Drahomíra Šťovíčková (21. ledna 1923 Poříčany – 14. dubna 1989 Praha) byla česká akademická sochařka, restaurátorka a výtvarná pedagožka. Ve své tvorbě i odborné praxi spojovala vlastní uměleckou tvorbu s restaurátorskou péčí o kulturní památky a s pedagogickou činností.
Život a dílo Drahomíra Šťovíčková se narodila v roce 1923 v obci Poříčany ve středních Čechách. Po absolvování gymnázia v Českém Brodě studovala obor restaurování sochařských památek u profesora Jana Wagnera a Karla Dvořáka na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze.
V profesním životě se věnovala sochařské tvorbě a restaurování plastik, ale část své kariéry věnovala také pedagogické činnosti. Podílela se na rozvoji výuky výtvarných oborů, zejména v oblasti práce s keramickými a sochařskými materiály. Věnovala se také metodice výtvarného vzdělávání, v roce 1984 publikovala pedagogickou příručku Výchovnovzdelávací program pre záujmový útvar Sochár-keramikár pre žiakov 3.–8. ročníka ZŠ, zaměřenou na výuku sochařství a keramiky v mimoškolních výtvarných kroužcích. K pedagogické dráze v oblasti výtvarného umění přivedla například sochařku Miloslavu Kaňkovou.
Drahomíra Šťovíčková se podílela na restaurátorských pracích nadživotní plastiky průčelí špitálního kostela v Kuksu, štukové výzdoby vstupního a sloupového sálu zámku Konopiště, arkád zámku v Hustopečích nad Bečvou nebo sousoší svatého Jana Křtitele s anděly na Maltézském náměstí na Malé Straně v Praze 1.
Reference
Kategorie:České sochařky Kategorie:České restaurátorky Kategorie:Narození v roce 1923 Kategorie:Narození 21. ledna Kategorie:Úmrtí v roce 1989 Kategorie:Úmrtí 14. dubna Kategorie:Úmrtí v Praze Kategorie:Ženy