Fantasy kartografie se zabývá tvorbou a studiem map fikčních světů. Nachází se na pomezí kartografie, ilustrace a literární tvorby fiktivních světů (worldbuilding). Má dlouhodobou tradici a významně se rozvinula ve 20. století. V současnosti nezahrnuje pouze mapy literárních světů, ale uplatňuje se také ve videohrách, filmu a televizních seriálech a ve stolních hrách na hrdiny.Tally, Robert T.: Literary Cartographies: Spatiality, Representation, and Narrative. Springer, 2016. ISBN 9781137449375.Lewis-Jones, Huw: The Writer’s Map: An Atlas of Imaginary Lands. Thames & Hudson, 2018. ISBN 9780500519509. Historie náhled|Mapa z díla Jonathana Swifta Gulliverovy cesty, příklad rané mapy fikčního světa. Mapy ve fikci existovaly již dlouho před rozvojem moderního žánru fantasy. Objevovaly se například v utopické literatuře (např. Utopia), cestopisné fikci (např. Gulliverovy cesty) a v rané fantastické literatuře 19. století, kde sloužily k vymezení imaginárního prostoru a k podpoře vyprávění. Tyto rané mapy však často neměly mnoho detailů a plnily spíše ilustrativní nebo symbolickou funkci.
Zásadní obrat nastal ve 20. století s rozvojem moderní fantasy literatury. Fantasy kartografie se postupně stala běžnou součástí žánru a mapy začaly plnit nejen vizuální, ale i narativní funkci. Významnou roli v tomto vývoji sehrálo dílo J. R. R. Tolkiena, jehož mapy Středozemě byly úzce provázány s dějem a světotvorbou a ovlivnily podobu fantasy map v následujících desetiletích.Danielson, Stentor: Military Cartography's Influence on Tolkien's Maps of Middle-Earth. Journal of Tolkien Research, 2020, roč. 11, č. 2.
V druhé polovině 20. století a na počátku 21. století se fantasy kartografie dále rozšířila i mimo literaturu, zejména do stolních her na hrdiny a videoher. S rozvojem digitálních technologií se objevily nové způsoby tvorby a využití fantasy map, včetně interaktivních a digitálních mapových systémů, které se staly nedílnou součástí herních a fikčních světů. Mapy J. R. R. Tolkiena J. R. R. Tolkien sehrál klíčovou roli v uvedení kartografického zobrazení fikčních světů do běžné fantasy literatury. Vytvářel jak pracovní mapy, které mu sloužily při plánování tras, vzdáleností a topografie děje, tak i dekorativní mapy určené pro čtenáře. Mapy vyvíjel spolu s příběhem a mnoho jich je dochovaných v jeho skicách. Některé z nich byly později přepracovány jeho synem Christopherem a v dnešní době existují celé atlasy popisující svět Středozemě.Fonstad, Karen Wynn: Atlas of Middle-earth. William Morrow Paperbacks, 1991. ISBN 9780618126996. Funkce a význam fantasy map Fantasy mapy plní ve fikčních světech několik důležitých funkcí. Zásadní roli hrají při orientaci čtenáře, diváka či hráče v prostoru fiktivního světa. Umožňují sledovat pohyb postav, definují vztahy mezi jednotlivými místy a upřesňují geografickou logiku vyprávění. Pomáhají strukturovat prostor příběhu a usnadňují porozumění jeho ději.
Neméně významnou funkcí fantasy kartografie je její role v procesu tvorby světa. Mapy umožňují autorům a tvůrcům systematicky promýšlet podobu fiktivního světa včetně jeho krajiny, klimatu, vzdáleností, politických hranic a kulturních oblastí. Ulehčují zachování vnitřní konzistence světa a mohou být zároveň součástí samotného příběhu. Plní tak i narativní funkci. Nejsou pouze neutrálním zobrazením prostoru, ale označují důležité lokace a mohou sledovat svět v průběhu vývoje příběhu. Vztah mez mapou a vyprávěním je předmětem odborných studií zabývajících se literární kartografií a prostorovou analýzou fikce.
V neposlední řadě mají též estetický a kulturní význam. Často jsou součástí vizuální identity konkrétního díla a mohou fungovat jako samostatné ilustrativní nebo sběratelské artefakty. V současnosti se jejich role dále rozšiřuje – vznikají interaktivní mapy ve videohrách nebo ve webovém prostředí. Techniky tvorby fantasy map Při tvorbě fantasy map lze využít široké škály postupů a technik, které se liší podle média, účelu a historického kontextu vzniku mapy. Tradičně byly fantasy mapy vytvářeny ruční kresbou, často ve formě ilustrací literárního díla. Tyto mapy vycházely z kartografických konvencí reálného světa, jako je znázornění reliéfu, vodních toků či orientace světových stran, avšak byly přizpůsobeny potřebám světa, který popisují.
S rozvojem digitálních technologií se postupy tvorby map výrazně proměnily. Autoři, ilustrátoři i herní vývojáři dnes využívají specializovaný software a digitální nástroje, které umožňují rychlou tvorbu a vizuální stylizaci map. Jde například o programy Campain Cartographer, Wonderdraft anebo Inkarnate. Digitální mapy pak mohou být snadno aktualizované a přizpůsobené vývoji příběhu či světa. Zvláštní roli zastupují interaktivní mapy, které neplní pouze statickou orientační funkci, ale stávají se dynamickým prvkem fikčního světa. Umožňují uživatelů aktivní průzkum prostoru, zobrazování dodatečných informací a propojení mapy s herními mechanismy či narativní strukturou díla. Ručně kreslené mapy náhled|Mapa Stokorcového lesa od E. H. Sheparda pro knihy o Medvídku Pú. Přestože jsou digitální nástroje velmi rozšířené, stále existuje mnoho umělců, kteří se věnují tvorbě map ručně. Mezi historicky významné i současné autory, jejichž rukopisné mapy a ilustrace se staly ikonami literárních světů, patří například E. H. Shepard, autor mapy lesa ve světě Medvídka Pú od A. A. Milne, dále John Howe a Alan Lee, kteří jsou známí svými ilustracemi a mapami k Tolkienově světu, nebo Mike Schley, autor mnoha map pro Dungeons & Dragons. Reference
Literatura Tally, Robert T.: Literary Cartographies: Spatiality, Representation, and Narrative. Springer, 2016. ISBN 9781137449375. Lewis-Jones, Huw: The Writer’s Map: An Atlas of Imaginary Lands. Thames & Hudson, 2018. ISBN 9780500519509. Externí odkazy Tolkien Estate Inkarnate – nástroj pro tvorbu fantasy map
Kategorie:Kartografie Kategorie:Fikční světy