náhled|Pětiúrovňová křižovatka v Dallasu ve Spojených státech amerických Mimoúrovňová křižovatka (zkratka MÚK) je křižovatka, kde se jednotlivé proudy vykříží v různých výškových úrovníchČSN 73 6100 - Názvosloví pozemních komunikací, odstavec 6.5 a snižuje se počet kolizních bodů. Mimoúrovňová křižovatka tedy umožňuje, aby jak vozidla jedoucí rovně, tak i vozidla odbočující doprava a vozidla odbočující doleva mohla projet křižovatkou, aniž by musela zastavit a dát přednost v jiném směru křižovatku projíždějícím vozidlům.
Mimoúrovňové křižovatky zajišťují veškerá křížení na dálnicích a silnicích pro motorová vozidla, neboť pro tyto typy komunikací platí požadavek vyloučení všech křižných bodů a zajištění oddělených míst pro nájezd a výjezd.K tomu blíže §§ 4 odst. 1 a 5 odst. 3 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích ve znění pozdějších předpisů k 15. lednu 2016. Volitelně se mimoúrovňové křižovatky používají i na ostatních typech komunikací, zejména na silnicích I. třídy, které nejsou silnicemi pro motorová vozidla, a to zpravidla v místech, kde je nebo se očekává větší dopravní vytížení, případně v místech, kde jsou vhodné výškové poměry.
Popis mimoúrovňové křižovatky náhled|upright=1.5|Části mimoúrovňové křižovatky Mimoúrovňová křižovatka je komplexní stavební dílo tvořené několika součástmi.
Křížící se komunikace Mimoúrovňová křižovatka je místem, kde se kříží dvě nebo více komunikací. Ačkoliv se na mimoúrovňové křižovatce mohou křížit komunikace z kterékoliv kategorie, tak je užití mimoúrovňového křížení nejběžnější u dálnicPro dálnice je užití mimoúrovňového křížení přímo povinné a je obsaženo v samotném vymezení dálnice v § 4 odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb. o pozemních komunikacích ve znění pozdějších předpisů k 15. lednu 2016. Pokud by se na komunikaci nacházelo úrovňové křížení, nemohla by být tato komunikace označena za dálnici. a silnic I. třídyObsahuje-li souvislý úsek silnice I. třídy pouze mimoúrovňová křížení a splňuje-li další náležitosti, může být tento úsek označen jako silnice pro motorová vozidla.. Jen výjimečně se užívá mimoúrovňového křížení na silnicích nižších kategorií.
Křížící se komunikace představují v místě křižovatky hlavní dopravní tahy. Zpravidla jsou mimoúrovňové křižovatky projektovány a stavěny tak, aby přímým směrem vedla ta komunikace, po které se přijíždí, a zároveň tedy, aby odbočení přicházelo v úvahu právě tehdy, má-li být na křižovatce změněn směr jízdy (tj. tehdy, kdy řidič chce pokračovat do jiného cíle, než do kterého vede komunikace, po které ke křižovatce přijel).Zjednodušeně řečeno, mimoúrovňové křižovatky jsou projektovány tak, aby řidič přijíždějící k MÚK Modletice po dálnici D1, který chce pokračovat stále po dálnici D1, musel "pouze" jet stále rovně bez nutnosti odbočení, zatímco řidič, který chce dále pokračovat některým ze směrů dálnice D0, musel odbočit. Existují ale i takové mimoúrovňové křižovatky, u nichž mění křížící se komunikace své označení. U těchto křižovatek naopak platí, že při jízdě přímým směrem dojde ke změně komunikace, aniž by se odbočilo, tedy, že komunikace za křižovatkou pokračuje do jiného cíle než komunikace před křižovatkou. Naopak, pokud má být na křižovatce zachován stejný cíl, je nutné odbočit. Tyto křižovatky se pro tuto svou zvláštnost nazývají TOTSO křižovatky (z angl. turn off to stay on, neboli odboč, abys zůstal).Takovou mimoúrovňovou křižovatkou je v Česku například MÚK Slavonín. Řidič přijíždějící po dálnici D46 ve směru od Vyškova musí odbočit "vpravo", aby zůstal na téže dálnici i po průjezdu křižovatkou. Pokud tak neudělá a pojede "rovně" po hlavní komunikaci, napojí se bez dalšího na dálnici D35 ve směru na Lipník nad Bečvou. Jiným takovým případem je křižovatka silnice I/20 a dálnice D4 u Mirotic.
Prostor pro odpojení a pro připojení Prostor pro odpojení je místo, kde se od hlavní komunikace odpojuje odbočovací pruh, který následně přechází ve spojovací rampu, případně kolektor. Prostorem pro připojení se zase rozumí místo, kde se připojovací pruh od připojující se rampy, případně kolektor, připojuje k hlavní komunikaci.
Kolektor Jako kolektor se označuje jízdní pruh, který je stavebně oddělen od jízdních pruhů křížící se komunikace a na kterém probíhá vlastní odbočování a připojování. Jednotlivé rampy se totiž neodpojují přímo z hlavní komunikace, nýbrž až z odděleného kolektoru, čímž je jednak dán prostor k pomalejšímu průjezdu křižovatkou pro odbočující a připojující vozidla, aniž by byla omezena vozidla projíždějící křižovatkou po hlavní komunikaci přímo, jednak je zvýšena bezpečnost provozu, neboť nehrozí, že připojující nebo odbočující vozidla přejedou na hlavní komunikaci dříve, než se kolektor připojuje.
Průpletový úsek náhled|upright=1.5|Schéma průpletu Jako průpletový úsek se označuje část kolektoru od místa, kde se k němu připojuje jedna vratná rampa a přechází v druhý jízdní pruh, do místa, kde se druhý jízdní pruh zase odpojuje a přechází v druhou vratnou rampu. Na tomto úseku dochází k tzv. průpletu, tedy ke změnám směru jízdy jednotlivých přijíždějících vozidel. Vozidla přijíždějící po kolektoru totiž přejíždějí do pravého pruhu, aby mohla najet na odpojující se vratnou rampu, zatímco vozidla přijíždějící po připojující se vratné rampě zase přejíždějí do levého pruhu, aby dále pokračovala po kolektoru a následně se připojila na hlavní komunikaci.
Průpletový úsek s sebou nese nevýhody, a to omezenou kapacitu vozidel, což může v extrémních případech vytížení vést až ke vzniku kolon, a snížení bezpečnosti provozu, neboť v průpletovém úseku dochází při vykřížení ke zkrácení bezpečných rozestupů mezi vozidly.
Spojovací rampy náhled|Spojovací rampa na mimoúrovňové křižovatce Malovanka v Praze Spojovací rampy propojují jednotlivé křížící se komunikace. Jejich prostřednictvím jsou realizována jednotlivá odbočení. Rozlišuje se několik typů spojovacích ramp: přímé (direktní, též označovány jako tangenty): slouží k odbočení vpravo nebo k odbočení na kruhový objezd polopřímé (semidirektní): slouží k odbočení vlevo, přičemž po odpojení se stáčí vlevo nepřímé (indirektní, vratné): slouží k odbočení vlevo, přičemž po odpojení se stáčí vpravo
Mostovka Vlastní mimoúrovňové vykřížení jednotlivých dopravních směrů se děje pomocí mostních konstrukcí. Ty vytváří další úrovně (tzv. patra) křižovatky, v nichž se mohou jednotlivé dopravní směry vykřížit. Počet úrovní (pater) k vykřížení všech směrů je různý a je závislý na počtu křížících se komunikací a na zvoleném typu provedení křižovatky.
Mostní konstrukce jsou konstrukčně nejnáročnější (a též i nejdražší) součásti mimoúrovňové křižovatky. Představují proto i často zohledňovanou skutečnost při volbě konkrétního typu provedení křižovatky.
Typy mimoúrovňových křižovatek náhled|Dálniční sjezd na dálnici A 5 v Německu u Freiburgu provedený v podobě polovičního čtyřlístkového typu Mimoúrovňová křižovatka může mít mnoho podob. Ty se navzájem liší jak podstatnými prvky, jako je počet úrovní s křižnými body nebo počet ramen, tak i prvky spíše doplňujícími, jako je typ použité rampy pro konkrétní relaci. Těmto rozdílům odpovídají rozdíly ve výhodách a nevýhodách každé jednotlivé podoby, a to co do nároků na prostor, náročnosti a nákladů na výstavbu, ale i bezpečnost, plynulost a rychlost průjezdu.
Pro tuto mnohost jsou jednotlivé typizované podoby systematicky setříděny. Možností, jak jednotlivé typy mimoúrovňových křižovatek třídit, je několik. V české odborné literatuře se lze setkat například s dělením podle toho, jestli mimoúrovňová křižovatka obsahuje průpletový úsek nebo nikoli: mimoúrovňová křižovatka s křižnými kolizními body osmičkový typ deltovitý typ kosodélníkový typ mimoúrovňová křižovatka s průpletovými úseky (s vyloučením křižných bodů) srdcovitý typ čtyřlístkový typ trojlístkový typ dvojlístkový typ prstencový typ mimoúrovňová křižovatka bez průpletových úseků (s vratnými větvemi a s vyloučením křižných bodů) trubkovitý typ sdružený trubkovitý typ trubkovitý dvojlístkový typ mimoúrovňová křižovatka útvarová (bez křižných bodů, průpletů a vratných větví) rozštěpový typ spirálový typ turbínový typ hvězdicový typ
V německé odborné literatuře je obvyklé dělení podle toho, jestli je mimoúrovňová křižovatka tříramenná nebo čtyř- a víceramenná: mimoúrovňová křižovatka s křižnými kolizními body mimoúrovňové křižovatky s křižnými body na všech úrovních mimoúrovňové křižovatky s křižnými body jen na některých úrovních kosodélníkový typ poloviční čtyřlístkový typ klasická varianta diagonální varianta mimoúrovňová křižovatka bez křižných kolizních bodů tříramenné mimoúrovňové křižovatky (tzv. trojúhelníky) trojúhelníkový typ varianta Y varianta T trubkovitý typ hruškovitý typ nedokončený čtyřlístkový typ srdcovitá varianta provizorní trubkovitá varianta čtyř- a víceramenné mimoúrovňové křižovatky (tzv. křížení) čtyřlístkový typ typ maltézského kříže turbínový typ větrníkový typ prstencový typ sdružený trubkovitý typ kvadrantní typ V tomto článku je při popisu jednotlivých typů mimoúrovňových křižovatek použito německé třídění.
Křižovatky s křižnými body náhled|Příklad mimoúrovňové křižovatky s křižnými body: dálniční sjezd na dálnici A 445 u Werlu provedený v podobě polovičního čtyřlístkového typu Jednodušší jsou mimoúrovňové křižovatky s křižnými body. Jsou to takové mimoúrovňové křižovatky, na nichž se sice vlastní křížící se komunikace kříží mimoúrovňově, ale alespoň na jedné úrovni křižovatky jsou rampy napojeny na hlavní komunikaci pro oba jízdní směry úrovňově, pročež na této úrovni vznikají křižné body. Tyto mimoúrovňové křižovatky umožňují mimoúrovňové vykřížení vozidel jedoucích po hlavních komunikacích, avšak obsahují alespoň na jedné úrovni úrovňové křížení vozidel jedoucích po hlavní komunikaci a vozidel z této hlavní komunikace odbočující na rampu vedoucí na druhou hlavní komunikaci, resp. vozidel na tuto hlavní komunikaci se připojujících.
Výhodou mimoúrovňových křižovatek s křižnými body oproti klasické úrovňové křižovatce je ten, že sice nedochází k úplnému odstranění všech úrovňových křížení, tedy i křižných bodů, ale úrovňově se kříží pouze vozidla jedoucí po jedné hlavní komunikaci s vozidly z této komunikace odbočující a vozidly na tuto komunikaci se připojující. Vozidla jedoucí po hlavních komunikacích a neodbočujících se kříží mimoúrovňově.
Podle toho, na kolika úrovních se nacházejí křižné body, lze mimoúrovňové křižovatky s křižnými body dále dělit. Rozlišují se proto mimoúrovňové křižovatky s křižnými body na všech úrovních a mimoúrovňové křižovatky s křižnými body pouze na některých úrovních.
Křižovatky s křižnými body na všech úrovních Stavebně nejjednodušší mimoúrovňovou křižovatkou je mimoúrovňová křižovatka, která má křižné body na všech úrovních (patrech). Její podoba je taková, že všechny komunikace křížící se mimoúrovňově jsou spojeny krátkou obousměrně projížděnou spojkou, přičemž tato spojka se se všemi hlavními křížícími komunikacemi kříží již úrovňově. Ve srovnání s klasickou úrovňovou křižovatkou je u tohoto typu mimoúrovňové křižovatky odstraněno pouze úrovňové křížení vozidel jedoucích po hlavních komunikacích přímo. Výhodou tohoto typu křížení je, že se eliminují některá úrovňová křížení.
Tento typ mimoúrovňové křižovatky je vhodný v situacích, kdy se předpokládá výrazně převažující dopravní vytížení jen v přímých směrech křížených komunikací a současně minimální vytížení spojovacích ramp.
Příklady tohoto typu mimoúrovňové křižovatky: v Česku: mimoúrovňová křižovatka silnice I/3 s ulicí Konopišťská v Benešově () mimoúrovňová křižovatka silnic I/50 a I/54 ve Slavkově u Brna () mimoúrovňová křižovatka silnice I/57 a I/69 ve Vsetíně () mimoúrovňová křižovatka ulice Žebětínská a Libušiny třídy v Brně () v Německu: mimoúrovňová křižovatka spolkové silnice B 39 a Malschenberger Straße v Rauenbergu () mimoúrovňová křižovatka spolkové silnice B 12 a Perlechsreuter Straße v Röhrnbachu () v Rakousku: