Jana Hádková (4. dubna 1952 Praha – 8. srpna 2026) byla česká filmová režisérka a dokumentaristka, dramaturgyně České televize, filmová publicistka, teoretička dokumentárního filmu a vysokoškolská pedagožka.
Je autorkou několika desítek dokumentárních filmů, řady dramaturgicky vedených projektů České televize a odborných publikací o českém dokumentárním filmu.
K jejím významným počinům patří například dokumentární cyklus Dokumentární film pro pamětníky, k němuž natočila celkem 28 dílů. V současnosti nejsou jednotlivé díly cyklu dostupné k přehrání v internetovém archivu České televize; u pořadu ČT uvádí, že momentálně nemá žádné přehratelné díly, přičemž u jednotlivých epizod je uvedeno, že Česká televize nemá práva k jejich poskytování online.
Život Jana Hádková se narodila 4. dubna 1952 v Praze.
V letech 1970–1975 vystudovala Fakultu sociálních věd a publicistiky Univerzity Karlovy, kde promocí ve 23 letech získala vysokoškolské vzdělání v oboru žurnalistiky.
Od roku 1977 působila jako historička a teoretička dokumentárního filmu v Československém filmovém ústavu (dnes Národní filmový archiv) v Praze.
V roce 1993 přešla do společnosti Krátký Film Praha, kde pracovala jako dramaturgyně a později jako režisérka dokumentárních pořadů, mimo jiné pro Českou televizi.
Od 90. let byla výrazně spjata s dokumentární tvorbou České televize: působila jako vedoucí Tvůrčí producentské skupiny dokumentární tvorby a dlouhodobě jako kreativní producentka a dramaturgyně dokumentárních filmů a cyklů.
Kromě tvůrčí a dramaturgické práce byla aktivní také jako vysokoškolská pedagožka; vyučovala dokumentární tvorbu na Filmové akademii Miroslava Ondříčka (FAMO) v Písku.
Významnou součástí její profesní činnosti byla rovněž pedagogická práce. Působila jako vysokoškolská pedagožka na Filmové akademii Miroslava Ondříčka v Písku (FAMO), kde vyučovala dokumentární tvorbu. Ke studentům přistupovala velmi osobně a s velkou péčí. Byla známá svou empatií, ochotou studentům pomáhat i nad rámec běžných pedagogických povinností a osobitým smyslem pro humor.
Jejím manželem byl Zbyslav Hádek. Měla tři syny, herce Matěje a Kryštofa Hádka a lékaře Ondřeje Hádka.
Zemřela 8. srpna 2026 ve věku 74 let. Před její smrtí předcházelo delší onemocnění. Bližší okolnosti jejího úmrtí nebyly zveřejněny.
Kariéra
Režijní a autorská dokumentární tvorba Jana Hádková se ve své režijní tvorbě zaměřovala především na dokumentární filmy s historickou a společenskou tematikou. Ve své tvorbě se často věnovala paměti 20. století, politickým dějinám a významným osobnostem české kultury.
Pro Českou televizi natočila více než 80 dokumentárních filmů a pořadů, včetně cyklů Dokumentární film pro pamětníky (28 dílů) a Kapitoly z českého animovaného filmu.
K jejím nejznámějším režijním filmům patří například:
Masakr na Švédských šancích (2000) – dokumentární film o poválečné masové vraždě Němců na Švédských šancích u Přerova; film byl uveden Českou televizíHÁDKOVÁ, Jana (režie). Masakr na Švédských šancích [televizní dokument]. Česko: Česká televize, 2000. Dostupné z a často je citován v diskusi o poválečných represích. Liberecká svědectví – jiné osudy (2008) – dokument o srpnu 1968 v Liberci, kde autorka zachycuje pozici města v prvních hodinách okupace i následné osudy svědků.HÁDKOVÁ, Jana (režie). Liberecká svědectví – jiné osudy [televizní dokument]. Česko: Česká televize, 2008. Dostupné z Legenda o Kischovi (2006) – portrét „zuřivého reportéra“ Egona Ervína Kische, uváděný Českou televizí.HÁDKOVÁ, Jana (režie). Legenda o Kischovi [televizní dokument]. Česko: Česká televize, 2006. Dostupné z
Další její režijní práce zahrnují dokumenty jako Zlatý svět ve Zlatých HoráchHÁDKOVÁ, Jana (režie). Zlatý svět ve Zlatých Horách [televizní dokument]. Česko: Česká televize, 2011, Kriminální policie aneb na jménech nezáležíHÁDKOVÁ, Jana (režie). Kriminální policie aneb na jménech nezáleží [televizní dokument]. Česko: Česká televize, 2010., Osudový zvratHÁDKOVÁ, Jana (režie). Osudový zvrat [televizní dokument]. Česko: Česká televize, 2018. či Zahrada jako ráj.HÁDKOVÁ, Jana (režie). Zahrada jako ráj [televizní dokument]. Česko: 2019.
Dramaturgie a producentská činnost v České televizi Jana Hádková působila dlouhodobě jako dramaturgyně a kreativní producentka dokumentární tvorby České televize.
Jako dramaturgyně či vedoucí dramaturgyně se podílela na řadě významných českých dokumentárních filmů a cyklů, mimo jiné na:
Auto*mat (2010) Vše pro dobro světa a Nošovic (2010) Český mír (2010) Go! (2011) Afropolis (2013) Cukr-blog (2013) Gottland (2014) Češi proti Čechům (2015) Láska není brambora (2015) Bohu žel (2018) Bílý fenomén (2021)
Publikační a teoretická činnost Jana Hádková se dlouhodobě věnovala také filmově-teoretické a publicistické činnosti, v níž se zaměřovala především na dějiny českého dokumentárního filmu a filmovou kritiku.
Je autorkou několika monografií a knižních portrétů:
Zdeněk Smetana (1985) – kniha o animátorovi Zdeňku Smetanovi. Václav Hapl (1989) – profil filmového režiséra Václava Hapla. Drahomíra Vihanová (1991) – životopis filmové režisérky a scenáristky Drahomíry Vihanové.
V odborných sbornících a časopisech publikovala například studie:
„K filmové kritice šedesátých let“ – studie ve Filmovém sborníku historickém 2. „Mýtus cinéma-vérité v českém dokumentu první půle 60. let“ – studie ve Filmovém sborníku historickém 4.%3C/ref%3E | datum vydání = 1993 | datum přístupu = 2026-01-12 }} „Svědectví českého dokumentárního filmu druhé poloviny šedesátých let“ – kapitola ve sborníku Podvratná kamera. „Etické principy v dokumentárním filmu“ – text ve sborníku Český a polský dokumentární film v éře evropeizace
Pedagogická a lektorská činnost Jana Hádková se dlouhodobě podílela na filmové a audiovizuální výchově. V rámci Filmové akademie Miroslava Ondříčka v Písku vyučovala dokumentární tvorbu – její historii, teorii i praktickou realizaci.
Jako odbornice na dokumentární film vystupovala v pořadu Zoom České televize (díl Dokumentární film – Jana Hádková, 2009), kde představovala základní žánry a přístupy k dokumentární tvorbě.KEPKA, Ondřej, Miloslav Kučera (režie). Zoom [televizní pořad]. Česko: Česká televize, 2008. Dostupné z
Ocenění Za televizní film Legenda o Kischovi získala v roce 2007 cenu Trilobit, kterou uděluje Český filmový a televizní svaz FITES, za „rozbití čítankového klišé, jímž si komunistický režim přivlastňoval osobnost a dílo zuřivého reportéra Egona Ervína Kische“
Rozhlasové a mediální výstupy Jako režisérka, dramaturgyně a filmová teoretička byla Jana Hádková hostem několika rozhlasových pořadů Českého rozhlasu, kde hovořila o dramaturgii dokumentu, rozdílech mezi hraným a dokumentárním filmem i o etice dokumentární tvorby:
Hovory – „Host: Jana Hádková, režisérka, dramaturgyně a filmová teoretička“ Noční mikrofórum – „Host: dramaturgyně Jana Hádková“
V těchto pořadech vystupovala nejen jako tvůrkyně, ale i jako reflexivní teoretička, která komentuje proměny českého dokumentu po roce 1989.
Soukromý život Jana Hádková byla matkou tří synů, z nichž dva – Matěj Hádek a Kryštof Hádek – patří mezi známé české herce. Třetí syn – Ondřej Hádek – je lékař.
Reference
Kategorie:České režisérky Kategorie:České dokumentaristky Kategorie:České dramaturgyně Kategorie:České publicistky Kategorie:Narození 4. dubna Kategorie:Narození v roce 1952 Kategorie:Narození v Praze Kategorie:Úmrtí v roce 2026 Kategorie:Úmrtí 8. srpna Kategorie:Ženy