Miloslava Kaňková ( 5. prosince 1927 Praha – 3. února 2021) byla česká akademická sochařka, keramička, ilustrátorka a výtvarná pedagožka. Ve své tvorbě se soustředila především na figurální keramickou plastiku inspirovanou přírodními a organickými tvary. Kromě vlastní tvorby se celoživotně věnovala pedagogické práci s dětmi, vedla výtvarné kroužky na základní škole v Praze a v domě dětí. Žila a dlouhodobě působila v Úvalech u Prahy, kde se významně podílela na kulturním životě města a roku 2010 se stala jeho čestnou občankou.
Život a dílo Miloslava Kaňková se narodila v roce 1927 v Horních Počernicích, od roku 1935 žila v Úvalech. Ve čtyřicátých letech studovala na Odborné škole keramické v Praze pod vedením profesorů Jana Znoje, Václava Vokálka a Vladislava Turského. Za války byla totálně nasazena ve firmě Elektrospol v Úvalech. Po válce začala v roce 1947 studovat Vysokou školu uměleckoprůmyslovou u profesorů Bedřicha Stefana a Jana Kavana se zaměřením na keramiku a sochařství. Absolvovala v roce 1952 a celý život se věnovala pedagogické činnosti, k níž ji přivedla sochařka Drahomíra Šťovíčková.
Vedla dětské výtvarné kroužky na základní škole v Praze a v Domě pionýrů a později působila jako vedoucí estetické výchovy. Koncem 70. let 20. století přijala místo výtvarnice v Okresním kulturním středisku v Úvalech. Kvůli nesouladu s estetickými představami vedení se později opět začala věnovat výchově dětí v nově vzniklém Domě pionýrů v Úvalech a na Lidové škole umění v Čelákovicích. Od konce 90. let 20. století se soustředila na autorskou práci s keramikou.
Základ její tvorby tvoří figurální keramika, která často prolíná organickými tvary, často se inspirovala zvířaty a hlavně ptáky. Ve svých posledních dílech do keramických objektů aplikovala barevné sklo a vitráže. Zúčastňovala se sympozií výtvarníků pedagogů a své práce prezentovala na společných výstavách na řadě míst v Čechách i na Slovensku a dvakrát v Polsku. V roce 2002 měla samostatnou výstavu v galerii Kruh ve Znojmě a následující rok uskutečnila společnou výstavu se svojí vnučkou Kateřinou v galerii Městského domu dětí a mládeže v Úvalech.
Od poloviny 70. let do roku 1987 ilustrovala městský časopis Život Úval. Městu darovala keramický městský znak a obsáhlý keramický betlém. V roce 2010 jí zastupitelstvo udělilo za dlouholetý významný podíl na rozvoji města čestné občanství města Úvaly.
Reference
Kategorie:České sochařky Kategorie:České ilustrátorky Kategorie:Výtvarní pedagogové Kategorie:Narození v roce 1927 Kategorie:Narození 5. prosince Kategorie:Narození v Praze Kategorie:Úmrtí v roce 2021 Kategorie:Úmrtí 3. února Kategorie:Ženy