Stanislav Schneeweis (5. května 1905 Chobyně – 30. prosince 1962 Boskovice) byl český římskokatolický kněz, děkan a církevní funkcionář olomoucké arcidiecéze, který se stal obětí komunistického režimu v rámci politických procesů s církví v 50. letech 20. století.
Život a působení Stanislav Schneeweis vystudoval Arcibiskupské gymnázium v Kroměříži a následně bohoslovecký seminář v Olomouci. Před svým zatčením působil jako farář a děkan v Olomouci-Hodolanech. Zastával řadu významných funkcí: byl předsedou okresní charity pro Olomouc, ředitelem arcidiecézní Katolické akce, předsedou Pastoračního referátu pro arcidiecézi olomouckou, členem a starostou jednoty Slušovice v organizaci Orel a asesorem arcibiskupské konsistoře v Olomouci.
Zatčení a proces Zatčen byl 2. srpna 1950 příslušníky Státní bezpečnosti přímo na Farním úřadě v Olomouci-Hodolanech. Rozkaz k zatčení vydalo Krajské velitelství StB v Olomouci na základě materiálů týkajících se letákových akcí církevní hierarchie.
Byl zařazen do uměle vykonstruované skupiny 17 církevních činitelů a laiků - Akce zvon - Případ František Kosatík. Ve vyšetřovací vazbě v Olomouci strávil více než rok a půl. Státní soud v Praze jej v dubnu 1952 ve věci č.j. 6 Ts I 13/52 odsoudil za velezradu:
Mezi body obžaloby byly:
Vedení a účast v kroužcích Katolické akce Tvorba textů kritických k režimu Rozmnožování a rozšiřování textů kritických k režimu Četba exkomunikačních dekretů
Jako přitěžující okolnost byl zmíněn i citát z dopisu jeho matce:
Co sešle Bůh nes tich a rád, a ptej se co chce od tebe. Bůh nemíní tě sužovat, on křížem vodí do nebe.
Odsouzen byl k následujícímu trestu: trestu odnětí svobody v trvání 11 let, propadnutí celého jmění, ztrátě čestných práv občanských na 10 let.
Věznění a úmrtí Během výkonu trestu prošel věznicemi v Olomouci, Praze-Pankráci, Valdicích a Mírově. Na Mírově strávil nejdelší část trestu, přes 7 let. Podle svědectví spoluvězňů trpěl během věznění značným hladem a útrapami. Ve vezení také prodělal neléčený infarkt. V roce 1957 byl operován v Brně-Bohunicích a od roku 1955 trpěl zánětem ledvin.
Propuštěn byl na amnestii 10. května 1960 z vězeňské nemocnice v Brně se zbytkem trestu prominutým pod podmínkou na 10 let. Po propuštění žil v Boskovicích v invalidním důchodu, neboť mu nebyl udělen státní souhlas k výkonu duchovní činnosti. Zemřel 30. prosince 1962 na následky srdečního infarktu způsobeného celkovým vyčerpáním z věznění.
Rehabilitace V roce 1969 byl Stanislav Schneeweis v rámci rehabilitačního řízení Krajským soudem v Ostravě plně rehabilitován a původní rozsudek Státního soudu z roku 1952 byl zrušen.
Odkazy Reference
Kategorie:Čeští římskokatoličtí duchovní Kategorie:Oběti komunistického režimu v Československu Kategorie:Narození 5. května Kategorie:Narození v roce 1905 Kategorie:Úmrtí 30. prosince Kategorie:Úmrtí v roce 1962 Kategorie:Muži