Skálholtská diecéze je bývalé biskupství na Islandu se sídlem v obci Skálholt. Po přijetí křesťanství Althingem v roce 1000 biskupství založil v roce 1056 Ísleifur Gissurarson (* po 1000 – † 1080), který se stal biskupem a primasem Islandu. První katedrála byla postavena vysvěcena 5. července 1080. Z tohoto kostela se nedochovaly žádné pozůstatky.
Reformace byla v diecézi Skálholt zavedena v roce 1540. Posledním římskokatolickým biskupem byl Sigmundur Eyjolfsson. Poté byla diecéze osídlena luterány. V roce 1797 byl biskupský úřad v důsledku silného zemětřesení a celkového zefektivnění správy přesunut do Reykjavíku. Po zřízení státní církve se Skálholt stal běžnou farností s jednoduchým dřevěným kostelem, který však byl již kolem roku 1800 zrekonstruován. Do roku 1860 kostel opět chátral. Okolní farnosti byly sloučeny a ve Skálholtu byl zřízen pouze filiální kostel. Od roku 1909 sídlí ve Skálholtu – stejně jako v Hólaru – luteránský pomocný biskup jako uznání historického významu obou obcí.
Současný kostel Skálholtsdómkirkja byl postaven v letech 1956–1963 u příležitosti 900. výročí založení diecéze. Jako oltářní obraz představuje první nástěnnou mozaiku v islandském kostele.
V roce 1968 papež Pavel VI. obnovil zaniklé biskupství jako titulární biskupství římskokatolické církve.
Reference
Externí odkazy Stránky farnosti
Kategorie:Zaniklo 1542 Kategorie:Zaniklé římskokatolické diecéze Kategorie:Římskokatolická církev na Islandu