Dostaveníčko ve mlýnici (známo také jako Švábovo zmařené dostaveníčko) je první český hraný film. Průkopník české kinematografie Jan Kříženecký ho natočil společně s dalšími dvěma filmy (Výstavní párkař a lepič plakátů a Smích a pláč) původně pro návštěvníky Výstavy architektury a inženýrství v Praze roku 1898. Ve všech třech filmech byl hereckým protagonistou známý pražský písničkář, kabaretní komik, autor a vydavatel kupletů a drobných scénických útvarů a obchodník Josef Šváb-Malostranský.
Synopse Postarší pražský záletník si dá před mlýnicí schůzku s mlynářkou. Upozorněn svým práškem objeví se náhle před mlýnem mlynář s pometlem v ruce. Za přispění mlynářské chasy pak záletník dostává pořádný výprask.
Obsazení
Historie V roce 1898 uspořádal Spolek inženýrů a architektů ve spolupráci s pražským magistrátem Výstavu architektury a inženýrství. Jednou z atrakcí této výstavy se stal i pavilon Českého kinematografu, který patřil dvěma pomocným technikům stavebního úřadu při pražském magistrátu, Janu Kříženeckému a Josefu Františku Pokornému. Pavilon zahájil svou činnost 19. června, kdy se konalo první kinematografické představení. Jelikož již kinematograf nebyl bezprostřední novinkou, musel jej Kříženecký posunout dál, nespokojil se tak s pouhým promítáním „oživených fotografií“, ale přišel s myšlenkou natočení vlastních snímků. V den zahájení bylo na programu celkem deset „oživených fotografií“. Repertoár Českého kinematografu tvořily filmy, které byly dodány Lumièrovou továrnou a dále také filmy, které natočil sám Jan Kříženecký. První Kříženeckého filmy, které se objevily na zahajovacím programu, byly natočeny ještě před zahájením výstavy. Jednalo se o filmy Svatojanská pouť v českoslovanské vesnici, Polední výstřel z děla na baště sv. Tomáše a Purkyňovo náměstí na Královských Vinohradech. Postupně na programu přibývaly další a další české kinematografické obrazy. Mezi nimi se objevily i první české filmy s inscenovaným obsahem.
Historie prvních českých hraných filmů začíná dne 30. dubna, kdy Josef Šváb-Malostranský zaslal dopis Janu Kříženeckému a Josefu Pokornému, ve kterém reagoval na zprávu o Českém kinematografu, která byla uveřejněna v Národní politice. V dopise, který je uložen v depozitáři Národního technického muzea, se Šváb-Malostranský nabídl k „aranžování některých humorných scén“, bez kterých by se podle jeho mínění Český kinematograf nemohl obejít. Kříženecký s Pokorným nabídku přijali a vznikly tak tři první české inscenované „oživlé fotografie“: Dostaveníčko ve mlýnici, Výstavní párkař a lepič plakátů a Smích a pláč. Nutno podotknout, že filmy v době prvopočátku kinematografie většinou žádné názvy neměly, nebyly svými tvůrci vnímány jako něco, co by se mělo nějak jmenovat. Názvy, pod nimiž se objevovaly v katalozích výrobců, v programech projekcí nebo novinových článcích měly charakter označení, který sloužil k jejich identifikaci a nastínění jejich obsahu. Stejně tak tomu je i u názvů prvních českých filmů. O filmu Dostaveníčko ve mlýnici se tak hovoří i pod názvy jako Scéna ve mlýnici, Švábovo překažené dostaveníčko, Švábovo zmařené dostaveníčko, Překažené dostaveníčko, Dostaveníčko u mlýnice, Zastaveníčko u mlýnice aj.
Podle vzpomínek Josefa Švába-Malostranského bylo Dostaveníčko ve mlýnici natočeno jako první. Natáčení probíhalo přímo v areálu výstaviště před staročeskou mlýnicí, která zde stála od Národopisné výstavy roku 1895. Na rozdíl od tehdejší filmové tvorby byla tak dekorace zastoupena reálným prostředím a diváci mohli na plátně poznat místa, kudy před chvíli procházeli. S výjimkou role záletníka, kterou hrál Josef Šváb-Malostranský, byly zbývající role obsazeny neherci. K roli mlynářky se propůjčila číšnice z blízké vinárny, třebaže starší prameny uvádějí mylnou informaci, že ji hrála Marie Gýrová-Kříženecká.Jan S. Kolář – Myrtil Frída: Československý němý film 1898-1930 (Základní materiály pro dějiny čs. filmu). Praha 1962, s. 45. Mlynáře si zahrál Ferdinand Gýra, pozdější švagr Kříženeckého,Kříženecký se s Ferdinandovou sestrou Marií oženil v době konání výstavy, svatba v kostele sv. Štěpána se uskutečnila 3. září 1898 který je v některých pramenech uváděn jako František Gýra, což je zřejmě omyl.
Všechny první Kříženeckého filmy byly natáčeny na kameru a materiál zaslaný přímo od firmy bratrů Lumièrových z Lyonu. Délka materiálu jednoho filmového pásu byla omezena na 17 metrů. Z tohoto filmu se dochovalo 14,7 metrů filmu. Do programu Českého kinematografu byl film zařazen 3. července.
Štáb
Údaje v této části (a rovněž v infoboxu) jsou zpracovány tak, jak je uvádí české filmografické příručky. Avšak podle vzpomínek Vincence Pokornéhonejmladší bratr Josefa Františka Pokorného, který byl očitým svědkem natáčení a jehož vzpomínky na toto natáčení bylo na počátku padesátých let dvacátého století filmovými historiky zaznamenáno, humorné scénky aranžoval sám Josef Šváb-Malostranský a Jan Kříženecký je pouze nasnímal. S názorem, že pod profesí režiséra je lépe uvádět Josefa Švába-Malostranského se můžeme setkat i jinde v české filmové literatuře.
Vzpomínky na první filmování Ve speciálním vydání kulturního čtrnáctideníku Rozpravy Aventina z roku 1928 věnovaném pouze filmu byl otištěn i článek, ve kterém první český filmový herec Josef Šváb-Malostranský po třiceti letech vzpomíná na své první filmování v roce 1898. O filmu Dostaveníčko ve mlýnici napsal:
Odkazy Poznámky
Reference
Literatura
Externí odkazy
Kategorie:České němé filmy Kategorie:České krátké filmy Kategorie:České černobílé filmy Kategorie:Filmy Jana Kříženeckého Kategorie:Filmy z roku 1898