Juliana Korponayová, za svobodna Géczyová ( Géczy Julianna či Korponay Jánosné, * kolem roku 1680, Ožďany, Uherské království – 25. září 1714, Győr) byla uherská šlechtična. Proslavila se obranou Levoče a je také známá jako „Bílá paní z Levoče“.
Život náhled|Levoča v 17. století|vlevo náhled|Portrét „Bílé paní z Levoče“ Narodila se kolem roku 1680 na ožďanském hradě jako dcera kuruckého plukovníka a župního úředníka Zikmunda GéczyhoSigismund Géczy von Garamszeg (*?, † ?) schloss sich bereits im September 1703 an die Seite der aufständischen Kuruzen. a jeho manželky Judit Bakosové.
V roce 1700 se provdala za Jánose Korponaye, kastelána muráňského hradu. Měli spolu syna Gabriela (narozeného kolem roku 1706). Podle dobových zpráv byla Juliana velmi krásná žena.
Během povstání Františka II. Rákóciho v letech 1709-1710 se Juliana ocitla v obtížné situaci, protože její otec Zikmund Géczy se postavil na stranu kuruckých povstalců, zatímco její manžel Jan Korponay zůstal věrný císaři Josefovi I. Juliana se tak od samého začátku ocitla mezi dvěma frontami. Proslavila se obranou Levoče.
V roce 1712 kuručtí povstalci, kteří žili v polském exilu zaslali svým spolubojovníkům v Uhrách dopisy, v nichž požadovali pokračování boje proti císařským silám. Tyto dopisy byly adresovány Julianinu otci, ale ona sama je doručila jeho jménem. Po jednáních s Janem Bernardem Pálffym na císařské straně bylo v dubnu 1711 povstání Františka Rákócziho ukončeno uzavřením Satmarské mírové dohody. Ta rovněž stanovila amnestii pro rebely a vrácení zabaveného majetku, pokud složí přísahu věrnosti králi.
Juliana také v březnu 1712 cestovala do Prešpurku a oslovila Pálffyho s žádostí o navrácení rodinného majetku. Při této příležitosti však byly vyzdviženy dopisy, které Juliana předávala rebelům. Prozradila jména některých adresátů, ale o obsahu dopisů mlčela. Během výslechu se zapletla do rozporů, a proto byla zatčena a zpočátku uvězněna na hradě Červený Kameň. Poté byla převezena do Győru, kde byla souzena za špionáž a velezradu. Na příkaz císaře Karla VI. byla věc postoupena zvláštnímu soudu a bylo nařízeno přísné vyšetřování. Soudnímu procesu předsedal „královský soudce a rada“ Štěpán Koháry. Císař Karel VI. měl osobní zájem na vyřešení případu, a proto – navzdory protestům soudců – nařídil použití mučení, které bylo pro výslechy příslušníků šlechtického stavu zapovězeno. I toto mučení se však ukázalo jako bezvýsledné. V roce 1713 byl kvůli morové nákaze soud přesunut do Uherského Starého Hradu. Tam byla Juliana Korponayová usvědčena a odsouzena k trestu stětí mečem. Byla jedinou ženou popravenou z rohodnutí habsburského panovníka.
Juliana Korponayová byla dne 25. září 1714 veřejně popravena na městském tržišti (dnes „Széchenyiho náměstí“) v Győru ve věku pouhých 34 let
Ohlas a legenda Juliana Korponayová je jednou z nejtragičtějších ženských postav v maďarských dějinách. Legenda o „Levočské bílé paní“ začala vyobrazením Juliany jako „zrádkyně“. Tento obraz si objednal levočský občan Adam Probstner u levočského malíře Józsefa Czauczika.Sigismund Géczy von Garamszeg (*?, † ?) schloss sich bereits im September 1703 an die Seite der aufständischen Kuruzen. Obraz byl umístěn na neobvyklém místě: na jedné ze vstupních bran levočského městského opevnění. Zobrazuje ženu v dlouhých bílých šatech (které lze interpretovat i jako noční košili), která pravou rukou někoho volá a levou otevírá údajnou bránu v městské hradbě https://ma7.sk/kozelet/az-igazi-locsei-feher-asszony Die Wahrheit über die "Weiße Frau" (ungarisch). Obraz zůstal na tomto místě na městské hradbě vystaven až do začátku 50. let 20. století a přispěl k rozšíření legendy téměř po celé Evropě. Významné literární osobnosti, jako byli Mór Jókai a Kálmán Mikszáth tento obraz znaly a nepochybně se jím inspirovaly k napsání svých románů. Theodor Fontane se o tomto obraze zmiňuje také ve svém románu „Effi Briestová“. V průběhu let se stal významnou atrakcí pro turisty a návštěvníky města. Druhá verze tohoto obrazu se nachází také v budapešťském muzeu dějin umění.
Životem a osudem Juliany Korponayové se inspiroval také maďarský prozaik Mór Jókai, jenž ji zvěčnil ve svém historickém románu „Bílá paní z Levoče“ (maďarsky „Lőcsei fehér asszony“), který byl vydán v roce 1884.Sigismund Géczy von Garamszeg (*?, † ?) schloss sich bereits im September 1703 an die Seite der aufständischen Kuruzen..
Odkazy
Reference
Literatura Magyar Életrajzi lexikon. Budapest 1981, ISBN 963-05-2498-8, svazek 1, s. 975 (maďarština)
Externí odkazy Lőcsei feh ér asszony (maďarština) Julianna Korponay-Géczy Smrt bílé paní Příběh Bílé paní z Levoče (maďarsky) Spillenbergův dům (maďarsky)
Kategorie:Lidé z Levoče Kategorie:Narození v 17. století Kategorie:Narození v Banskobystrickém kraji Kategorie:Úmrtí 25. září Kategorie:Úmrtí v roce 1714 Kategorie:Popravení stětím Kategorie:Popravení lidé podle měst Kategorie:Ženy Kategorie:Uherské šlechtičny