Dělnický dům (, později též známý jako Pekárna Pod Poštou) je dvoupatrový řadový dům s barokním a klasicistním základem, nacházející se v Langrově ulici č. 105/8 v Šumperku. Budova se středověkým jádrem získala svůj pozdější účel na počátku 20. století, kdy se stala centrem politického a společenského života šumperských dělníků. Od roku 1991 je chráněna jako kulturní památka.
Historie
Na místě pozdějšího objektu stávaly původně dva domy. Ve vlastnictví jednoho z nich se během 18. století vystřídali Johann Machanek, Johann Wolf a Franz Felix, majitelem druhého byl v 60. letech téhož století Johann Bobitsch, po němž se vystřídali další tři vlastníci, než oba domy na sklonku 80. let zakoupil Johann Martin a pravděpodobně je stavebně spojil. Od 20. let 19. století dům postupně vlastnili Josef a Anton Wernerovi a počátkem 60. let Ignác Tischer, který v té době nechal upravit interiér a ve dvoře přistavěl fotoateliér. V patrech domu pak provozoval nájemní byty. Z této doby patrně pochází nynější vzhled průčelí. Na konci 19. století, kdy dům vlastnil Franz Tischer, v jeho přízemí fungoval modistický závod Rosy Kleinové.
Ulice, dříve zvaná Dlážděná () a v roce 1899 přejmenovaná na Bismarckovu a následně Lessingovu (), byla v té době ulicí drobných řemeslníků a obchodníků. V místech pozdějšího parčíku s parkovištěm stál mimo jiné hostinec U modré hvězdy (), kde se konávala řada sociálnědemokratických schůzí a dělnických shromáždění a od roku 1896 zde v malém krámku fungoval i dělnický družstevní konzum. náhled|Dělnický dům v na fotografii po roce 1903|vlevo V roce 1903 kdysi Tischerův dům odkoupili od Hermíny Stehnové předáci německé sociálnědemokratické strany pro účely dělnického spotřebního a spořitelního spolku. V přízemí byla zřízena prodejna konzumu, přenesená sem z protějšího krámku, a pohostinství, v patrech vznikly spolkové místnosti, redakce časopisu a divadelní sál. Ještě v roce 1903 započala výstavba pekárny, která zahájila provoz v roce 1904. Objekt se stal dějištěm politických shromáždění (na jaře 1904 se zde konala první zemská konference sociální demokracie na Moravě), přednášek, kurzů, divadelních představení a tělovýchovných akademií. Vznik Dělnického domu lze vnímat jako odezvu na již existující Katolický dům v tehdejší (od roku 1884) a nově vybudovaný Německý spolkový dům na (1900–1903), pozdější sídlo šumperského divadla. V roce 1921 se zde po rozkolu v sociální demokracii ustavila okresní organizace Komunistické strany Československa (KSČ).
Během druhé světové války byl dům konfiskován nacistickou správou a prodán pekaři Josefu Tinzovi, který zde nadále provozoval pekárnu s prodejnou. Po roce 1945 budovu převzalo Severomoravské spotřební a výrobní družstvo a následně státní podnik Severomoravské pekárny a cukrárny, který zde měl ředitelství. V polovině 60. let 20. století proběhla modernizace provozu a v půli let 70. oprava fasády. V roce 1992 se obnovil provoz prodejny, v roce 1997 byla přistavěna moderní chlebová pekárna a v objektu se usadilo Pekařství Pod Poštou. Majitelé provedli stavební úpravy domu, rekonstruovali kanceláře i bytové jednotky a v levé části v tehdejší pivnici se vystřídala herna, sázková kancelář, v roce 2006 bar s prodejnou oděvů a pak znovu bar s hernou. V roce 2015 prošla fasáda domu celkovou obnovou, která jí vrátila architektonické doplňky z počátku 20. století.
Popis vlevo|upright|náhled|Průjezd a okna v prvním patře domu v roce 2016 Bývalý dělnický dům je dvoupatrový zděný objekt stojící ve svažitém terénu, na který navazuje rozsáhlé dvorní křídlo o délce přes 33 metrů. Uliční průčelí o osmi okenních osách, široké přes 17 metrů, je symetricky členěno centrálním průjezdem. Fasáda je pojata stroze s důrazem na horizontalitu, kterou určuje kordonová římsa nad přízemím a nadokenní římsy v prvním patře. Kolem průjezdu a oken v patře jsou pasparty, přičemž okna nad průjezdem v páté a šesté ose jsou k sobě těsně sdružená. Otvory v přízemí jsou zakončeny segmentovými záklenky. Sedlová střecha je krytá před poslední rekonstrukcí pozinkovanými šablonami a jsou v ní novodobě umístěné tři vikýře kryté bonským šindelem. náhled|Pamětní deska nad průjezdem připomínající vznik domu a KSČ V interiéru se v přízemí nachází průjezd sklenutý pruskými plackami na segmentové pasy. Nad jeho záklenkem je umístěna bronzová pamětní deska z roku 1976 připomínající založení domu a vznik KSČ. Části přízemí jsou sklenuté pruskými plackami na pískovcových sloupcích nebo segmentovými klenbami do ocelových nosníků. Do patra vede točité schodiště s konzolovými kamennými stupni a litinovým zábradlím zdobeným motivy akantů a kruhů. Sklepy pod pravou částí hlavní budovy, přístupné ze zvýšeného suterénu dvorního křídla, mají stlačenou valenou cihelnou klenbu a pocházejí pravděpodobně z 18. století.
Dvorní křídlo, osazené na zvýšený suterén, se rozšiřuje ze šířky 8,5 až na 11 metrů. Obsahuje spojovací krček s dřevěnou bedněnou pavlačí a schody vyrovnávající rozdílnou úroveň podlah oproti hlavní budově. Do dvora míří pěti okenními osami, z nichž pátá osa je zvýrazněna rizalitem se štítem a pilastry. Fasáda byla opatřená hladkou omítkou s ostěním a nadokenní římsou z neomítaného cihelného zdiva. Ze severní strany křídlo uzavírá schodišťová přístavba.
Ve dvorním křídle se nachází bývalý divadelní sál s fabionovým stropem, který nesou pilastry s římsovými hlavicemi. Přístup k sálu zajišťuje tříramenné čestné schodiště s ocelovým mřížovým zábradlím.
Památková ochrana Objekt je od 29. října 1991 chráněn jako kulturní památka České republiky (rejst. č. ÚSKP 36113/8-3185). Památková hodnota spočívá především v jeho společenském významu pro politické dějiny města a okresu v první polovině 20. století, přičemž dům zároveň vykazuje hodnotné barokní a klasicistní stavební prvky. Budova je od roku 1995 rovněž součástí městské památkové zóny Šumperk.
Reference
Literatura
Externí odkazy
Bývalý dělnický dům v Památkovém katalogu Národního památkového ústavu
Šumperk Kategorie:Domy v Šumperku Kategorie:Barokní domy v Česku Kategorie:Klasicistní domy v Česku Kategorie:Kulturní památky v Šumperku