Jaroslav Černý (22. srpna 1898 PlzeňMatriční záznam o narození a křtu farnosti Plzeň – 29. května 1970 Oxford) byl český egyptolog. Po druhé světové válce žil trvale v Anglii, ale s českými egyptology udržoval kontakt a vědeckou spolupráci. Významně přispěl ke zvýšení mezinárodní prestiže české egyptologie. Byl vynikajícím odborníkem na hospodářské a sociální poměry v Egyptě v období Nové říše. Prokázal výbornou znalost staroegyptského jazyka při překladech tzv. novoegyptštiny.

Život Narodil se v rodině poštovního úředníka v Plzni, kde vystudoval gymnázium. Už ve škole se zajímal o Egypt, jeho historii, památky a hieroglyfy. Od roku 1917 na Karlově univerzitě v Praze studoval klasickou filologii a později egyptologii u Františka Lexy. Byl v kontaktu s profesorem Ermanem v Berlíně. Specializoval se na hospodářské a sociální dějiny Egypta a za obhajobu disertační práce na téma Život dělníků thébské nekropole v Nové říši získal v roce 1922 doktorát. Od roku 1919 vedle studia pracoval jako úředník v Živnostenské bance, aby získal prostředky na obživu. Univerzita měla pouze jedno systemizované místo pro egyptologa a mohl zde působit jen jako soukromý docent. V bance byl zaměstnán až do roku 1927, její vedení se k němu chovalo vstřícně a poskytovalo mu neplacenou dovolenou podle potřeby.Růžová, str. 19

V roce 1925 mu sponzorský dar a podpora T. G. Masaryka umožnily cestu do Egypta, kde se podílel na archeologickém průzkumu Dér el-Medíny, vesnice umělců a řemeslníků, kteří zdobili hrobky v Údolí králů. V roce 1927 provázel po památkách prezidenta při jeho návštěvě Egypta. Během vykopávek v Dér el-Medíně bylo nalezeno mnoho písemných památek (ostraky), které pomáhal luštit. Jejich znalost mu umožnila získat podrobný přehled o životě obyvatel vesnice a poměrech v období Nové říše. Vesnice se stala předmětem jeho celoživotního studia. Nejvíce přitom spolupracoval se členy Francouzského ústavu orientální archeologie (IFAO), zejména Bernardem Bruyèrem, s nímž se setkal v Egyptském muzeu v Turíně, kde oba prováděli výzkum staroegyptských erotických papyrů.Růžová, str. 54

V roce 1929 získal na Karlově univerzitě postdoktorandskou habilitaci a byl jmenován tajemníkem Orientálního ústavu.Růžová, str.27

Od roku 1934 spolupracoval s britským filologem Alanem Hendersonem Gardinerem na ostrakách z různých evropských sbírek a také na hieratických papyrech. Výsledkem jejich dlouholeté spolupráce byla společná revidovaná monografie The Inscriptions of Sinai vydaná v roce 1952. Přátelství obou mužů trvalo až do Gardinerovy smrti v roce 1963.Růžová, str. 95 Účastnil se několika epigrafických misí po celém Egyptě – na Sinaji a v Abydu. Pracoval na katalogu hieratických ostrak ve sbírkách Káhirského muzea. Střídal pobyty v Praze, Egyptě a Anglii.

Druhou světovou válku Černý prožil v Káhiře a Londýně, od roku 1942 jako zaměstnanec československého ministerstva zahraničních věcí.Růžová, str. 79 Ovládal angličtinu, němčinu, francouzštinu, italštinu. V roce 1942 prodělal v Egyptě první nervové zhroucení a více než rok se léčil deprese.Růžová, str. 83

Po návratu do Československa krátce přednášel v Praze, ale nenašel perspektivní uplatnění ve svém oboru a proto se roku 1946 přihlásil do konkursu na místo profesora egyptologie na University College vLondýně. Dostal přednost před ostatními kandidáty a v květnu 1947 mohl přednést svůj inaugurační projev. V roce 1950 však přišla recidiva nervového zhroucení a pobyt v nemocnici.Růžová, str. 89 V letech 1951–1965 pak působil jako profesor na univerzitě v Oxfordu. Jeho specializací bylo hieratické písmo, dějiny Nové říše a pozdně egyptská literatura. Hostoval též na univerzitách v USA (Providence 1964–65, Philadelphii 1965–66) a Německu (Tübingen 1967). V šedesátých letech se podílel i na projektech organizovaných UNESCO na záchranu památek před stavbou Asuánské přehrady v Núbii.

Jaroslav Černý se v roce 1951 oženil v Londýně s Marií Sargantovou, rozenou Hlouškovou (1899-1991). Rodačka z Boskovic působila v Londýně od roku 1941 jako neoficiální kulturní atašé exilové vlády. Kromě Gardinera byl druhým britským přítelem Černého mladý egyptolog Eiddon Edwards.

Komunistický režim ve staré vlasti ho po roce 1948 zbavil občanství, ale Černý trvale podporoval českou egyptologii a její archeologické výzkumy v Egyptě. Jeho přítelem byl Zbyněk Žába, přes dvacet let spolu udržovali pravidelnou korespondenci.Růžová, str. 35 V roce 1967 navštívil Československo na oficiální pozvání Ministerstva školství a kultury a dokonce uvažoval o trvalém návratu, což se však již neuskutečnilo. V závěti odkázal Československému egyptologickému ústavu v Praze svou obsáhlou odbornou knihovnu.

Zemřel nečekaně 29. května 1970 ve věku 71 let v Oxfordu, krátce po svém návratu z Káhiry. Je pohřben na hřbitově Wolvercote v severním Oxfordu.

Ve své době patřil k největším znalcům egyptského jazyka a hieratického písma období Nové říše, významná, i když dnes už v mnoha ohledech překonaná, byla jeho práce o staroegyptském náboženství. Stal se také uznávaným znalcem obyvatelů Dér el-Medíny v období Nove říše, jejichž texty zpracovával a publikoval. Jeho knihovna byla největší soukromou egyptologickou knihovnou, díky rozsáhlým kontaktům s většinou tehdejších egyptologů po celém světě.

Památky

V roce 2003 byla na domě v Plzni, Jagellonské ulici Jaroslavu Černému odhalena pamětní deska.Růžová, str. 15 Osudům a osobnosti Jaroslava Černého se věnuje kniha V zahradě Sennedžemově / In the Garden of Sennedjem od Pavla Onderky z roku 2019

Bibliografie Ancient Egyptian religion, Londýn 1952 Catalogue des ostraca hiératiques non littéraires de Deir el-Medineh (7 svazků), Káhira 1937–70. Ostraca hiératiques ,Káhira 1931-1935 (Katalog Général du Musée égyptien du Caire, 25501-25832). Pozdní Ramessidovy dopisy , Brusel 1939. Répertoire onomastique de Deir el-Médineh , Káhira 1949 (ve spolupráci s B. Bruyèrem a JJ Clèrem). Nápisy ze Sinaje (The Inscriptions of Sinai ), Londýn 1952, 1955 (ve spolupráci s Alanem H. Gardinerem a T. Ericem Peetem). Papír a knihy ve starověkém Egyptě , Londýn. Starověké egyptské náboženství , Londýn 1952 (1952, 1957). Hieratic Ostraca , svazek I. Oxford 1957. Egyptské stély v Bankesově sbírce, Oxford 1958. Hieratické nápisy z hrobky Tutanchamona , Oxford 1965. Komunita dělníků v Thébách v období Ramessovců , Káhira 1973. Pozdně egyptská gramatika , Řím 1975 (1978, 1984) (ve spolupráci se Sarah Israelit Groll, s podporou Christophera Eyra). Koptský etymologický slovník, Cambridge 1976. Papyrus hiératiques de Deir el-Médineh , Tome I. Káhira 1978 (dokončil Georges Posener).

Odkazy Reference

Literatura

Externí odkazy

Knihovna Jaroslava Černého web

Kategorie:Čeští egyptologové Kategorie:Narození v roce 1898 Kategorie:Narození 22. srpna Kategorie:Narození v Plzni Kategorie:Úmrtí v roce 1970 Kategorie:Úmrtí 29. května Kategorie:Úmrtí v Oxfordu Kategorie:Muži