náhled|Historický tištěný návrh španělského občanského zákoníku z roku 1888 Španělský občanský zákoník (španělsky Código Civil de España, oficiálně Královský dekret z 24. července 1889, kterým se vydává občanský zákoník) je hlavním právním předpisem v oblasti soukromého práva ve Španělsku. Krom norem soukromoprávních obsahuje i několik veřejnoprávních norem, týkajících se mj. španělského státního občanství. Byl vydán za vlády regentky Marie Kristýny Rakouské, 24. července 1889 a v platnost vstoupil 16. srpna téhož roku.
Je to jeden ze zákoníků vzniklý v období velkých kodifikací v 19. století. Hlavním inspiračním zdroje španělského občanského zákoníku byl napoleonský Code civil, ze kterého je mj. odvozena i struktura zákoníku.
V některých autonomních společenstvích Španělska (například v Baskicku, Galicii nebo Katalánsku) existují speciální soukromoprávní předpisy. V oblastech těmito předpisy upravených se v těchto společenstvích ustanovení ze španělského občanského zákoníku neuplatní.
Struktura Úvod, o právních normách, jejich uplatňování a účinnosti (články 9–16) Kniha první, o osobách (články 17–332) Kniha druhá, o statcích, majetku a jejich změnách (články 333–608) Kniha třetí, o různých způsobech nabývání majetku (články 609–1087) Kniha čtvrtá, o závazcích a smlouvách (články 1088–1975) Zrušovací ustanovení (články 1976) 13 přechodných ustanovení 4 dodatečná ustanovení
Odkazy
Reference
Externí odkazy Celý text zákoníku v aktuálním znění (španělsky)
Kategorie:Občanské zákoníky Kategorie:Španělské právo