Terschův dům (rovněž označovaný jako činžovní dům Starobranská 5) je budova v historickém centru Šumperku na adrese Starobranská 68/5. Jedná se o objekt se středověkým jádrem, který svou pozdější podobu získal výraznými přestavbami v 19. století. Dům na křižovatce s ulicí Na Hradbách (resp. Úzká) je úzce spjatý s rytířskou rodinou Terschů a historií šumperské pošty. Od roku 1994 je chráněn jako nemovitá kulturní památka.
Historie
Dům stojí v historickém jádru města na základech dvou původně samostatných středověkých domů. V levé části žil Johann Dominik Beck, purkmistr města a od roku 1679 člen nechvalně známého čarodějnického inkvizičního tribunálu. Pravá část patřila T. Wendtlandovi, jehož manželka s dcerou zahynuly v domě během ničivého požáru města v roce 1669.
Mezi lety 1761 a 1800 zakoupila oba domy vlivná rodina Terschů, která je následně spojila v jeden celek. Terschové patřili k městské elitě, zbohatli obchodem s tabákem a textilem a vlastnili rozsáhlé majetky včetně zámků v Třemešku a Chudobíně. V roce 1841 založil Franz Xaver Tersch mladší (1801–1884) v tomto domě první soukromou poštu a přepřahací stanici v Rakousku-Uhersku. Investice do nemovitostí ovšem Tersche finančně vyčerpaly a v roce 1861 byl nucen prodat hospodářský dvůr. Poštovní instituce v jeho domě však sídlila až do roku 1884, kdy zemřel a pošta byla zestátněna.
Dnešní novorenesanční podobu s historizujícími prvky dům získal při přestavbě v roce 1886. Jejím iniciátorem byl tehdejší majitel Fridrich von Tersch (1836–1915), který v letech 1882–1907 zastával úřad starosty Šumperka. Ulice, v níž dům stojí, dříve Dlouhá (), nesla od počátku 20. století na jeho počest jméno Terschova (), po 2. světové válce byla roku 1945 přejmenována na Ruskou a v roce 1990 připojena ke Starobranské ulici.
Architektura vlevo|náhled|upright|Hlavní vstup s centrálním arkýřem neseným krakorci Nárožní objekt je jednopatrový, trojkřídlý a zděný dům s valbovými střechami. Uliční průčelí je sedmiosé, pojaté v historizujícím stylu s dominantním novorenesančním arkýřem ve třetí ose. Arkýř je umístěný nad vstupním portálem a nese bohatou štukovou výzdobu, která zobrazuje dvě okřídlené pany držící vavřínový věnec, jejichž těla přecházejí ve voluty. Celé průčelí horizontálně člení kordonová římsa a kladí, korunní římsu nesou volutové konzoly.
Vstupní portál je pískovcový, ukončený lichoběžníkovým klenákem s maskaronem. Jednokřídlé dveře jsou osazené mříží s volutovými motivy a edikulou s iónskými hlavicemi. Okna v patře jsou lemovaná paspartami s volutovými křídly a nadokenními římsami, pod nimiž se nachází motiv Svatojakubské mušle. Arkýř je nesen dekorativními krakorci zdobenými akanty a v jeho čelním frontonu je umístěná ženská busta. Boční průčelí směřující do ulice Na Hradbách je hladké a zbavené původní výzdoby.
V interiéru se navzdory pozdějším úpravám dochovaly cenné historické prvky. Ve dvorních křídlech zůstaly zachovány původní barokní klenuté prostory. Bývalý průjezd je sklenutý plackami na mohutné pasy, zatímco v dalších částech přízemí se nacházejí valené klenby se styčnými lunetami nebo segmentové klenby do ocelových nosníků.
Tříramenné schodiště s kamennými stupni je vybavené umělecky zpracovaným litinovým zábradlím. Zábradlí tvoří pruty rozšířené do tvaru srdčitého listu s palmetou, zdobené motivy mašlí, volut a lilií. V prvním patře je přístup k bytům řešený přes arkádovou chodbu zaklenutou plackami na pasy. Původní arkádové nádvoří bylo v minulosti zastavěno skladovacími prostory.
Památková ochrana Budova je od 22. července 1994 zapsána v Ústředním seznamu kulturních památek ČR pod rejstříkovým číslem 12514/8-3850. Jako součást historického jádra města spadá rovněž pod ochranu městské památkové zóny Šumperk vyhlášené v roce 1995. Památková hodnota spočívá především v dochovaných suterénních a přízemních klenutých prostorech, uměleckohistoricky cenné arkádové chodbě a reprezentativním novorenesančním průčelí, které tvoří významný urbanistický prvek Starobranské ulice.
V pravé části domu dlouhodobě sídlí prodejna potřeb pro sport a volný čas. Levá část slouží rovněž k obchodním účelům jako prodejna elektrospotřebičů. Podle Národního památkového ústavu využití přízemí domu jako velkoprostorových obchodních ploch „vyvíjí tlak na likvidaci kulturních hodnot domu“.
Poznámky
Reference
Externí odkazy
Terschův dům na webu Po stopách Malé Vídně Terschův dům v Památkovém katalogu Národního památkového ústavu
Kategorie:Domy v Šumperku Kategorie:Bytové domy v Česku Kategorie:Novorenesanční domy v Česku Kategorie:Barokní domy v Česku Kategorie:Barokní stavby v Olomouckém kraji Kategorie:Kulturní památky v Šumperku