Bihár je stát ležící ve východní Indii. Hlavním městem je Patna. Je dvanáctým největším státem Indie s rozlohou 94 163 km2, a na třetím místě v počtu obyvatel. Na západě sousedí s Uttarpradéšem, na severu s Nepálem, na východě se severní částí Západního Bengálska a na jihu s Džharkhandem. Bihárská planina je rozdělena do dvou částí řekou Ganga, která teče ze západu na východ.
V roce 2000 se jižní část státu oddělila od Biháru a vznikl tak nový stát Džhárkhand. Okolo 85 % populace žije na venkově. Téměř 58 % populace je mladší než 25 let, což je vyšší podíl mladých obyvatel, než v kterémkoli jiném státu v Indii. Úředními jazyky jsou hindština, urdština a maithilština. Ostatními jazyky jsou bhojpurština, magahijština, bajjikština a angikština.
Bihár byl centrum síly, vzdělání a kultury ve starověké a klasické Indii. Z Magadhy vznikla první indická říše, Maurjovská říše, stejně jako jedno z hlavních světových náboženství – buddhismus. Magadhaská říše, zejména za vlády Maurijské a Guptské dynastie, sjednotila velkou část jižní Asie pod centrální vládu.
Od konce 70. let 20. století Bihár zaostává za ostatními indickými státy hlavně v oblasti sociálního a ekonomického rozvoje. Ekonomové a sociologové tvrdí, že je to v důsledku politiky ústřední vlády, jako je nákladná vyrovnávací politika, apatie Biháru a dohody o Trvalém osídlení z roku 1793 s britskou Východoindickou společností. Státní vláda však již učinila významné kroky pro rozvoj státu. Zlepšení vlády a změna politiky vedli k obnově ekonomiky státu prostřednictvím zvýšených investic do infrastruktury. Také se zlepšila zdravotnická péče, je kladen větší důraz na vzdělání a v neposlední řadě došlo ke snížení trestné činnosti a korupce.
Geografie Bihár je jeden z nejdůležitějších států východní Indie. Jeho geografická poloha je určena souřadnicemi 24° 20' 10" až 27° 31' 15" severní šířky a 83° 19' 50" až 88° 17' 40" východní délky. Rozkládá se na území o rozloze 94 163 km2. Průměrná nadmořská výška je 53 m n. m.
Na severu sousedí s Nepálem, zatímco na ostatních světových stranách jsou jeho sousedy indické státy Džarkhand (jih), Západní Bengálsko (východ) a Uttarpradéš (západ).
Topograficky můžeme Bihár rozdělit na tři regiony: severní hornaté oblasti, Indoganžská nížina a jižní náhorní plošina. Severní hornaté oblasti se skládají ze Someshwaru a pahorků Dun v severovýchodním kraji Champarn. Tyto pahorky jsou větví Himálajského komplexu. Směrem na jih se nachází oblast Tarai, která tvoří bažinatý, bahnitý a řídce osídlený region.
Indogandžská nížina v Biháru je rozdělena od severu k jihu řekou Ganga. Severní část indoganžské nížiny leží na jih od Tarai. Tato úrodná náplavová oblast je dílem různých himálajských a poloostrovních řek jako Gandak, Budhi Gandak, Koshi, Mahananda, Bagmati, Gogra, Son a ostatních malých řek a říček. Jižní část Indoganžské nížiny má také pahorky, ty však podléhají kontinentálním erozím řekami, které touto oblastí protékají.
Dále na jihu Biháru leží oblastní planiny, které tvoří Kimurská náhorní plošina na západě a Chota Nagpurská náhorní plošina na východě.
Klima Celý Bihár leží v subtropické oblasti mírného pásu a klima se řadí do subtropického monzunového klimatu, a to kvůli několika faktorům. Prvním je poloha Biháru. Na severu území zase velmi ovlivňuje rozložení monzunových srážek Himálajské pohoří.
Zima Chladné počasí začíná v listopadu a končí v polovině března. V říjnu a listopadu je klima příjemné. Dny jsou chladné, ale jasné s hřejivým teplem od slunce. Teploty však velmi rychle klesají, jakmile slunce zapadne. Noci jsou tedy studenější než dny. V listopadu se teploty pohybují kolem 21 °C, zatímco v prosinci klesají na průměrných 17 °C. Teploty postupně klesají, nejníže se dostávají v lednu, který je nejstudenějším měsícem v roce. Průměrná teplota v lednu je 16 °C, ale může klesnou až na 4 °C. V březnu už jsou dny příjemné. Během zimy přichází mírné deště, kdy v průměru spadnou 3–4 mm srážek.
Léto Léto trvá od dubna až do poloviny června. Teploty postupně rostou v důsledku vlivu západních větrů. V dubnu se teploty pohybují kolem 30 °C, v květnu je to již 35 °C, ale mohou dosahovat až 42 °C. Květen je tedy nejteplejším měsícem roku. Léto v Biháru, stejně jako v dalších indických severních státech, se vyznačuje prachovými bouřkami, bouřkami s hromy a blesky a prachovými větry. Prachové bouře se vykytují v květnu a jejich rychlost se pohybuje mezi 48 km/h až 64 km/h. Horké větry nazývané „loo“ foukají skrz náhorní planiny od dubna do května rychlostí 8–16 km/h. Dešťové srážky jsou v létě nízké, s průměrem 45 mm.
Období monzunových dešťů Období monzunových dešťů začíná po konci léta a trvá do konce září. S příchodem tohoto období klesají teploty a zvyšuje se vlhkost vzduchu. Začátek monzunu není však striktně daný, protože záleží pouze na tom, kdy přijde monzunový vítr z Bengálska. V červnu naprší v průměru 185,5 mm srážek, v červenci až 340 mm, v srpnu množství srážek mírně klesne na 295 mm. Teploty se v tomto období pohybují kolem 31 °C.
Fauna a flóra Z celkové rozlohy Biháru tvoří 7,2% (6 764,14 km2) zalesněné území. Himálajské úpatí a pohoří Dun v Champaranském kraji tvoří pás s listnatými lesy. Srážky se ročně pohybují kolem 1600 mm. Běžné stromy, které můžeme v této oblasti nelézt jsou damarovník obrovský (Shorea Robusta), česnekovník vonný (toona ciliata), kapara (Capparis decidua) a bombax (Semal). Listnaté lesy se vyskytují také v krajích Saharsa a Purnia.
Národní park Valmiki, který leží v kraji Champaran a disponuje rozlohou 800 km2, je 18. největší tygří rezervací v Indii a na 4. místě z hlediska hustoty tygří populace. Dále v Biháru žije delfínovec ganžský, který se řadí mezi nejohroženější savce regionu.
Demografie Po sčítání lidu v roce 2011 byl Bihár třetím nejlidnatějším státem v Indii s celkovým počtem obyvatel 103 804 637. Poměr obyvatel podle pohlaví je 895 žen na 1000 mužů. Mezi lety 2001 a 2011 vzrostl počet obyvatel o 25,1 %. Hustota obyvatel je v průměru 1 102 ob./km2. Tento údaj znamená, že Bihár má ze všech indických států největší hustotu zalidnění a dokonce třikrát větší, než je průměr celé Indie. Celková gramotnost je 61,8 %, z toho 71,2 % u mužů a 55,5 % u žen.
Pouze 11,1 % populace žije ve městech, zbytek obyvatelstva se zaměřuje spíše na venkovní oblast. Míra urbanizace je tedy velmi nízká, Bihár patří mezi nejméně urbanizované státy Indie, protože je výrazně nižší, než je celostátní průměr 31,2 %.
Jazyky Oficiálními úředními jazyky jsou hindština, urdština a maithilština . Ostatní jazyky, se kterými se lze v Biháru setkat, jsou bhojpurština, magahijština, bajjikština a angikština.
Urdština, která je mateřským jazykem muslimů, je po hindštině sekundárním oficiálním jazykem. Teprve nedávno byla maithilština zahrnuta mezi úřední jazyky, ale její používání je velmi malé, až zanedbatelné. V současné době jsou indickou vládou všechny bihárské jazyky považovány za jednu z pěti podskupin hindštiny, ačkoli maithilština byla vyhlášena samostatným jazykem. Bihárské jazyky jsou považovány za odvozeniny z jazyka státu Magadha.
Přesný počet lidí mluvících jednotlivými bihárskými jazyky nelze přesně určit. Většina jazyků, samozřejmě vyjma tří úředních, není uznávána indickou vládou. Hindština se používá hlavně ve vzdělávání a pro úřední záležitosti, nejčastěji se s ní setkáváme v městských oblastech.
Náboženství V Biháru je každý aspekt života spojen s náboženstvím a jeho projevy vidíme skoro na každém rohu. Svatyně se nacházejí úplně všude a náboženské symboly a obrazy božstev můžeme nalézt na většině veřejných míst.
Hinduismus je hlavním náboženstvím Biháru, hlásí se k němu přes 80 % obyvatelstva. Většina svátků a slavností pramení z něho. Některé se slaví po celém státě, jiné jenom v určitých oblastech. Bihár je velmi rozmanitý, různé regiony i náboženství mají důvody k oslavám během celého roku. Kalendář je plný všemožných slavností, svátků a veletrhů všech komunit, přičemž většina z nich je uznávána státním svátkem.
Ze zbytku obyvatelstva se v 16 % hlásí k islámu, zbylé asi 0,3 % zahrnují ostatní náboženství.
Vzdělání V historii byl Bihár hlavním centrem vzdělání, domovem antických univerzit v Nalandě (založeno v roce 450 n. l.), Odantapuře (založeno v roce 550 n. l.) a Vikramashile (založeno v roce 783 n. l.). Tato tradice učení byla přerušena Tureckou invazí v roce 1000 našeho letopočtu. Jejím důsledkem byla hlavní vzdělávací centra (která jsou nyní udržována komunitou buddhistických mnichů) vyřazena z provozu během tureckých nájezdů, které přicházely ze střední Asie. Současný stav vzdělání a výzkumu není uspokojivý, i když současná vláda státu poukazuje na velké úspěchy školního vzdělání.
Šance k obnově vzdělávacího systému přišla během nadvlády Británie nad Indií. V roce 1917 byla založena univerzita v hlavním městě Patna, která je sedmou nejstarší univerzitou na indickém subkontinentu. Mezi další centra vyššího vzdělání založeného Brity patří Patna Collage (založena v roce 1839), Bihar School of Engineering (založena v roce 1900, známá jako National Institute of Technology v Patně), Prince of Wales Medical College (vznik v roce 1925, teď Patna Medical College and Hospital) a Science College v Patně (1928) a další.
Po získání nezávislosti došlo k zpomalení tempa. Současný Bihár má nedostatečnou vzdělávací infrastrukturu, která vytváří velký nesoulad mezi poptávkou a nabídkou. Tento aspekt je ještě umocněn rostoucími ambicemi lidí a zvyšováním počtu obyvatel. Touha po vysokoškolském vzdělání vedla v masivní emigraci studentské komunity do jiných států.
V době vzniku nezávislosti bylo v Biháru gramotných pouze 4,22 % žen. V dnešní době je to už přes 53 % a vláda se to snaží ještě zvyšovat zakládáním vzdělávacích institucí.
Nejvíce talentovaní inženýři pocházejí z Dillí, Biháru a Jharkhardu. To dělá Bihár jedním ze tří států produkujících nejlepší absolventy technických oborů z hlediska kvality a pracovního uplatnění.
Od prosince 2013 existuje sedm státních inženýrských vysokých škol ve veřejném sektoru a dvanáct inženýrských škol v sektoru soukromém, mimo jiné vládou podporovaný BIT Patna a Women's Institute of Technology v Darbhangze. Vysoké školy můžeme nalézt v těchto městech: Muzaffarpur, Bhágalpur, Gaja, Darbhanga, Motihari, Nalanda a Saran (Chhapra). Všechny instituce jsou uznávány Indickou radou pro technické vzdělání (AICTE), která je přidružena k Aryabhatta Knowledge University (AKU). Základní kámen osmé inženýrské školy, pojmenované Ramdhari Singh Dinkar Engineering College, byl položen 22. prosince 2013 v Begusarai.
NIT Patna je šestou nejstarší inženýrskou vysokou školou v Indii. Původ této školy lze vysledovat až do roku 1886, kdy byla založena. V roce 1900 byla přejmenována na Bihar College of Engineering. Studijní osnovy byly představeny v roce 1924.
Ekonomika Ekonomika Biháru je nejvíce orientovaná na poskytování služeb, ale významný podíl má zemědělství, na rozdíl od průmyslu, který je zastoupen velmi málo. Procentuálně můžeme podíl jednotlivých sektorů popsat takto: 22 % primér, 5% sekundér a až 73 % terciér.
Bihár má jedno z nejnižších HDP na obyvatele v celé Indii. V letech 2013–2014 to bylo přibližně 59400000000 $, což znamená asi 1,47 trilionu českých korun.
Zemědělství Stát je obdařen bohatou biodiverzitou. Zemědělství poskytuje dostatek surovin pro průmyslové odvětví. Zároveň je Bihár třetím největším producentem zeleniny a čtvrtým největším producentem ovoce v Indii. Z ovoce se pěstuje například litchi, s produkcí přibližně 280 000, což tvoří 71 % národní produkce Indie. Dále je to makhrana, guava, banány nebo mango. Ze zeleniny to jsou rajčata, brambory, zelí, ředkvičky, mrkev nebo cibule. Mezi další zemědělské plodiny pěstované zde řadíme rýži, pšenici, jutu, kukuřici, cukrovou třtinu.
Průmysl Hádžípur, ležící blízko Patny, zůstává hlavním průmyslovým městem Biháru. S Patnou je spojen mostem přes řeku Gangu.