Alí Chámeneí, nejvyšší vůdce Íránu, byl zabit 28. února 2026 během série izraelských raketových úderů v okolí Teheránu, jejichž cílem byli vysoce postavení íránští představitelé. Údery byly provedeny v rámci společné letecké operace Spojených států amerických a Izraele, při které byly využity strategické informace americké Ústřední zpravodajské služby o pobytu několika představitelů. Satelitní snímky naznačují, že Chámeneího rezidence ve městě byla vážně poškozena.

Po prvotních izraelských zprávách, že Chámeneí byl při úderech zabit, americký prezident Donald Trump a izraelský premiér Benjamin Netanjahu prohlásili, že Chámeneí je mrtvý. Íránská státní média potvrdila jeho smrt brzy následujícího dne a vláda vyhlásila 40 dní smutku. Agentura Fars informovala, že při úderech zahynuli také Chámeneího dcera, zeť, vnouče a snacha. Dne 2. března zemřela na následky zranění rovněž Chámeneího manželka Mansúre Chodžaste Báqerzáde.

Jakmile byla potvrzena Chámeneího smrt, mnoho íránských civilistů vyšlo do ulic oslavovat. Na druhé straně se však tisíce íránských civilistů shromáždily na ulicích, aby truchlily nad jeho smrtí. V několika zemích došlo k proíránským protestům a nepokojům.

Dne 15. června 2025, během izraelsko-íránské války, Izrael předložil plán likvidace Chámeneího, který však americký prezident Donald Trump vetoval.

Předchozí atentát Dne 27. června 1981 se stal terčem atentátu, při kterém mu byly vážně poškozeny hlasivky, plíce a pravá ruka.

Pozadí

Přípravy Podle deníků The Telegraph a The Washington Post proběhlo mezi saúdskoarabským korunním princem Muhammadem bin Salmánem a americkým prezidentem Donaldem Trumpem několik telefonických rozhovorů, v nichž bin Salmán naléhal na Trumpa, aby „okamžitě zaútočil na Írán, jinak se stane silnějším a nebezpečnějším“. Chálid bin Salmán, bratr korunního prince Muhammada a ministr obrany Saúdské Arábie, varoval při setkání s americkými představiteli před riziky, která by mohla vyplynout v případě, že se nepodniknou útoky proti Íránu.

Deník The Telegraph rovněž informoval, že bunkr v Chámeneího rezidenci se nachází tak hluboko, že cesta výtahem do něj trvá pět minut, což velmi omezovalo možnosti útoku. Měsíce před útokem americká Ústřední zpravodajská služba sledovala polohu a pohyb Chámeneího a zjistila, že se má konat schůzka vysokých představitelů, které se má zúčastnit sám Chámeneí.

Podle zdrojů deníku Financial Times izraelské zpravodajské služby roky sledovaly pohyb íránských vládních představitelů přes dopravní kamerový systém, do kterého se nabouraly. Takto byl také sledován pohyb Chameneího. Izraelské zpravodajské služby prostřednictvím kamer shromažďovaly informace o adresách osobních strážců Chameneího, jejich pracovních rozvrzích a o tom, koho měli přiděleno chránit. Použili nástroje umělé inteligence a algoritmy, které vyvinuli, aby roztřídili obrovské množství dat. Americká CIA měla podle zdrojů také lidský zdroj, který poskytl klíčové zpravodajské informace. Izrael a Spojené státy také těsně před útokem narušily mobilní signál v části Teheránu, kde byl Chameneí zabit.

Údery Dne 28. února 2026 zahájily Izrael a Spojené státy americké společné letecké útoky na různá místa v Íránu. Terčem útoků se staly vojenské objekty a vysoce postavení představitelé. Americký prezident Donald Trump oznámil, že cílem útoků je svržení íránského režimu, zatímco izraelský premiér Benjamin Netanjahu uvedl, že útoky byly zahájeny kvůli „odstranění existenční hrozby, kterou představuje teroristický režim v Íránu“. K samotnému útoku na Chámeneího rezidenci došlo v 8:10 místního času. Podle satelitních snímků byla rezidence vážně poškozena. Deník The Wall Street Journal poznamenal, že útok na Chámeneího rezidenci byl jedinečný v tom, že byl proveden za denního světla a izraelské stíhačky na něj shodily 30 bomb.

Zprávy o smrti

Nepotvrzené zprávy Krátce po první vlně útoků začala některá média s odvoláním na zdroje izraelské vlády informovat o smrti Chámeneího. Nejmenovaný izraelský představitel informoval, že bylo nalezeno Chámeneího tělo, jehož fotografie byla údajně ukázána Netanjahuovi. Tyto zprávy byly zpočátku odmítány íránskými zdroji, přičemž mluvčí íránského ministerstva zahraničních věcí prohlásil, že Chámeneí je „v pořádku a v bezpečí“. Agentura Reuters informovala, že Chámeneí byl převezen na „bezpečné místo“ mimo Teherán. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu uvedl, že existuje mnoho náznaků, že Alí Chámeneí „už není“, avšak jeho smrt přímo nepotvrdil. Americký prezident Donald Trump později potvrdil, že je Chámeneí po smrti. Navzdory těmto prohlášením provládní zpravodajské agentury Tasním a Mehr uvedly, že Chámeneí je naživu a „pevně a neochvějně velí na bojišti“.

Potvrzení Brzy ráno 1. března íránská Nejvyšší rada národní bezpečnosti a íránská státní média oznámily, že Chámeneí byl zabit. V reakci na to vláda vyhlásila 40 dní smutku. Agentura Fars, napojená na Islámské revoluční gardy, oznámila, že při útocích na Chámeneího rezidenci zahynuli také Chameneího dcera, zeť, vnouče a snacha. Dne 2. března zemřela na následky zranění rovněž Chámeneího manželka Mansúre Chodžaste Báqerzáde.

Následky Jelikož osobu do úřadu nejvyššího vůdce jmenuje Shromáždění znalců a pozice zástupce nejvyššího vůdce byla zrušena v roce 1989, Chámeneí neměl oficiálně jmenovaného nástupce. Na přelomu února a března 2026 bylo oznámeno, že členy prozatímní vládnoucí rady budou Alírezá Aráfí, prezident Mas'úd Pezeškíán a předseda Nejvyššího soudu Gholámhosejn Mohsení Ežheí. Islámské revoluční gardy však trvaly na tom, aby byl nejvyšší vůdce jmenován co nejdříve i bez dodržení právních předpisů.

Na začátku března 2026 byl novým nejvyšším vůdcem jmenován Modžtabá Chámeneí.

Reakce

Země Čína: Čína uvedla, že „odmítá a důrazně odsuzuje“ zabití Chámeneího a označila jej za „závažné porušení suverenity a bezpečnosti Íránu, pošlapání cílů a zásad Charty OSN a základních norem mezinárodních vztahů“. Izrael: Předseda vlády Benjamin Netanjahu prohlásil: „Po 47 let režim ajatolláha skandoval ‚Smrt Izraeli‘ a ‚Smrt Americe‘. Prolil naši krev, zavraždil mnoho Američanů a vyvraždil vlastní lid.“ Ministr obrany Jisra'el Kac oslavil zabití slovy: „Ten, kdo se snažil zničit Izrael, byl zničen... Spravedlnosti bylo učiněno zadost a osa zla utrpěla smrtelný úder.“

Rusko: Prezident Vladimir Putin uvedl, že „zabití Chámeneího je porušením všech norem lidské morálky a mezinárodního práva“. Spojené království: Ministr obrany John Healey řekl stanici Sky News, že „málokdo bude truchlit“ nad Chámeneím, a popsal ho jako vůdce zlovolného režimu, který podporoval teroristické útoky na Západě. Spojené státy americké: Prezident Donald Trump označil Chámeneího za „jednoho z nejzlejších lidí v historii“ a oznámil, že USA budou pokračovat v bombardování Íránu. Turecko: Prezident Recep Tayyip Erdoğan uvedl, že je zarmoucen ze smrti Chámeneího a že Turecko bude pokračovat ve svém úsilí o to, aby „íránský lid spolu se všemi přáteli a bratry v regionu znovu získal mír a stabilitu“. Ukrajina: Na oficiálním účtu Ukrajiny na sociální síti X se objevil příspěvek se slovy, že „nic nepřekoná smrt diktátora“.

Organizace Evropská unie: Vysoká představitelka pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Kaja Kallas řekla, že Chámeneího smrt byla „rozhodujícím momentem v historii Íránu“. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen uvedla: „S Chámeneího smrtí se pro íránský lid znovu objevila naděje. Musíme zajistit, aby budoucnost patřila jim a aby ji mohli utvářet“.

Pohřeb Po podepsání dohody o příměří a zahájení mírových rozhovorů na konci června 2026, se ve dnech 4. až 9. července 2026 konal šestidenní státní pohřeb. Státní úřady očekávaly účast až 30 milionů lidí. S nejvyšším vůdcem se lidé postupně mohli rozloučit v teheránské velké mešitě Mosala, ve městě Qom a v iráckých městech Nadžaf a Karbalá. Jeho ostatky byly následně uloženy v mauzoleu imáma Alího Rezy v Mašhadu.

Pohřbu se účastnili Chámeneího synové Mostafa, Mejsám a Masúd. Modžtába, který byl zvolen novým nejvyšším vůdcem, se pohřbu neúčastnil. Mezi účastníky byli dále íránský prezident Masúd Pezeškján, předseda parlamentu Mohammad Bágher Ghálíbáf a velitel íránských revolučních gard Ahmad Vahídí. Během pohřbu v davu zaznívalo skandování hesel „Smrt Americe!“, „Smrt Izraeli!“, „Smrt Donaldu Trumpovi!“ a „Smrt Benjaminu Netanjahuovi!“. Pohřbu se měli účastnit také političtí představitelé sta zemí světa. Státní složky umožnily 300 zahraničním novinářům vstup do země a reportování o pohřbu.

Odkazy

Reference

Související články Atentát na Kásima Solejmáního Útok Spojených států amerických na Venezuelu

Externí odkazy

Kategorie:Izraelsko-íránská válka Kategorie:Americko-íránské vztahy Kategorie:Konflikty roku 2026 Kategorie:Letecké bombardování Kategorie:Americko-izraelské vztahy Kategorie:Letecké operace a bitvy Izraele Kategorie:Letecké bitvy USA Kategorie:Írán v roce 2026 Kategorie:Krize na Blízkém východě (2023–současnost) Chámeneí Alí Kategorie:Válka na Blízkém východě (2026)