Jiří Škaloud (11. listopadu 1921 Jičín – 6. září 1986 Jičín) byl jičínský rodák, který se značnou měrou zasloužil o založení a provoz Loutkového divadla Srdíčko. Zde působil zejména jako správce a přispěl tak ke kulturnímu životu města po 2. světové válce.
Mládí Jiří Škaloud byl prvorozený syn jičínského cukráře Josefa Škalouda a jeho manželky Boženy Škaloudové. Navštěvoval v Jičíně základní školu a později se zde vyučil zámečníkem. V době svého mládí byl aktivním členem Skautského oddílu. Po vyučení na zámečníka nastoupil jako brusič v továrně v Radotíně u Prahy, kde poznal svoji budoucí manželku Vlastu Vorlíčkovou. Ta bydlela v obci Třebotov na základě tehdy platného obecního práva. Vlasta byla sirotek,(matka jí zemřela když jí bylo 8 let a pak byla vychovávána u své tety). Po smrti otce, který zemřel když jí bylo 13 let, přešla zpět do obce Třebotov u Prahy, kde vypomáhala v domácnosti. Spolu měli po třech ohláškách dne 1. srpna 1942 v kostele svatbu. Protože to bylo ještě před jeho plnoletostí, musel být ke svatbě zplnoletněn. Po svatbě se jim dne 2. února 1943 narodila dcera Vlasta, která však brzy, dne 28. května 1943, zemřela. Krátce na do dne 5. září 1944 byl odvolán do Německa. Byl ubytován s ostatními nasazenými v táboře Breslau I u Vratislavi (nyní Polsko). Zde byli ubytováni dělníci pracující pro Fahrzeug- und Motoren-Werken (FAMO), továrnu která vyráběla součástky pro stavbu letadel. Prováděl seřizování a opravy strojů pro blízký Koncentrační tábor Gross-Rosen (: Konzentrationslager Groß-Rosen). Odtud dne 5. ledna 1945 utekl a vrátil se ke své manželce. Zde byl až do květnových dnů a zúčastnil se také bojů za pražského povstání. Byl při nich i lehce zraněn, za svoji činnosti byl pak vyznamenán. Po skončení války se s manželkou přestěhovali do Jičína a zde se mu později narodili jeho děti Jiří a Olga Novotná, která se později hrála v divadelním souboru máj Praha a která pro sbor napsala i několik pohádek, které i režirovala. Jedna z nich byla uvedena Českém rozhlasu. Po návratu do Jičína se od 1. června 1945 stal zaměstnancem Československé pošty, kde vykonával funkci vedoucího čety, která zabezpečovala rozvod telefonní sítě a později i rozvod rozhlasu po drátě. Po svém návratu a zapojil se do veřejného života. Byl ve skautském oddílu kde po válce získal přezdívku Čkalov. V té době také krátce bydlel u Jaro Frice, kterého znal ze skautu a se kterým pak spolupracoval v loutkovém divadle Srdíčko. Po válce byl ovlivněn celou řadou okolností – v důsledku nasazením za války a těžkými poměry své manželky vstoupil do KSČ.
Správce loutkového divadla Srdíčko V roce 1949 vzniklo v Praze Divadlo hudby a krátce po jeho založení začalo působit i v Jičíně, kde přehrávání desek a přednes průvodního slova v přízemí poštovního úřadu zabezpečil ředitel pošty v Jičíně L. Beyvl, bratr známého herce Josefa Beyvla, který zprostředkoval program. Zde také Jiří Škaloud působil a upravoval prostory pro posluchače. V roce 1951 přispěl Emil Kolář, který byl pracovníkem pošty, k zakoupení kompletního loutkového divadla (14 loutek, scény, dekorace a technického vybavení) a divadlo si dalo název Loutkové divadlo Srdíčko. Toto divadlo navázalo na loutkové divadlo, které v Jičíně působilo již před válkou. Prvním principálem divadla se stal Jaro Fric, se kterým se Jiří Škaloud znal ze skautského života, technickým vedoucím se stal Emil Kolář a Jiří Škaloud převzal funkci správce divadla. Divadlo zahájilo v roce 1952 svůj provoz v budově pošty, kde působilo ve stejném prostoru i Divadlo hudby. V roce 1957 se Jiří Škaloud společně s paní Kalábovou ujali vedení divadla, pro tento účel byly přestavěny a upraveny suterénní prostory dnešního Masarykova divadla (původně skladiště, byt a prádelna) a dne 13. září 1959 zahájilo divadlo Srdíčko provoz v nových prostorách, kde sídlí dosud. Divadlo bylo úspěšné, za rok bylo i 10 premiér, hrálo se v sobotu dvakrát odpoledne a divadlo zajíždělo se svým vystoupením do širokého okolí (např. Libáň, Hořice, Sobotka a další). V divadle působila i jeho manželka Vlasta, která dostala za svoji činnost i uznání a byla zde později krátce i jeho dcera Olga Novotná, která pak hrála v amatérském divadle Máj a která napsala i několik divadelních her pro děti, které se hrály v některých divadlech a z nichž jedna se hrála v Českém rozhlase. Po tom, co se divadlo Srdíčko v roce 1964 stalo souborem Jednotného klubu pracujících v Jičíně ukončil svoji činnost a divadlo vedl pak Jaro Frice a posléze Zdena Kalábová.
Pozdější činnost V roce 1968 vystoupil ihned po 21. srpnu z komunistické strany a následně, ještě téhož roku byl propuštěn z pošty. Nejprve byl pak zaměstnáván jako závozník v ČSAD, později zde pracoval jako skladník a po odchodu do důchodu pak působil ve vrátnici. Brzy po odchodu do důchodu se projevily důsledky silného kouření a krátce na to, v důsledku onemocnění, roce 1986 zemřel.
Reference
Kategorie:Čeští loutkoherci Kategorie:Narození 11. listopadu Kategorie:Narození v roce 1921 Kategorie:Narození v Jičíně Kategorie:Úmrtí 6. září Kategorie:Úmrtí v roce 1986 Kategorie:Úmrtí v Jičíně Kategorie:Muži