-and-fsb-raise-fears-he-was-a-russian/ Putinovo jméno se ve zveřejněných spisech objevuje více než tisíckrát a výraz „Moskva“ téměř devěttisíckrát, často však jen okrajově. Kreml odmítl tvrzení, že Epstein působil jako prostředek ruských zpravodajských služeb. Agentura Reuters zároveň uvedla, že nebyly zveřejněny žádné definitivní důkazy o tom, že Epstein pracoval pro jakoukoli zpravodajskou službu.https://www.reuters.com/business/media-telecom/kremlin-dismisses-western-claims-that-epstein-was-russian-intelligence-asset-2026-02-05/