Ilja Grigorjevič Erenburg (; 26. ledna 1891, Kyjev – 31. srpna 1967, Moskva) byl sovětský spisovatel, básník a publicista židovského původu. Překládal také francouzskou a španělskou literaturu.

V roce 1908 byl z politických důvodů uvězněn, poté uprchl a v letech 1908–1917 žil v Paříži, kde se seznámil s V. I. Leninem. Během občanské války ve Španělsku působil jako dopisovatel sovětského tisku.

Dílo náhled|Ilja Erenburg před rokem 1925|335x335px Počátky jeho tvorby byly ovlivněny expresionismem. Pozdější tvorbu ovlivnil symbolismus.

Znal i západní, především francouzské literární prostředí. V jeho díle je patrný odpor k buržoazii, ale do socialistické tvorby se také zrovna nehrnul. Ve svých knihách líčí většinou konflikty lidského soukromí s revolucí.

Je znám také díky svým aktivitám za druhé světové války. Na východní frontě působil jako novinář a vedle válečného zpravodajství se podílel též na dokumentaci zločinů holokaustu. Tato zkušenost, ještě prohloubená Erenburgovým židovským původem, se promítla v nekompromisním, často až štvavě nenávistném postoji vůči nacistickému Německu, respektive Němcům vůbec. Jeho výbušným, štvavě protiněmeckým článkům v novinách Pravda nebo Krasnaja zvezda se říkalo „kaťuše“, což byl známý sovětský ničivý raketomet. Podle některých názorůDavid-Fox, Michael; Holquist, Peter; Martin, Alexander M. (2012). Fascination and Enmity: Russia and Germany as Entangled Histories, 1914–1945. University of Pittsburgh Press. s. 145. tyto propagandistické texty Ilji Erenburga a některých jeho současníků, např. Konstantina Simonova přímo podněcovaly krutosti na civilním obyvatelstvu, jichž se dopouštěla Rudá armáda při dobývání Německa.

Ukázky textů

Meziválečnou ČSR popsal roku 1931 jako zemi, kde „milují amerikanismus a knedlíky se zelím a vyvážejí do světa Čapkovy spisy a Baťovy výrobky. To druhé svět potřebuje, to první si mohou nechat, vždyť každá země má Čapků dost.“ (O. Rádl, I. Erenburg o vlasti vojáka Švejka, Rozpravy Aventina, 1931, str. 337.)

Dílo náhled|374x374px|Ilja Grigorjevič Erenburg Neobyčejná dobrodružství Julia Jurenita – ukazuje absurditu 1. světové války Bouřlivý život Lazika Rojtšvance Trust D. E. neboli historie zániku Evropy Třináct dýmek Den druhý Jedním dechem – zabývá se industrializací SSSR Pád Paříže (1942) – o 2. světové válce Mimo příměří (1945) Bouře (1947) – o 2. světové válce Devátá vlna Tání (1954) – popis roku 1953, smrt Stalina a nástup jakéhosi uvolnění Lidé, roky, život'' (1960–1965) – paměti (6 dílů)

Odkazy Reference

Literatura

Související články Ruská literatura Expresionismus Symbolismus Židovský antifašistický výbor

Externí odkazy

Kategorie:Narození 26. ledna Kategorie:Narození v roce 1891 Kategorie:Narození v Kyjevě Kategorie:Úmrtí 31. srpna Kategorie:Úmrtí v roce 1967 Kategorie:Úmrtí v Moskvě Kategorie:Muži Kategorie:Expresionističtí spisovatelé Kategorie:Nositelé Řádu rudé hvězdy (SSSR) Kategorie:Pohřbení na Novoděvičím hřbitově Kategorie:Ruští básníci Kategorie:Ruští romanopisci Kategorie:Sovětští básníci Kategorie:Sovětští novináři Kategorie:Sovětští publicisté Kategorie:Sovětští romanopisci Kategorie:Sovětští Židé Kategorie:Staří bolševici Kategorie:Symbolističtí spisovatelé Kategorie:Ukrajinští Židé Kategorie:Zemřelí na karcinom prostaty Kategorie:Židovští spisovatelé