Pierre Alféri či Alferi (10. dubna 1963, Paříž – 16. srpna 2023 tamtéž) byl francouzský romanopisec, básník a esejista.
Život a kariéra Narodil se v Paříži 10. dubna 1963 jako syn francouzského filozofa Jacquese Derridy a psychoanalytičky českého původu Marguerite Aucouturierové.
Jeho otec byl slavný filozof, považovaný za zakladatele směru dekonstrukce, jeho manželky psychoanalytičce Marguerite Derridové. Po otci měl alžírsko-židovský původ a po matce český. Ohledně původu po slavném otci se snažil zůstávat diskrétní, a proto si za své příjmení zvolil jméno své babičky z matčiny strany.
Studoval na École Normale Supérieure, kterou zakončil disertační prací o Vilémovi z Ockhamu. Poté se začal věnovat především psaní poezie.Agnès Disson and Roxanne Lapidus. "Pierre Alferi: Compressing and Disconnecting" SubStance. Volume 39, Number 3, 2010 (Issue 123). E- Print Kromě toho byl také překladatelem, z angličtiny a ruštiny do francouzštiny přeložil díla Johna Donna, Giorgia Agambena a Meyera Schapira.
Napsal také písně pro několik umělců, včetně Jeanne Balibarové. V letech 1991 až 1992 byl Alferi rezidenčním spisovatelem ve Fondation Royaumont a v letech 1987 až 1988 na Francouzské akademii v Římě.[ <span title="This claim needs references to reliable sources. (August 2022)">citace nutná</span> ]
Alferi společně se Suzanne Doppeltovou byl spoluzakladatelem literárního časopisu Détail a s Olivierem Cadiotem La Revue de Littérature Générale.
Alferi vyučoval na pařížské École nationale supérieure des beaux-arts, na École nationale supérieure des arts décoratifs v Paříži a na European Graduate School.
Jeho dílo je považováno za jedinečné a nezařaditelné, protože zahrnuje poezii, kresbu, hudbu, román a filozofii. Byl také překladatelem poezie a filozofie včetně díla Agambena.
Alferi trpěl rakovinou a zemřel v Paříži 16. srpna 2023 ve věku 60 let. La mort de Pierre Alferi, écrivain singulier Le Monde
Publikace
Poezie
Les Allures naturelles POL, Paříž, 1991 Le Chemin familier du poisson combatif, POL, Paříž, 1992 Kub Or, POL, Paříž, 1994 Sentimentale journée, POL, Paříž, 1997 Personal Pong (avec Jacques Julien), Villa Saint-Clair, Sète, 1997 Handicap (avec Jacques Julien), Rroz, 2000 petit, petit, Rup et rud, 2001 La Voie des airs, POL, Paříž, 2004 OXO (fotografie Suzanne Doppelt, překlad Cole Swensen), Burning Deck, Providence, 2004 Psaní skutečného: Dvojjazyčná antologie současné francouzské poezie (přeložila Kate Lermitte Campbell), 2016. Enitharmon Press
Romány
Fmn, POL, Paříž, 1994 Le Cinéma des familles, POL, Paříž, 1999 Les Jumelles, POL, Paříž, 2009 Après vous, POL, Paříž, 2010
Eseje
Guillaume d'Ockham le singulier, Minuit, coll. « Filozofie », Paříž, 1989 Chercher une fráze, Christian Bourgois, kol. « Detroit », Paříž, 1991 Des enfants et des monstres, POL, Paříž, 2004
Umění
Ca Start à Séoul, DVD video. Pierre Alféri a Jacques Julien, Le Label Dernière Bande a Éditions POL 2007 L'inconnu, Pierre Alféri a Jacques Julien, le Quartier - Centre d'art contemporain de Quimper. 2004
Reference
Externí odkazy
Pierre Alferi na École Nationale Supérieure des Beaux-Arts Pierre Alferi na Evropské postgraduální škole Hommage à Pierre Alferi (1963-2023) : « Ma grande affaire est le maintien ou le retour de la vie dans ce qui s'arrête » Pierre Alferi. Kalifornská univerzita v Berkeley. Přednášející na Regents' College v roce 2009. Hommage à Pierre Alferi, Radio France.
Kategorie:Narození v Paříži Kategorie:Narození v roce 1963 Kategorie:Francouzi českého původu Kategorie:Židovští básníci Kategorie:Francouzští Židé Kategorie:Absolventi École normale supérieure Kategorie:Francouzští výtvarní kritici Kategorie:Úmrtí v roce 2023 Kategorie:Úmrtí v Paříži Kategorie:Muži