náhled|List Řečického míru s pečetěmi signatářů a svědků (fotografie asi z roku 1936) Řečický mír či také Řečické příměří byla mírová smlouva uzavřená 30. listopadu 1428 na hradě Červená Řečice v rámci pozdní fáze husitských válek, mezi katolíkem Oldřichem II. z Rožmberka a husitskými hejtmany Mikulášem Sokolem z Lamberka a Janem Kamarétem z Žirovnice. Představovala oficiální stvrzení dlouhodobé tendence Oldřicha II. nadále vojensky nezasahovat proti husitům, přinejmenším v okolí rožmberských panství.
Historie V počínající atmosféře husitských válek jmenoval 3. září 1420 císař a nový český král Zikmund Lucemburský Oldřicha II. z Rožmberka, hejtmanem bechyňského a prácheňského kraje, zejména pro konsolidaci sil proti husitům. Oldřichova pozice mladého dědice jednoho z nejmocnějších šlechtických rodů v zemi posílila i díky tomu, že Zikmund měl vůči němu dluh ve výši 11 500 kop grošů, které se zavázal postupně splácet. Vojensky proti husitům Oldřich zasáhl nejdříve v neúspěšném dobývání Tábora 30. června 1420. Pak bylo jeho vojsko poraženo v bitvě u Panského Boru 12. října 1420, účastnil se i pro husity vítězné bitvy pod Vyšehradem 1. listopadu 1420. Stejně tak v dalších letech nedokázal efektivně zabránit zabírání katolických statků husitskými šlechtici.
Okolo roku 1425, kdy Menhart II. z Hradce uzavřel příměří s Tábority, pak boje v jižních Čechách ustaly a sám Oldřich přistoupil k diplomatickým kompromisům. Téhož roku odeslal list císaři Zikmundovi, kde deklaruje, že na boje proti husitům mu dochází finanční i lidské zdroje. Roku 1428, po předchozích jednáních na hradě Helfenburk, pak 30. listopadu téhož roku, uzavřel příměří s husitskými hejtmany Mikulášem Sokolem z Lamberka a Janem Kamarétem z Žirovnice na Sokolově hradě Červená Řečice nedaleko Pelhřimova. Samotný hrad Řečici přitom Mikuláš Sokol obsadil roku 1422 na úkor Janka z Chotěmic, který, jakožto katolík, z Čech odešel. Dohoda zavazovala obé strany pod základem 5000 kop grošů rozhodovat o vzniklých sporech prostřednictvím dvou vyslanců, nad nimiž by v případě potřeby rozhodl Menhart z Hradce. Jako svědci přidali k dokumentu své pečeti ještě Arnošt Leskovec z Leskovce seděním na Humpolci, Soběn z Božejova, Maršík z Vokova seděním na Kameni a Léva z Mnichu.
Příměří mělo trvat nejméně do dne sv. Jiří (23. dubna) 1429 a podle všeho nebylo porušeno, neboť ještě 20. října 1429 přijal Oldřich z Rožmberka za jednoho ze dvou rozhodčích ve svém sporu s Janem Smilem z Křemže, právě Mikuláše Sokola z Lamberka. Rožmberkův spor se Smilem jej pak nadále, i vojensky, zaměstnával. Oldřich však vojensky vystoupil v závěrečné fázi husitských válek jakožto účastník bitvy u Lipan na straně Panské jednoty 30. května 1434 a také ve střetu s táboritskými voji v bitvě u Křeče roku 1435.
Odkazy
Reference
Literatura
DOBIÁŠ, Josef. Dějiny královského města Pelhřimova a jeho okolí, Díl II, Část I: Doba reformační. V Pelhřimově: Nákladem Musejního spolku, 1936, s. 54. Online Pelhřimovsko: historie a současnost okresu Pelhřimov : [sborník]. Pelhřimov: Okr. vlastivědné muzeum, 1979, s. 22. Online SEDLÁČEK, August, Karel LIEBSCHER, Adolf LIEBSCHER a Vojtěch KRÁL Z DOBRÉ VODY. Hrady, zámky a tvrze království Českého. Praha: Tiskem a nákladem knihtiskárny Františka Šimáčka, 1885, s. 253. Online
Kategorie:1428 Kategorie:Mírové smlouvy Česka Kategorie:Události v Jihočeském kraji Kategorie:Husitské války