Leopold Schleyer von Pontemalghera (2. června 1858 Hradec Králové – 2. května 1920 Vídeň) byl rakousko-uherský generál. Jako absolvent vojenské akadmie sloužil v c. k. armádě od roku 1879 a proslavil se jako iniciátor četných inovací v technologickém rozvoji. Významné byly jeho reformy u dělostřelectva a telegrafii, později byl vlivným nadšencem letectva a prvním velitelem C. k. válečného letectva. V letech 1913–1917 zastával funkci sekčního šéfa na ministerstvu války. V roce 1915 dosáhl hodnosti polního zbrojmistra a v roce 1918 získal šlechtický titul barona.
Životopis náhled|vlevo|Major Leopold Schleyer (1898) Byl synem ženijního důstojníka Karla Schleyera, narodil se v Hradci Králové, kde otec tehdy sloužil.Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthums 1858; Vídeň, 1858; s. 530 dostupné online Po reálce v Mariboru studoval v letech 1875–1879 na Vojenské technícké akademii ve Vídni. Do armády vstoupil v roce 1879 jako poručík u 6. pluku polního dělostřelectva, s nímž vystřídal službu ve Štýrském Hradci,Kais. Königl. Militär Schematismus 1880; Vídeň, 1879; s. 557, 572 dostupné online Lublani a Radkersburgu.Kais. Königl. Militär Schematismus 1885; Vídeń, 1884; s. 671 dostupné online Mezitím v letech 1882–1884 absolvoval Vyšší dělostřelecký kurz a v roce 1884 byl povýšen na nadporučíka. Po roce 1885 sloužil u různých jednotek dělostřelectva v Terstu, Lublani a Brně. Stal se důstojníkem generálního štábu, v roce 1889 získal hodnost kapitána a v letech 1889–1893 byl přidělen k 10. armádnímu sboru v Přemyšlu.Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1891; Vídeň, 1891; s. 112 dostupné online
V letech 1894–1895 krátce působil jako pedagog na Válečné škole (K.u.K. Kriegsschule) ve Vídni Die K. Und K. Kriegsschule 1852-1902; Vídeň, 1903; s. 31 dostupné online a následující roky 1895–1898 strávil u 19. pěší divize v Plzni již v hodnosti majora.Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1897; Vídeň, 1896; s. 196 dostupné online V roce 1897 byl povýšen na podplukovníka a v letech 1898–1900 byl zástupcem velitele 5. dělostřeleckého pluku v Brně.Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1899; Vídeň, 1898; s. 779 dostupné online V roce 1900 dosáhl hodnosti plukovníkaSchematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1901; Vídeň, 1900; s. 103, 170, 198 dostupné online a v letech 1900–1907 vedl telegrafní odbor na generálním štábu,Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1901; Vídeň, 1901; s. 257 dostupné online od roku 1905 byl zároveň přednostou poštovního a telegrafního oddělení na ministerstvu války.Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1906; Vídeň, 1905; s. 111, 170, 208 dostupné onlineHof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1906; Vídeň, 1905; s. 270 dostupné online
náhled|vlevo|Polní zbrojmistr Leopold Schleyer von Pontemalghera (Das interessante Blatt, 1915) K datu 1. května 1907 byl povýšen do hodnosti generálmajoraSchematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1908; Vídeň, 1907; s. 123, 168 dostupné online a poté v letech 1907–1909 velel 93. pěší brigádě ve Vídni.Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1909; Vídeň, 1909; s. 309 dostupné online V letech 1909–1913 byl velitelem nově zformované tzv. dopravní brigády (Verkehrstruppenbrigade) podřízené 2. armádnímu sboru taktéž ve Vídni<ref>Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1911'; Vídeň, 1910; s. 1058 dostupné online</ref> a mezitím dosáhl hodnosti polního podmaršála (1. května 1911).Generale und Oberste des k. und k. Heeres 1912; Vídeň, 1912; s. 6 dostupné onlineSchematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1912; Vídeň, 1911; s. 179 dostupné online Pod jeho velení bylo tehdy zařazeno také vojenské letectvo. V letech 1913–1917 byl sekčním šéfem na ministerstvu války, kde vedl technickou sekci Generale und Obersten 1914; Vídeň, 1914; s. 3 dostupné onlineSchematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1914; Vídeň, 1914; s. 60 dostupné onlinea na začátku první světové války byl pověřen také vedením Úřadu pro válečný dohled, který měl s využitím techniky odhalovat protistátní aktivity. Ke dni 1. května 1915 byl povýšen do hodnosti polního zbrojmistra.Seznam generálů rakousko-uherské armády 1890–1918 na webu austro-hungarian-army.co.uk dostupné onlineGenerale und Obersten 1915; Vídeň, 1915; s. 4 dostupné onlineDas interessante Blatt 13. května 1915; Vídeň, 1915; s. 11 dostupné online
V roce 1916 byl zvažován pro funkci ministra železnic a v roce 1917 byl kandidátem na post generálního inspektora dopravních a telegrafních vojsk. Mezitím došlo ke změně panovníka a v rámci personálních změn na začátku vlády Karla I. byl v srpnu 1917 odvolán ze své funkce na ministerstvu války a přidělen k dispozici vrchnímu armádnímu velení.STEINER, Jörg, C.: Schematismus der generale und obersten der K.U.K. Armee 1918; Vídeň, 1992; s. 168 dostupné online Na jaře 1918 byl sice povolán jako technický poradce v armádě, ale své záměry nedokázal prosadit vzhledem k nestabilitě nejbližšího okruhu spolupracovníků Karla I. Po rozpadu monarchie byl k datu 1. ledna 1919 penzionován.SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die k. k. bzw. k. u. k. Generalität 1816–1918; Vídeň, 2007; s. 163 dostupné online
Po odchodu do výslužby žil ve Vídni, jeho posledním bydlištem byla adresa ReisnerStraße 29 ve 3. vídeňském obvodu.Adolph Lehmann's allgemeiner Wohnungs-Anzeiger: nebst Handels- u. Gewerbe-Adressbuch für d. k.k. Reichshaupt- u. Residenzstadt Wien; Vídeň, 1920; s. 1171 dostupné online Zemřel 2. května 1920 ve věku 61 let.
Leopold Schleyer byl technickým vizionářem a významným propagátorem zavádění novinek v c. k. armádě.RAJLICH, Jiří: Příslušníci rakousko-uherského letectva z českých zemí; Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, Praha, 2018; s. 30–31 (disertační práce) dostupné online Nejprve byl progresívním důstojníkem dělostřelectva, později se prosadil jako odborník na dopravu a budování komunikací. V c. k. armádě zavedl bezdrátový telegraf a jako zástupce generálního štábu byl v letech 1903 a 1905 delegátem na mezinárodních kongresech v Londýně. Později byl vlivným a nadšeným příznivcem letectva. Absolvoval let balonem a ve strukturách c. k. armády prosazoval zavádění balonů a vzducholodí. Jako velitel dopravní brigády ve Vídni byl také prvním velitelem c. k. válečného letectva, které budoval ve spolupráci se svými podřízenými (Emil Uzelac).PENZ, Gerald: Vom Flugpark zur Fliegerkompagnie; Vídeň, 2017; s. 1 dostupné online V roce 1908 patřil ke spoluzakladatelům Rakouského svazu letecké techniky (Österreichischer Flugteschnischen Verein), v němž od roku 1911 zastával funkci čestného prezidenta. Zasloužil se o vznik prvního rakouského letiště ve Vídeňském Novém Městě, které v roce 1910 navštívil císař František Josef.Návštěva císaře Františka Josefa na letišti ve Vídeňském Novém Městě 18. září 1910 dostupné online
Tituly a ocenění V srpnu 1912 byl osobním rozhodnutím císaře Františka Josefa povýšen do šlechtického stavu s predikátem Edler von Pontemalghera, nobilitační diplom vystavilo ministerstvo vnitra k datu 15. listopadu 1912. Jako sekční šéf na ministerstvu války byl v roce 1916 jmenován c. k. tajným radou s nárokem na oslovení ExcelenceHof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1917; Vídeň, 1917; s. 309 dostupné online a téhož roku obdržel také čestný doktorát na Technické univerzitě ve Vídni. V závěru kariéry byl povýšen do stavu svobodných pánů (17. července 1918).ŽUPANIČ, Jan: Karlovská šlechta. Rakouské a uherské nobilitace ve světle materiálů kabinetní kanceláře Karla I. in: Sborník archivních prací LXI., Ministerstvo vnitra České republiky, Praha, 2011; s. 94 ISSN 0036-5246 Během služby v armádě získal řadu vyznamenání a vzhledem ke svým aktivitám s mezinárodním přesahem byl oceněn i v zahraničí.Adolph Lehmann's allgemeiner Wohnungs-Anzeiger: nebst Handels- u. Gewerbe-Adressbuch für d. k.k. Reichshaupt- u. Residenzstadt Wien 1919; Vídeň, 1919; s. 1158 dostupné online
Rakousko-Uhersko 60x60pixelů Jubilejní pamětní medaile (1898) 60x60pixelů Řád železné koruny III. třídy (1904) 60x60pixelů Služební odznak pro důstojníky III. třídy (1904) 60x60pixelů Vojenská záslužná medaile (1906) 60x60pixelů Vojenský záslužný kříž III. třídy (1907) 60x60pixelů Vojenský jubilejní kříž (1908) 60x60pixelů rytířský kříž Leopoldova řádu (1911) 60x60pixelů Služební odznak pro důstojníky II. třídy (1914) 60x60pixelů komandérský kříž Leopoldova řádu s válečnou dekorací (1915) 60x60pixelů Vyznamenání za zásluhy o Červený kříž s válečnou dekorací (1915) 60x60pixelů Bronzová vojenská záslužná medaile s válečnou dekorací (1916) 60x60pixelů Řád železné koruny I. třídy s válečnou dekorací (1917)
Zahraničí 60x60pixelů Řád Osmanie III. třídy (1906, Osmanská říše) 60x60pixelů Řád červené orlice II. třídy (1909, Německo) 60x60pixelů Řád rumunské hvězdy II. třídy (1909, Rumunsko) 60x60pixelů Řád dvojitého draka II. třídy (1911, Čína) 60x60pixelů Řád pruské koruny I. třídy (1911, Německo) 60x60pixelů Železný kříž II. třídy (1914, Německo) 60x60pixelů Železný kříž I. třídy (1914, Německo) 60x60pixelů velkokříž Řádu sv. Alexandra (1917, Bulharsko) 60x60pixelů velkokříž Řádu Albrechtova (1917, Sasko) 60x60pixelů Řád slávy (1917, Osmanská říše) 60x60pixelů Zlatá a stříbrná medaile Řádu Imtiaz (1917, Osmanská říše)
Odkazy
Reference
Literatura BALLA, Tibor: A Nagy Háború osztrák-magyar tábornokai; Národní kulturní fond, Budapešť, 2010; s. 276–277 (heslo Leopold Schleyer Freiherr von Pontemalghera) ISBN 978-963-446-585-0 dostupné online () VAVŘÍNEK, Karel: Almanach českých šlechtických a rytířských rodů 2026''; Praha, 2016; s. 354–355 ISBN 978-80-9053248-9
Externí odkazy Leopold Schleyer von Pontemalghera in: Österreichisches Biographisches Lexikon
Kategorie:Rakousko-uherští generálové Kategorie:Rakousko-uherské osobnosti první světové války Kategorie:Rakouští šlechtici Kategorie:Tajní radové Kategorie:Nositelé Řádu železné koruny Kategorie:Nositelé Řádu Leopoldova Kategorie:Nositelé Vojenské záslužné medaile (Rakousko) Kategorie:Nositelé Vojenského záslužného kříže (Rakousko) Kategorie:Nositelé Vojenského jubilejního kříže Kategorie:Nositelé Řádu červené orlice Kategorie:Nositelé Řádu koruny (Prusko) Kategorie:Nositelé Řádu rumunské hvězdy Kategorie:Nositelé Řádu svatého Alexandra Kategorie:Nositelé Řádu Albrechtova Kategorie:Nositelé Řádu Osmanie Kategorie:Nositelé Řádu dvojitého draka Kategorie:Nositelé Železného kříže Kategorie:Rakouští spisovatelé Kategorie:Narození 2. června Kategorie:Narození v roce 1858 Kategorie:Narození v Hradci Králové Kategorie:Úmrtí 2. května Kategorie:Úmrtí v roce 1920 Kategorie:Úmrtí ve Vídni Kategorie:Muži