Neúplné třídění linií (, zkráceně ILS) je v evoluční biologii označení pro jeden z důvodů, proč při rekonstrukci příbuzenských vztahů konkrétních druhů nemusí předpokládané fylogenezi těchto druhů dokonale odpovídat fylogeneze některých jejich genů, respektive genových variant – alel. K této situaci dochází v důsledku paralelní redukce zděděného genetického polymorfismu během postupné speciace, respektive kladogeneze. Proces lze shrnout do tří kroků: mateřský druh předává větší množství alel uvažovaného genu svým dceřiným druhům, ve které se během kladogenetické speciace štěpí; ke zdědění tohoto ancestrálního polymorfismu dochází i při kladogenetických speciacích následujících; ovšem jednotlivé druhy během své nezávislé evoluce mohou konkrétní alely ztrácet – ať už v důsledku genetického driftu, nebo přirozeného výběru.
Učebnicový příklad poskytují krevní skupiny hominoidů, zahrnujících postupně se odvětvující linie gibonů, orangutanů, goril a konečně i klad tvořený šimpanzem a člověkem. U posledního společného předka všech hominoidů se objevovaly krevní skupiny A+B a alely zajišťující tento genetický polymorfismus byly také děděny napříč následnými speciačními událostmi. Šimpanzi však během své evoluce ztratili původní skupinu B, gorily skupinu A a rovněž u některých gibonů došlo ke ztrátě skupiny A. V případě člověka vykazuje asi 30 % genomu prvky ILS a je hypoteticky možné, že tento proces mohl ovlivňovat i některé morfologické znaky: například lidská lopatka je podobnější orangutaní než šimpanzí, vnější proporce ruky a vzhled první kosti záprstí se zase podobají gorilám.
Z dalších příčin, které přispívají diskordancím mezi druhovými a genovými stromy, lze jmenovat zejména konvergentní evoluci (kdy dochází k nezávislému vzniku určitého selekčně výhodného znaku) a mezidruhový přenos genetické informace hybridizací nebo horizontálním genovým přenosem. Avise & Robinson (2008) pro znaky vzniklé procesem ILS použili termín hemiplasie, který významově oddělují od známějšího termínu homoplasie ve smyslu podobnosti znaků v důsledku konvergentní evoluce, paralelismu nebo jejich reverze. Obecně je ILS relativně běžným fenoménem u blízce příbuzných druhů – avšak jako artefakt může vystupovat také u dlouhodobě divergovaných linií. Častěji k němu dochází v případě velké efektivní velikosti populace a rychlé návaznosti jednotlivých speciací. Velmi hojný je například u rapidní mladé radiace afrických jezerních vrubozubcovitých ryb a rekonstrukce vzájemných příbuzenských vztahů druhů v takových skupinách vyžaduje velké množství genomických dat pro omezení vlivu tohoto artefaktu. Reference
Kategorie:Evoluční biologie Kategorie:Biologická systematika