Hromadný hrob vojáků z bitvy roku 1813 (uváděný též jako hromadný hrob obětí bitvy u Chlumce a Přestanova nebo pomník padlým v bitvě 1813 na společném hrobě u Přestanova či jen krátce hromadný hrob u Přestanova) je pietní místo a válečný hrob v krajině poblíž severočeské obce Přestanov v okrese Ústí nad Labem. S ostatky přibližně 10 000 vojáků padlých v bitvě u Chlumce a Přestanova (29.–30. srpna 1813) se jedná o největší hromadný hrob na území České republiky.
Areál, označený kamennou mohylou s čedičovým křížem, nechal v roce 1835 zřídit majitel chlumeckého panství hrabě Josef Westphalen z Fürstenbergu. Ten se rozhodl důstojně uložit ostatky vojáků všech bojujících stran, které byly do té doby rozptýlené v mělkých šachtách po okolních polích. Objekt se nachází v lesním porostu přibližně 200 metrů severně od ruského pomníku a je součástí krajinné památkové zóny. Místo samotné je chráněno jako kulturní památka, včetně druhotně umístěného pískovcového pylonu, který původně tvořil vnitřní ztužující konstrukci ruského pomníku.
Historie
Bitva roku 1813
vlevo|náhled|Vyobrazení bitvy u Chlumce a Přestanova v ruské Vojenské encyklopedii z roku 1914 Střetnutí u Chlumce a Přestanova se odehrálo ve dnech 29. a 30. srpna 1813. Po porážce spojeneckých armád (Ruska, Pruska a Rakouska) v bitvě u Drážďan vyslal císař Napoleon I. první francouzský armádní sbor pod vedením generála Dominika Vandamma, aby pronikl do Čech, obsadil Teplice a přerušil hlavní ústupové cesty spojenců na Prahu. Postup Francouzů však 29. srpna zastavil u Přestanova ruský sbor generála Alexandra I. Ostermanna-Tolstého. Ruské gardové pluky zde za cenu značných ztrát udržely své pozice po celý první den bitvy, čímž umožnily příchod spojeneckých posil. Druhý den bitvy se situace obrátila; v týlu Francouzů se v Nakléřovském průsmyku nečekaně objevil pruský sbor generála Friedricha Kleista, což vedlo k obklíčení francouzských vojsk a jejich následné drtivé porážce. Generál Vandamme byl zajat a celkové ztráty na obou stranách dosáhly přibližně 20 000 padlých a raněných.
Areál bojiště
Vzhledem k významu vítězství začaly v následujících desetiletích na bojišti vyrůstat monumentální památníky oslavující jednotlivé armády a velitele. Jako první nechal pruský král Bedřich Vilém III. vztyčit v roce 1817 novogotický pruský pomník. Následoval rakouský pomník věnovaný generálu Colloredo-Mansfeldovi (1825) a v letech 1835–1837 byl u Přestanova vybudován ruský pomník se sochou bohyně Niké. Proces památkové úpravy bojiště pokračoval i v pozdějších letech, kdy přibyl „francouzský pomník“ (1911) a monumentální Jubilejní pomník (1913) postavený ke stému výročí bitvy. Celá oblast se tak stala unikátní krajinnou galerií vojenské architektury a plastiky 19. a počátku 20. století.
Vznik hromadného hrobu vlevo|náhled|Lokalita hromadného hrobu ve Stabilním katastru (1843) Bezprostředně po bitvě v srpnu 1813 byli padlí vojáci pohřbíváni přímo v místech, kde zemřeli. Kvůli nutnosti rychlého pohřbu jako prevence před rozšířením nemocí byly hroby většinou mělké. Postupem času se však při následných zemních pracích začaly ostatky dostávat zpět na povrch, což hrabě Josef Klement z Westphalenu, majitel chlumeckého panství, vyhodnotil jako nedůstojné. V roce 1835, pod dojmem slavností spojených s položením základního kamene nedalekého ruského pomníku, vyčlenil hrabě lesní parcelu severně od budoucího pomníku a nechal své poddané systematicky prohledat okolní lesy a pole. náhled|Mohyla hromadného hrobu na barevné pohlednici z roku 1913 Nalezené kosterní pozůstatky z mělkých hrobů nechal hrabě exhumovat, snést do společného prostoru v lesíku u Přestanova a uložit do hromadného hrobu. Podle dobových odhadů zde nalezlo místo posledního odpočinku přibližně 10 000 vojáků všech národností. Místo se tak stalo největším hromadným hrobem padlých vojáků na českém území. Nad hrobem byla navršena mohyla z masivních neopracovaných čedičových kamenů, na které byl v roce 1835 umístěn kamenný kříž a pamětní deska s německým nápisem. Slavnostní vysvěcení místa proběhlo ve výroční den bitvy 29. srpna 1836. Obřad vedl chabařovický farář Adalbert Michl za doprovodu dvou kaplanů Jakela a Göhringa. Z Chabařovic bylo k hrobu vedeno procesí za neustálého vyzvánění chabařovických zvonů.
Další vývoj náhled|Mohyla zezadu na pohlednici vydané před rokem 1923 Do pozdější podoby byl areál upraven v roce 1933 při příležitosti 120. výročí bitvy. Rekonstrukci provedla chabařovická sekce ústeckého horského spolku, která hrob renovovala a okolí vybavila lavičkami a přístupovou struskovou cestou.
V 70. letech 20. století byl areál hromadného hrobu doplněn o pískovcový pylon, který se nachází přibližně 50 metrů jižně od mohyly. Tento objekt má ryze technický původ; původně tvořil vnitřní ztužující konstrukci ruského pomníku. Během generální opravy monumentu v roce 1972 byl z jeho útrob vyjmut a druhotně osazen v lesíku u hromadného hrobu jako samostatná památka.
I v moderní době se v okolí objevují další ostatky vojáků z bitvy, jako například při stavbě dálnice; tyto nově objevené pozůstatky však již nebyly ukládány k přestanovské mohyle, nýbrž byly pietně pohřbeny na hřbitově v Chlumci.
Popis
Areál hromadného hrobu se nachází v lesním porostu přibližně 200 metrů severně až severozápadně od ruského pomníku. Celé pietní místo je koncipováno jako krajinný celek propojující drobnou architekturu s přírodními prvky. Přístup k samotnému hrobu zajišťuje cesta od hlavní silnice I/13, která byla v roce 1933 upravena struskovým povrchem, později pak v závěrečném úseku vedoucím lesíkem vydlážděna.
Tuto cestu doplňují další doprovodné objekty. V těsné blízkosti cesty při okraji lesíka, přibližně 50 metrů jižně až jihovýchodně od hrobové mohyly, stojí kamenný pylon. Jedná se o štíhlý pískovcový sloup kónického tvaru, který byl sestaven z několika kamenných kvádrů, původně tvořící opěrnou konstrukci ruského pomníku.
náhled|Dřevěná vítězná brána u pískovcového pylonu při vstupu cesty do lesíka Samotná cesta byla na tomtéž místě bezprostředně u pylonu uvozena dřevěnou vítěznou bránou. Tato brána byla zhotovena v rustikálním stylu z kulatiny a doplňovala ji jednoduchá stříška osazená pravoslavným křížem. Konstrukce brány evokovala dobovou romantickou parkovou architekturu 19. století a sloužila jako symbolický vstup do posvátného okrsku bojiště. Byla zhotovena a instalována s finanční pomoci Krupské pravoslavné obce, veřejné organizace „Kovčeg-Archa“ a osobních příspěvků, přítomná mimo jiné v květnu 2017, na jaře 2024 již však neexistovala.
vlevo|náhled|Mohyla s nápisovou deskou ve čtyřech jazycích v březnu 2014 Dominantou areálu je kamenná mohyla hromadného hrobu. Násep hrobu je tvořen nepravidelnou hromadou masivních, neopracovaných čedičových balvanů, které mu dodávají syrový a monumentální charakter. Na vrcholu mohyly je vztyčený latinský kříž vytvořený z kamenných sloupků, tzv. čedičových varhan. Na čelní straně mohyly byla v kamenech zapuštěna pamětní deska s německým nápisem: „Hier ruhen die in den nahen Wäldern in neuer Zeit noch aufgefundenen Schädel und Gebeine von den an den Schlachttagen des Jahres 1813 Gebliebenen. Sie ruhen in Frieden. 1835“ (česky: „Zde odpočívají v okolních lesích nedávno nalezené pozůstatky zemřelých z válečných dnů roku 1813. Odpočívají v pokoji. 1835“).
Tato deska byla později nahrazena jinou s uměleckým reliéfem a vystupujícím českým nápisem: „Zde leží 10.000 vojáků padlých v bitvě u Chlumce a Přestanova dne 29.–30. VIII. 1813. Hrob byl založen r. 1835.“ (přítomná v září 2005). Tu následně nahradila deska s téměř totožným nápisem, ovšem ze světlého kamene s černým písmem: „Zde leží 10 000 vojáků padlých v bitvě u Chlumce a Přestanova ve dnech 29.–30. VIII. 1813. Hrob byl založen roku 1835.“ (přítomná v červnu 2011 a v srpnu 2013). Nakonec zde byla umístěna vícejazyčná deska nesoucí obsahově totožné nápisy v češtině, francouzštině, němčině a ruštině. České znění: „Zde leží 10000 vojáků (z nich více než 7500 ruských vojáků), kteří padli v bitvě u Chlumce a Přestanova 29.–30. srpna 1813“. Ruský nápis byl navíc opatřen dodatkem uvádějícím (pouze v ruštině), že byl pomník vztyčen v roce 1835 a že jeho rekonstrukce byla provedena s finanční podporou Velvyslanectví Ruské federace v České republice (přítomná v srpnu 2015 a v květnu 2017).
Památková ochrana
Areál hromadného hrobu požívá od 3. května 1958 památkové ochrany. Od 18. června 1963 je místo zapsáno v Ústředním seznamu kulturních památek České republiky pod rejstříkovým číslem 42884/5-235. Tato ochrana se vztahuje na areál jako celek, který sestává ze dvou hlavních součástí: samotné mohyly hromadného hrobu a doprovodného pylonu, jenž byl k hrobu druhotně přemístěn v 70. letech 20. století. Z památkového hlediska je lokalita klasifikována jako mimořádně hodnotná funerální památka. Její význam spočívá především v memoriální funkci, neboť představuje největší hromadný hrob na českém území a je přímým dokladem enormních lidských ztrát během napoleonských válek.
Kromě individuální ochrany je areál od 1. července 1996 také součástí krajinné památkové zóny Území bojiště u Přestanova, Chlumce a Varvažova (rejst. č. ÚSKP 2387). Tato zóna byla zřízena za účelem ochrany dochované podkrušnohorské krajiny, která vykazuje vysokou míru historické integrity ve vztahu k událostem roku 1813. Předmětem plošné ochrany je zde tzv. memoriální asociativní krajina, zahrnující nejen soubor monumentálních pomníků a hromadných hrobů, ale i historickou komunikační síť, urbanistickou strukturu okolních vsí a archeologické stopy bitevních operací. Přestanovský hrob je v rámci této zóny chápán jako jeden z klíčových bodů pietní osy bojiště, propojující vojenskou historii s krajinnou architekturou 19. století.
Reference
Literatura
Související články Seznam kulturních památek v okrese Ústí nad Labem#Přestanov
Externí odkazy
Detail válečného hrobu v Centrální evidenci válečných hrobů Ministerstva obrany ČR Zastavení čtvrté – Přestanov na webu Chlumec-Varvažov 1813
bitvy roku 1813 v Přestanově bitvy roku 1813 v Přestanově Kategorie:Pomníky a památníky napoleonských válek Kategorie:Hromadné hroby v Česku Kategorie:Vojenské hřbitovy v Ústeckém kraji Kategorie:Kulturní památky v okrese Ústí nad Labem Kategorie:Kamenné stavby v Ústeckém kraji Kategorie:Postaveno v Česku 1935 Kategorie:Přestanov Kategorie:Bitva u Chlumce a Přestanova