náhled|Horní část těla dívky z Drwęcku Dívka z Drwęcku známá také jako dívka z Dröbnitzu jsou mumifikované ostatky dívky, která zemřela ve věku 12 až 14 let. Objevena byla roku 1939 během melioračních prací poblíž dnešního Drwęcku v Polsku (tehdejší Dröbnitz).Lečbych, Marek: Laténské sídliště v Medlovicích, https://is.muni.cz/th/ypj71/LT_sidliste_Medlovice_DIPLOMKA.pdf Tělo objevil dělník Erich Redmann, který v rašelině narazil na ovčí kůži a později objevil v plášti z ovčí kůže zabalené lidské tělo. Na základě prozkoumání těla bylo zjištěno, že pochází ze 6. století př. n. l.,Hoffmann M.J., Madela K., Drwęck 1939 – ofiara złożona bóstwom czy morderstwo doskonałe? ., [w:] M. Birezowska (red.), Biuletyn oddziału warmińsko-mazurskiego Stowarzyszenia Konserwatorów Zabytków. Zeszyt czwarty, 2006, ISSN 1897-0524 (polsky) ačkoliv podle některých zdrojů by mohlo pocházet z 8. století př. n. l. Později se ostatky dostaly do sbírek Pruského muzea v Královci, kde bylo v roce 1945 zničeno během ofenzívy rudé armády.
Nález Dívka z Drwęcku (či Dröbnitzu) byla objevena 15. července 1939 Erichem Redmannem, pracovníkem Říšské pracovní služby (Reichsarbeitsdienstes), při práci v dröbnitzské bažině. Nejprve narazili na kus kožešiny a pokusili se ji vytáhnout ze země. Při tomto pokusu odtrhli tělu, které bylo v kožešině zabalené, obě nohy v kyčelním kloubu. Nález byl 19. července 1939 nahlášen Státnímu úřadu pro prehistorii a 20. července 1939 byly ostatky, které byly od nálezu přemístěny, opět nalezeny. Ale obě nohy z velké části chyběly a během následných vykopávek se podařilo najít pouze stehenní kost. Nálezce Redmann byl vyslechnut ohledně přesných okolností nálezu a byla sepsána zpráva. Poté byly ostatky převezeny do Pruského muzea v Königsbergu (Královci), kdy byly vědecky prozkoumány a uchovány.Wolfgang La Baume: Der Moorleichenfund von Dröbnitz Kr. Osterode Ostpr. In: Alt-Preußen: Vierteljahresschrift für Vorgeschichte und Volkskunde. 5, Heft 3, 1940, S. 17–22
Výzkum V době nálezu ležela dívka natažená na zádech, zahalená v kožešinovém plášti z ovčí vlny. Tělo i plášť byly velmi dobře zachované. Paže měla zkřížené na hrudi a hlavu otočenou doprava. Přesné okolnosti, jako je geografická orientace uložení těla, hloubka nebo vrstva půdy, ve které byl nález učiněn, již nebylo možné určit, protože nález byl z místa původního nálezu vyjmut bez příslušné dokumentace a původní místo bylo již vykopáno. Biolog Groß dané místo 24. července 1939 prozkoumal a odebral několik vzorků pro pylovou analýzu. Nechal ve vzdálenosti osmi metrů od původního nálezu vyvrtat do hloubky 260 cm vrt. Porovnání zbytků rašeliny ulpívajících na těle se vzorky z bažiny odhalilo, že tělo muselo být pohřbeno v hloubce 160 až 205 cm ve vysoce rozložené rašelině. Jediným nalezeným doprovodným předmětem byly zbytky hřebenu.
Antropologický výzkum Nalezené ostatky patřily dívce, která zemřela přibližně ve věku 12 až 14 let. Její tělo bylo zcela neporušené, s výjimkou nohou, které byly během vykopávek ztraceny. Kůže byla v době objevu stále houbovitá a měkká. Pitva provedená königsberskými lékaři Krausem a Zeigerem odhalila, že všechny vnitřní orgány byly jasně identifikovatelné a struktura tkání byla zachována. Kosti, zuby a nehty byly také neporušené. Příčinu smrti nebylo možné určit ani pitvou, ani rentgenovými snímky pořízenými doktorem Loeppem. Na kostech bylo nalezeno celkem jedenáct Harrisových linií, které stejně jako u těla z rašeliniště ve Windeby I naznačují opakující se období podvýživy během dívčina života.Helmut Wurm: Konstitution und Ernährung III. Zur Konstitution und Ernährung der frühgeschichtlichen Germanen. In: Gegenbaurs morphologisches Jahrbuch. Nr. 132. Geest & Portig, 1986, ISSN 0016-5840, S. 899–951
Analýzu obsahu žaludku a střev provedli Walter von Stokar a H. Gross. Byly identifikovány četné zbytky potravy, sestávající převážně z listů, květů a poupat šťovíku, podbělu a plicníku. Byly také nalezeny zbytky hrachu, pšenice a několik masných vláken, stejně jako živočišné tuky. Byl také zjištěn pyl z plicníku, různých trav, brukvovitých rostlin a pryskyřníků. To naznačuje, že dívka před smrtí snědla kaši. Přítomnost pylu olše, břízy a lísky vedla k domněnce, že dívka zemřela na jaře.van der Sanden, S. 111
Dívčino střevo vyšetřil Lothar Szidat, kterému se podařilo odhalit velmi dobře zachovaná vajíčka dvou parazitů. Střevo bylo silně napadeno tenkohlavci a méně škrkavkami. Podle Szidata závažnost napadení odpovídala výsledkům studií o těchto infekcích u východopruského venkovského obyvatelstva jeho doby. Na základě statistik napadení východopruského venkovského obyvatelstva v té době Szidat odhadl věk dívky v době úmrtí na 15 až 19 let, což je o něco více, než naznačovalo antropologické vyšetření.van der Sanden, S. 144
Doprovodné nálezy Tělo bylo zabaleno do kožešinového pláště vyrobeného ze čtyř spojených ovčích kůží. Plášť byl 80 cm dlouhý a asi 150 cm široký. Švy byly zakončeny jemnými, kroucenými koženými šňůrami o šířce asi 1 až 1,2 mm. Okraje byly u krku ohnuté. K jednomu rohu u krku byl přišit kožený řemínek a k opačnému rohu kožená smyčka, která sloužila jako zapínání. Spodní okraj pláště byl prodloužen přišitým kožešinovým proužkem. Ovčí kůže, do které bylo tělo zabaleno, byla v době pohřbu dívky již ve značném stavu opotřebení, o čemž svědčí četné opravy a záplaty. Záplaty byly přišity jemným stehem. Všechny tyto švy byly provedeny velmi pečlivě. Naproti tomu trhlina probíhající přes celý plášť byla sešita poněkud nedbaleji kroucenou šlachou. Pro tento plášť existuje několik srovnatelných nálezů, například u kayhausenského chlapce, ženy z Ellingu, ženy z Haraldskæru a jüdenerfeldského muže.van der Sanden, S. 123
Jediným nalezeným hrobovým předmětem byly zbytky jednořadého dřevěného hřebenu se širokou rukojetí. Byl poměrně hrubě vyroben z kusu dřeva o tloušťce přibližně 3 mm. Hřeben, dochovaný ve dvou kusech, byl původně dlouhý asi 10 cm. Rukojeť byla zakřivená, úchopná plocha byla zdobena kruhovými vzory a na obou koncích měla očka. Zbývajícím očkem byla provlečena zkroucená vlněná šňůra s jasnými známkami používání.van der Sanden, S. 96
Datace Datování založeného na vrstvách rašeliny nebo hloubce uložení, nebylo možné provést, protože tyto faktory nebyly během vykopávek zaznamenány. Pylová analýza zbytků rašeliny ulpívajících na těle ve srovnání se vzorky odebranými ve vzdálenosti 8 metrů od nálezu naznačila, že se tělo do bažiny dostalo kolem roku 500 př. n. l. Typologické srovnání hřebenu, zejména s vyobrazeními hřebenů na keramických nádobách z rané doby železné a urnách s tvářemi ze střední a východní Evropy, potvrdilo toto datování do rané doby železné, přesněji do doby halštatské (podle Eggerse stupeň Ha D, mezi lety 650 a 475 př. n. l.).
Interpretace Příčinu smrti dívky z Drwęcku nebylo možné určit ani najít žádné důkazy o násilné smrti. Skutečnost, že dívka byla zabalena do kožešinového pláště a ležela na zádech, a také doprovodný hřeben naznačují, že je pravděpodobné, že se jednalo o pohřeb. Proč bylo tělo pohřbeno mimo pohřebiště a navíc v době, kdy jako způsob pohřbení převládala kremace, není známé. Podle interpretace nálezu se zdá nepravděpodobné, že by se jednalo o oběť. Vzorky rašeliny ze zadní části těla obsahují pozůstatky vodních živočichů, naznačují, že tělo bylo uloženo do mělké tůně, která se rychle zanášela.
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Mumie z bažin Kategorie:Archeologické nálezy v Polsku Kategorie:Ženy