Pavilon Luisina (Louisina) pramene, celým názvem Pavilon Luisina a Studeného pramene (příp. Studeného zřídla) je dřevěná stavba ve Františkových Lázních (Máchově ulici) z let 1826–1827 na eliptickém půdorysu. náhled|Pavilon na pohlednici, cca 1900 náhled|Pavilon na obrázku z knihy Kühn, K. (1930): Mariánské Lázně a Františkovy Lázně. Projekt vytvořil krajský inženýr Wenzel Stöhr, následně byl pozměněn zemským stavebním úřadem. Výstavbu pavilonu řídil a prováděl chebský stavitel a tesařský mistr Václav Práchenský.
Pavilon nad vývěrem pramenů je považován za jednu z nejkrásnějších empírových lázeňských staveb v Česku. Pavilon je zároveň nejstarší existující pavilonovou stavbou města, neboť současný pavilon Františkova pramene (nejstaršího známého pramene ve městě) byl postaven až na počátku 30. let 19. století. Forma stavby upomíná na raně křesťanské centrály a lze ji chápat jako příklad sakralizace profánní stavby ve jménu kultu zdraví.
Pavilon je památkově chráněn.
Historie náhled|Interiér pavilonu, stav v roce 2015 Luisin pramen je druhým nejstarším pramenem lázní. Byl nalezen nedlouho po založení města. Původní pramen vyvěral na pozemku Johanna Böhma z Horních Loman, který měl přezdívku Setník. Podle tohoto označení se říkalo také prameni – Setníkův pramen. Město Cheb mělo v roce 1794 zájem pozemek spolu s pramenem zakoupit. Cena byla ovšem nasazena tak vysoko, že se koupi nedařilo uskutečnit. Böhm nakonec v roce 1806 pozemek prodal chebskému městskému radovi von Osmutzovi. Ten nechal po nalezení nového pramene (budoucího Luisina) kousek dál ten původní Setníkův zasypat a nový naopak zachytil. O rok později (1807) jej prodal městu. Se svolením Jeho Veličenstva císaře Františka I. byl roku 1808 pojmenován po císařovně francouzské císařovně Marii Luise, dceři Františka a druhé manželce Napoleona Bonaparte, která zde byla v roce 1812.
V roce 1810 byl v blízkosti objeven další pramen, který byl o rok později také samostatně zachycen a pojmenován Nový pramen. V roce 1817 byly oba prameny staženy do jednoho bazénu a krátce nato byl objeven ještě další pramen nazvaný Studené vřídlo (Studený pramen).
Nad Luisiným pramenem nebyla dlouhou dobu postavena žádná stavba. Jelikož byl roku 1811 v bezprostřední blízkosti pramene zachycen další vývěr vody, zmíněný pozdější Nový pramen, nebylo možné Luisin pramen zastřešit typickým kruhovým pavilonem. V roce 1819 bylo z bezpečnostních důvodů postaveno kolem vývěru pramene alespoň kovové zábradlí.
Teprve v letech 1826–1827 byl nad pramenem postaven empírový pavilon.
Popis Stavba má podobu centrály nad elipsovitým půdorysem. Konstrukce je tvořena otevřenými arkádami s pilastry nesoucími římsu. Okenní výplně v lucerně (tamburu s kupolí) jsou členěny oblíbeným empírovým motivem slunce (osm oken dělených paprsky). Vrchol kopule je ukončen Aeskulapovou holí. Interiér pavilonu je ohraničen, resp. s okolím propojen 24 arkádami s plochými pilastry, které nesou vlys se zubořezem. Interiér má šalovaný plochý strop. Uprostřed pavilonu je do země zapuštěný, původně dřevěný, později zděný oválný bazén opatřený zábradlím. Počty oken, sloupů i forma pavilonu odkazují na raně křesťanské centrální stavby. Jednalo se o cestu, jak sakralizovat profánní, konkrétně zastupující kult zdraví.
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Související články
Prameny ve Františkových Lázních Seznam kulturních památek ve Františkových Lázních Pavilon Františkova pramene
Kategorie:Stavby ve Františkových Lázních Kategorie:Empírové stavby v Česku Kategorie:Dřevěné stavby v Karlovarském kraji Kategorie:Kulturní památky ve Františkových Lázních Kategorie:Postaveno v Česku 1827