André Cayatte (výslovnost: [kajat]; 3. února 1909 Carcassonne – 6. února 1989 Paříž) byl francouzský filmový režisér a scenárista. Jeho filmový styl našel velké odpůrce v generaci teoretiků a tvůrců soustředěných kolem časopisu Cahiers du cinéma. Pro ně byl Cayatte symbolem tezovitého filmu. Přesto byl zejména v 50. letech 20. století oceňovaným tvůrcem, který se nebál otevírat i kontroverzní témata jako je korupce, nespravedlnost soudní moci, pedofilie, eutanazie, spornost plastické chirurgie, atomová bomba, francouzsko-německé usmíření nebo trest smrti. André Bazin ho proto nazval „filmařem sociální odvahy“.

Život Narodil se na jihu Francie a nikdy se záměrně nezbavil svého jižanského přízvuku.

Když mu bylo mu patnáct let (1924), jeho bratranec Abbé Séverac, nový vězeňský kaplan v Carcassonne, dostal za úkol duchovní podporu muži odsouzenému k smrti. Do poslední chvíle se mu odsouzenec zapřísahal, že je nevinný. Mladý kněz se při popravě zhroutil a o dva měsíce později zemřel. To bylo pro Cayatta celoživotní trauma a nikdy nepřestal bojovat proti „imbecilnímu trestu smrti“.

Na střední škole v Toulouse začal psát básně, ty pak publikoval pod pseudonymem Armand Tréguière. Po maturitě odešel do Paříže, kde se seznámil se surrealistou Philippem Soupaultem a vstoupil do jeho okruhu. Během vojenské služby v Nîmes se spřátelil s dalším spisovatelem René Charem. Poté žil v Toulouse, kde vedl zdejší surrealistický kruh a na zdejší univerzitě vystudoval práva. Po studiích skutečně pracoval jako advokát. Některé jeho kauzy ho značně rozrušily a byl si jist, že soudní systém není spravedlivý. Byl to jeden z jeho motivů, proč se počal později věnovat filmu – aby s touto skutečností seznámil veřejnost.

Když přesídlil do Paříže, rozhodl se věnovat novinařině a také próze. Vydal šest románů, poměrně ceněných (obdržel Rabelaisovou cenu a dvakrát Prix Caze). V roce 1936 kandidoval za Radikální stranu (jež v té době byla součástí Lidové fronty) do parlamentu, ale nebyl zvolen. Poté odjel psát reportáže ze španělské občanské války. Stal se prvním francouzským svědkem náletů na civilní obyvatelstvo. Po návratu, rozčilen pacifistickými náladami francouzské veřejnosti, napsal brožuru podporující boj španělských republikánů. Ostře odsuzoval váhání Léona Bluma a Nevillea Chamberlaina.

Po porážce Francie se dostal k filmování, ve společnosti Continental, ovládané německými okupanty, nicméně infiltrované komunistickými odbojáři. Natočil zde své první čtyři filmy. Po válce byl vyšetřován, jestli tato jeho činnost nebyla kolaborací, nicméně byl očištěn a dokonce získal status odbojáře. Po válce si vytvořil osobitý styl, který bývá někdy nazýván dokumentární fikce s prvky melodramatu.

Jeho mladší bratr Paul Cayatte byl filmovým střihačem.

Dílo Dvakrát získal Zlatého lva za nejlepší film na filmovém festivalu v Benátkách, roku 1950 za snímek Justice est faite, v roce 1960 za válečné drama Le Passage du Rhin. Jeho film Všichni jsme vrahové získal roku 1952 Zvláštní cena poroty na festivalu v Cannes, o dva roky později si z Cannes odvezl Mezinárodní cenu za drama Před potopou. Bodoval i na Berlinale, kde byl v roce 1973 jeho film Není kouře bez ohně odměněn Stříbrným medvědem. Již roku 1951 v Berlíně získal cenu v tehdy existující soutěžní kategorii "kriminální a dobrodružný film" (za snímek Justice est faite).

K jeho dalším ceněným filmům patří shakespearovská adaptace Milenci z Verony (1949), drama Le Miroir a deux faces (1958), jež bylo velkou příležitostí pro Bourvila, kriminálka Meč a váhy (1963) s Anthony Perkinsem v hlavní roli, dvoudílný Život v manželství (1963, 1964), kde se stejný příběh vypráví zcela jinak ze dvou různých perspektiv dvou manželů, mysteriózní film Past na Popelku (1965), drama Umřít na lásku (1971) s Annie Girardotovou nebo film Verdikt (1974), v němž excelovali Sophia Lorenová a Jean Gabin.

Ke všem svým filmům si napsal i scénář.

Reference

Externí odkazy

Kategorie:Francouzští filmoví režiséři Kategorie:Francouzští scenáristé Kategorie:Francouzští novináři Kategorie:Francouzští spisovatelé 20. století Kategorie:Narození v Okcitánii Kategorie:Narození 3. února Kategorie:Narození v roce 1909 Kategorie:Úmrtí 6. února Kategorie:Úmrtí v roce 1989 Kategorie:Úmrtí v Paříži Kategorie:Zemřelí na infarkt myokardu Kategorie:Muži