María de Tomelín y del Campo, O.I.C. (řeholním jménem: Marie od Ježíše; 21. února 1579 Puebla de los Ángeles – 11. června 1637 tamtéž) byla mexická mystička a řeholnice Řádu Neposkvrněného početí. Katolická církev jí uctívá jako ctihodnou.

Život Narodila se 21. února 1579 jako dcera dona Sebastiána de Tomelín, narozeného ve Valladolidu ve Španělsku, a Franciscy del Campo, kreolky narozené v Mexiku, která ji už během těhotenství zasvětila Panně Marii Růžencové. Pokřtěna byla čtyři dny po narození, 25. února, Tomásem Ruizem v katedrálním farním kostele. Jejím kmotrem byl Alfonso de la Huerta.

Vypráví se, že už od dětství žila v mystickém světě. Její životopisci uvádějí, že ji navštěvovaly duše z očistce, Panna Maria jí nabízela do náručí Ježíška a pomoc jí poskytovali také andělé strážní.

Francisco Pardo vypráví, že když bylo Maríi pět let, jedné noci se jí zjevil zemřelý strýc. Požádal ji, aby otci vyřídila, že mu může pomoci dostat se z očistce tím, že nechá sloužit mše za jeho duši. Otec jí řekl: „Až svého strýce znovu uvidíš, polož mu tyto otázky.“ Toto podivuhodné dítě je skutečně položilo a odpovědi potvrdily pravdivost celé události. Po odsloužení mší se měla duše zesnulého osvobodit a dívčina pověst ještě vzrostla.

Její dětství je plné nevinných příhod a předčasného náboženského povolání, které podporovala její matka. Je pravděpodobné, že její ctnosti byly životopisci 17. století poněkud zveličeny. Ti například uvádějí, že v šesti letech, inspirována životem svatého Jana Křtitele, odešla se svým bratrem do jeskyně, kde zůstala téměř týden, než ji její znepokojený otec našel.

V knize El Lirio de Puebla autor Enrique Gómez Haro uvádí další příhodu z jejího dětství: Jednou se k dívce přiblížil žebrák v tak velké nouzi, že ji rozplakal, nejen ze soucitu s jeho bídou, ale i proto, že mu nedokázala pomoci. Obrátila se proto k Nejsvětější Panně a prosila ji, aby jí pomohla tomu chudákovi ulevit. Když začala svou modlitbu, z požehnané sochy spadla mince v hodnotě dvou realů, kterou s velikou radostí předala žebrákovi. Tento zázrak viděla i její malá sestra, které přikázala, aby jej udržela v tajnosti, což také po mnoho let činila.

María trávila dlouhé hodiny v rodinné modlitebně. Říká se, že vídala Pannu Marii. Její otec don Sebastián, který byl skeptický a prudké povahy, obviňoval svou manželku z toho, že dívka neprojevuje zájem o světské záležitosti. Protože bylo tehdy zvykem, že se ženy vdávaly velmi mladé, chtěl ji provdat. Pod neustálým tlakem svého otce María onemocněla natolik, že ji lékaři považovali za beznadějný případ.

Onemocněla pokaždé, když její otec začal mluvit o svatbě. Zdá se, že don Sebastián de Tomelín na svou dceru silně tlačil, aby se provdala za bohatého šlechtice. Vypráví se, že při jedné příležitosti její otec vytáhl dýku a hodil ji po své dceři. Nevysvětlitelným způsobem se však zbraň zabodla do skříně.

Po této události začala její matka Francisca řešit situaci dopisy s matkou abatyší koncepcionistek a s biskupem. Ti rozhodli, že při nejbližší vhodné příležitosti vstoupí dívka do kláštera Neposkvrněného početí.

Řeholní život Nakonec otec nedokázal zabránit tomu, aby jeho dcera vstoupila do řeholního života. Jednoho květnového dne roku 1598, když šla do chrámu Panny Marie Karmelské v doprovodu matky a bratra, zastavila se při cestě u kláštera Neposkvrněného početí s tím, že si chce vejít pro trochu vody. Podařilo se jí vstoupit – a už nikdy tento vytoužený klášter neopustila.

Dne 17. května 1599 složila ve věku 19 let slavné řeholní sliby a jméno Marie od Ježíše Následovalo dlouhé období rozlišování, během něhož žádala novicmistrovou o dovolení konat krvavá pokání. Prošla také těžkými zkouškami víry, a proto biskup z Puebly Diego Romano požádal jednoho kněze, aby dohlížel na její chování.

Když dosáhla kanonického věku, její komunita uvažovala o tom, že ji zvolí abatyší, což však vyvolalo velkou závist mezi spolusestrami. Existují svědectví, že Bůh skrze ni působil zázraky a připisují se jí dary bilokace a proroctví. Často upadala do extází, které se staly známými v komunitě; řeholnice ji prý mnohokrát viděly vznášet se ve vzduchu. Některé sestry však tvrdily, že „takové zázraky jsou čarodějnictví“, a označovaly ji za podvodnici.

Matce Marii od Ježíše sloužila asijská služebná jménem Isabel, která se k ní chovala hrubě. Ona ji však nepropustila a jednala s ní s trpělivostí a pokorou, protože – jak říkala – ji o to požádal její „Milovaný Ženich“.

V klášteře Neposkvrněného početí vynikala Marie především trpělivostí. Když ji jiné řeholnice pomlouvaly a obviňovaly z pokrytectví, lži, poblouznění, falešné zbožnosti či čarodějnictví, odpovídala velkou pokorou a láskou. Podle některých životopisců například všechno jídlo, které dostávala, rozdávala nemocným.

O daru proroctví napsala sestra Agustina od svaté Terezie, že sestra Marie od Ježíše předpověděla vlastní smrt a také smrt biskupa z Puebly Gutierra Bernarda de Quiroz. Zároveň předpověděla, že po něm přijde svatý pastýř, který v té době ještě nebude knězem, jeho vláda bude svatá, ale bude provázena mnoha utrpeními – tím měl být Juan de Palafox y Mendoza.

Vodnatelnost vážně poškodila její zdraví. Zemřela 11. června 1637.

Proces svatořečení Proces chtěl zahájit biskup Juan de Palafox y Mendoza, avšak byl to jeho nástupce Diego Osorio de Escobar y Llamas, kdo v roce 1661 nařídil zahájit informativní proces a zaslal jej papeži Klementu X.

Matka Marie od Ježíše vykonala za svého života jedenáct zázračných uzdravení a po své smrti byla připisována četná další zázračná uzdravení.

Vypráví se, že po její smrti začalo její tělo vydávat vonný pot, který řeholnice sbíraly pomocí ručníků a látek, aby tuto požehnanou tekutinu uchovaly. Když byl její hrob poprvé otevřen v roce 1685, aby se ověřila její svatost, vůně přetrvávala, i když se její tělo již začínalo rozkládat.

Některé řeholnice odebraly zeminu z jejího hrobu, přičemž bylo zaznamenáno dalších 29 zázraků při použití této zeminy. Francisco Pardo uvádí, že jedna řeholnice použila tuto zeminu smíchanou s hlínou ze svatyně svatého Michaela zázračného k vyléčení nádoru.

Také při použití jejích relikvií bylo zaznamenáno deset zázraků. Dva z nich byly spojeny s kouskem jejího závoje, díky němuž byl uhašen požár v jedné klášterní cele a při jiné příležitosti bylo mnoho žen zachráněno před epidemií.

Dne 21. července 1785 papež Pius VI. uznal její hrdinské ctnosti.

Proces pokračoval opět ve 20. století, ale došlo k jeho pozastavení. Roku 2021 byl proces obnoven.

Odkazy Reference

Externí odkazy The Hagiography Circle

Kategorie:Ženy Kategorie:Ctihodní Kategorie:Koncepcionistky Kategorie:Křesťanští mystikové Kategorie:Mystičky Kategorie:Narození 21. února Kategorie:Narození v roce 1579 Kategorie:Narození v Pueble Kategorie:Úmrtí 11. června Kategorie:Úmrtí v roce 1637 Kategorie:Úmrtí v Pueble (město)