Husův sbor v Úpici v okrese Trutnov je památkově chráněná modlitebna v Husově ulici, čp. 644. Stojí v blízkosti centrálního náměstí T. G. Masaryka a je jednou z dominant města. Je považován za moderní prvorepublikovou architekturu Církve československé husitské.

Historie sboru a stavby O vzniku nového sboru v Úpici začala uvažovat skupina příznivců Církve československé husitské na jaře roku 1920, první bohoslužby a křtiny se konaly 27. října 1920, ačkoliv místní katolíci silně nesouhlasili. Počátkem roku 1921 se k nové církvi hlásilo 35 % obyvatel města. Bohoslužby se konaly v sokolovně, která počtu příznivců nestačila.Nový sboru vznikl a byl schválen v roce 1923, ihned začala stavba vlastního kostela, ačkoliv sbor neměl dostatek financí. K získání peněz sbor pořádal divadelní představení a zábavy.

Byl zakoupen vhodný pozemek od místního podnikatele za 10 000 Kč, ačkoliv původní cena byla více než dvojnásobná. Podmínkou snížené ceny bylo, že sbor odkoupí z jeho cihelny na stavbu 100 000 cihel.

Byla vyhlášena veřejná soutěž, návrhy přihlásili místní stavitelé Jaroslav Budinský, František Hanuš a Josef Peroutka, z Červeného Kostelce Robert Dvořáček. Vybrán byl architektonický plán Františka Hanuše. Stavitelem byl místní stavitel Jaroslav Budinský, ačkoliv byl dražší než červenokostelecký stavitel Robert Dvořáček. Na stavbě pracovali zdarma mnozí místní věřící, odbornější a odborné práce byly svěřeny místním zedníkům a dalším řemeslníkům. Všechny truhlářské práce provedli místní truhláři; vzorem jim byly lavice a další vybavení Husova sboru v Hronově.

Přípravné práce byly zahájeny koncem roku 1923. Slavnostní položení základního kamene se uskutečnilo 8. května 1924. Dárce kamene Fidler základní kámen dopravil na místo osazení na ozdobeném voze. Stavba rychle pokračovala, ačkoliv rada si musila na stavbu půjčit, ale prodražila se. Dluh byl splacen až v roce 1944. Bez vnitřního vybavení stavební náklady činily 953 247 Kč. Během výstavby navštívil stavbu domu Karel Farský.

V průběhu stavby došlo k několika změnám: dřevěná podlaha byla změněna na betonovou, byl rozšířen a upraven kůr: dřevěný strop nad kůrem byl zastropen ocelovou příhradou.

Slavnostní otevření Husova sboru se uskutečnilo 9. srpna 1925 za přítomnosti pražského biskupa Gustava Adolfa Procházky, který sloužil první bohoslužbu.

Architektura Stavba má severojižní orientaci a stojí na terasovitém úzkém pozemku vedoucí z Husovy ulice, reaguje na svažitý pozemek. Od sousedního výše položeného pozemku ho dělí opěrná stěna. Severní část pozemku byla v roce 1930 upravena jako park, ačkoliv se na něm původně plánovala menší obytná stavba.

Vlastní stavba Husova sboru má tři částí. Dominantní je jednopodlažní církevní prostor s vysokou valbovou střechou. Hlavní průčelí je obráceno k severní silnici. V patře vstupního portiku jsou tři oblouková okna rozdělená do čtyř křídel, každé křídlo je dále děleno do malých čtvercových tabulek. Fasáda je v patře členěna nadokenní římsou tvarovanou nad okny do segmentů. Okno ve štítu nad lodžií členěné dvěma zděnými sloupky je lemované římsou.

Na tuto část navazuje sedlově zastřešený nižší část stavby s kněžištěm, třetí částí je podobně tvarovaný menší dvoupodlažní rizalit s arkádovou lodžií. Lodžie byla původně otevřená, dnes je zasklená. Fara je předsazena před část, ve které je liturgický sál, tvoří její vstupní část.

Budova je doplněna věžičkou se zvoničkou. Zvonové podlaží s přilbovou střechou ve tvaru husitské helmice s kalichem a pravoslavným křížem. V tympanonu většího štítu kolem symbolu kalicha jsou Husova slova "Prosím, vás, abyste se milovali, dobrých násilím tlačiti se nedali a pravdu každému přáli." Vzhledem ke svažitosti pozemku je liturgický prostor zvednut o jedno podlaží, výškový rozdíl překonává schodiště ve vstupní hale.

Fasády jsou doplněny rondokubistickými konkávními křivkami.

Hlavnímu vchodu vévodí dva trojúhelníkové štíty s předsazeným trojosým rizalitem členěný vodorovnými římsami. Vstup lemuje edikula s trojúhelníkovým štítem s lizénami. Po obou stranách vstupních dveří jsou malá kulatá okénka.

Na boční části budovy s farou je v každém podlaží dvojice šambránou orámovaných oken. Boční fasády jsou zdobeny dvěma čtveřicemi oken s půlkruhovými nadsvětlíky s průběžnou římsou pod nimi. V zadní části s kněžištěm a sakristií je trojice sdružených orámovaných oken.

Interiéry Do liturgického prostoru se vstupuje přes vstupní halu s masivním pískovcovým schodištěm a bustami Jana Husa, Jana Žižky a Karla Farského. Po stranách haly se vstupuje do klubovny a sklepů.

Ve druhém poschodí se ze vstupní haly vchází do farní kanceláře, vpravo je schodiště do vyššího podlaží s bytem faráře, výstupem na kůr a do podkroví Z hlavní chodby je vstup na bývalou lodžii, kde je dnes umístěna knihovna sboru.

Hlavní prostor pro věřící je jednolodní sál s plochým stropem s fabiony a lunetami nad okny. Sál má po každé straně čtyři okna s trojbarevnými skly v národních barvách, rondokubistické obrazce na sklech vytvářející zajímavé efekty. Plocha kněžiště je od ostatního prostoru oddělena vítězným obloukem s archivoltou. Na stropě hlavního sálu a stropě nad schodištěm jsou vymalovány motivy křížů.

Vnitřní vybavení sálu je zčásti původní z doby vzniku a postavení kostela, část je novější. Původní jsou dřevěné lavice z roku 1925 vyrobené podle obdobných v kostele ve Smiřicích. Původní je rondokubistický Stůl Páně od truhláře Jirouška, rondokubistické jsou i některé dveře.

Dřevěný oltář v kněžišti s obrazem Dvojího pastýře od Františka Pojkara je z roku 1929.

Varhany byly vyrobeny v roce 1951 družstvem varhanářů Organa v Kutné Hoře. Hlavní lustr, boční svítidla a zábradlí je z roku 1959. Vlevo od kněžiště je plastika Františka Bílka Jeremiášův pláč. Na bočních stěnách modlitebny jsou moderní gobelíny s motivy Posledních dnů Ježíše Krista.

Pod kůrem s dvěma dórskými sloupy je umístěno kolumbárium.

Zvon Jan Žižka ve věži ve zvonařské dílně Rudolfa Manouška v Brně byl odlit v roce 1935.

Reference

Literatura KALOUSEK, Petr. 100 let od otevření úpického Husova sboru. Online. Úpické noviny, 2025, č. 9, s. . MÜHLSTEIN, Ludvík. 80. výročí Církve československé husitské v Úpici. [1. část]. Online. Úpické noviny, 2000, č.1, s. 2. MÜHLSTEIN, Ludvík. 80. výročí Církve československé husitské v Úpici. [2. část], Husův odkaz. Online. Úpické noviny, 2000, č. 2, s. 2. MÜHLSTEIN, Ludvík. 80. výročí Církve československé husitské v Úpici. [3. část], Budování a slavnostní otevření Husova sboru. Online. Úpické noviny, 2000, č. 3, s. 2. MÜHLSTEIN, Ludvík. 80. výročí Církve československé husitské v Úpici. [4. část], Po otevření Husova sboru. Online. Úpické noviny, 2000, č. 4, s. 2. SEIFERT, Oldřich. 80. výročí Církve československé husitské v Úpici. [6. část], Oldřich Seifert vzpomíná. Online. Úpické noviny, 2000, č. 6, s. 2.

Externí odkazy

Husův sbor v Úpici na webu Královéhradecké diecéze

Úpice Kategorie:Kostely v Úpici Kategorie:Rondokubistické stavby v Česku Kategorie:Kostely z 20. století Kategorie:Kulturní památky v Úpici Kategorie:Postaveno v Česku 1925