Clearview AI je americká firma poskytující systém pro rozpoznávání tváře. Mezi její klienty patří hlavně policejní sbory a vládní úřady. Vyvinutý algoritmus porovnává zaznamené snímky tváří s databází, která čítá 20 miliard obrázků a je složena z fotografií publikovaných na internetu a na sociálních sítích. Firmu založili v roce 2017 Hoan Ton-That, Charles C. Johnson a Richard Schwartz.
Jejich používání nástroje pro rozpoznávání obličejů je kontroverzní. Někteří američtí senátoři i organizace American Civil Liberties Union (ACLU) upozorňují na porušování práva na soukromí, kvůli čemuž firma čelila žalobám. Software využívala americká policie a vyšetřovací orgány typu FBI nebo DEA. Praktiky společnosti však vedly k pokutám, zákazům v Evropské unii a vyšetřováním v USA i jinde. V roce 2022 firma uzavřela dohodu s ACLU a zavázala se poskytovat tyto služby v USA pouze státním institucím.
V roce 2020 se během úniku dat firmy ukázalo, že software využívalo 2 200 organizací ve 27 zemích. V roce 2025 podepsali smlouvu v hodnotě 9,2 milionu dolarů s Imigračním a celním úřadem Spojených států (ICE).
Charakteristika Clearview AI vyvíjí a poskytuje software pro rozpoznávání obličejů, který porovnává nahrané fotografie s obrovskou databází snímků získaných z internetu a poskytuje odkazy na jejich online zdroje. Firma dlouho fungovala v utajení, což vyvolalo silnou kritiku po odhalení v roce 2020 a vedlo k obavám technologických i občanskoprávních organizací o ochranu soukromí. Její technologie urychlila globální debatu o regulaci rozpoznávání obličejů, přičemž policie ji označuje za velmi účinnou, zatímco řada platforem firmě zakázala stahování dat. Použití systému policií v USA i na Novém Zélandu vyvolalo kontroverze kvůli nedostatečnému schválení a transparentnosti.
Technologie Clearview AI byla například použita při identifikaci osob na protestech v Miami po smrti George Floyda, při vyšetřování nepokojů u Kapitolu USA i v dalších policejních případech, často bez vědomí obviněných či jejich právníků, což vyvolalo kritiku ohledně transparentnosti a zákonnosti. Organizace ACLU se snažily omezit její využívání policií, například v Seattlu, kde se řešilo, zda použití porušilo místní pravidla pro dohledové technologie. Používání Clearview AI v USA rychle rostlo, s více než milionem vyhledávání v roce 2022 a dvojnásobkem v roce 2023.
Software byl nasazen také mezinárodně, zejména na Ukrajině, kde jej ministerstvo obrany během války využívalo k identifikaci ruských vojáků, boji proti dezinformacím a identifikaci padlých, přičemž služba byla poskytována zdarma. Zároveň byl nástroj využit i obhajobou v trestním řízení k nalezení svědka.
Problémy se zákonem Spojené státy americké Po odhalujícím článku The New York Times z ledna 2020 čelila společnost Clearview AI řadě žalob v USA kvůli porušování zákonů o ochraně soukromí a bezpečnosti, mimo jiné v Illinois, Kalifornii, Virginii, New Yorku a Vermontu. Klíčové byly spory týkající se neoprávněného využívání biometrických údajů, zejména podle illinoiského zákona BIPA. Clearview reagovala omezením spolupráce na vládní instituce a odstraněním fotografií z Illinois, přesto však čelila dalším žalobám. S ACLU uzavřela dohodu, která jí zakázala prodávat databázi rozpoznávání obličejů soukromým osobám a firmám, a v roce 2024 souhlasila s vyrovnáním formou podílu ve firmě místo finanční kompenzace. Ve Vermontu soud odmítl argument společnosti o imunitě podle tzv. Section 230, protože žaloba se týkala způsobu získávání fotografií, nikoli obsahu třetích stran.
Kanada V červenci 2020 Clearview AI oznámila odchod z kanadského trhu kvůli vyšetřování její činnosti a využívání policí. Kanadský komisař pro ochranu soukromí Daniel Therrien označil shromažďování biometrických dat firmou za nezákonné masové sledování. V roce 2021 navíc rozhodl, že Královská kanadská jízdní policie porušila zákon o ochraně soukromí provedením stovek nelegálních vyhledávání pomocí Clearview AI.
Evropská unie Od roku 2021 čelí Clearview AI řadě stížností a sankcí v Evropě za porušování zákonů na ochranu soukromí při hromadném sběru fotografií z internetu. Orgány v EU opakovaně rozhodly, že databáze biometrických údajů společnosti je nezákonná a podléhá GDPR, a to i přesto, že firma nemá v Evropě pobočky. Regulátoři v Německu, Nizozemsku, Velké Británii a dalších zemích nařídili mazání dat, zastavení zpracování údajů a udělili vysoké pokuty, včetně rekordní sankce 30,5 milionu eur v Nizozemsku.https://autoriteitpersoonsgegevens.nl/en/current/dutch-dpa-imposes-a-fine-on-clearview-because-of-illegal-data-collection-for-facial-recognitionhttps://news.bloomberglaw.com/privacy-and-data-security/clearview-ai-data-processing-violates-gdpr-german-regulator-says Evropské instituce zdůraznily nelegální sběr snímků bez souhlasu, nedostatek transparentnosti a vysoce invazivní povahu technologie rozpoznávání obličejů, přičemž soudy potvrdily, že evropské právo se na Clearview vztahuje.
Odkazy
Reference
Kategorie:Americké softwarové firmy Kategorie:Firmy založené roku 2017 Kategorie:Sledování Kategorie:Biometrie