Karel Antonín Serényi z Kis-Serény ( Karl Anton Serényi von Kis-Serény, 26. listopadu 1681 – 18. září 1746) byl moravský šlechtic z původně uherského rodu Serényiů a vlivný dvořan u císařského dvora ve Vídni a zakladatel barokního areálu v Miloticích na Hodonínsku.

Život Narodil se jako nejstarší syn císařského polního maršála, hraběte Jan Karla Serényiho a jeho manželky Ernestiny Barbory rozené hraběnky z Löwenstein-Wertheimu, vdovy po hraběti Erichu Adamovi ze Salmu. Po smrti otce v roce 1691 byl sice Karel Antonín univerzálním dědicem, ale v době jeho nezletilosti majetek spravovala jeho matka.

Od roku 1716 vykonával úřad dvorského hofmistra arcivévodkyně Marie Magdaleny, na tuto pozici však v roce 1736 rezignoval. Byl také císařským komorníkem a od roku 1735 skutečným tajným radou.

náhled|Zámek Milotice|vlevo Milotice, které v roce 1648 získal Gabriel Serényi, syn Františka Serényiho, který se jako první z rodu koncem 16. století usadil v českých zemích. V další generaci pak Jan Karel výhodně získal panství Lysice (1685). V roce 1688 navíc koupil panství se zámkem Guntersdorf v Dolním Rakousku, tento majetek však Karel Antonín v roce 1717 odprodal zpět původním majitelům Ludwigstorffům. Zámek v Miloticích upravil na reprezentativní sídlo, odkud měl nejblíže do Vídně. Ve dvou etapách, v letech 1719–1725 a 1738–1743, zde vybudoval hodnotnou barokní rezidenci. Autorství projektu je dodnes předmětem dohadů, uvažuje se o Domenicu Martinellim, Johannu Bernardu Fischerovi z Erlachu, Antoniu Sallovi či Christianu Alexanderu Oedtlovi. Nejnověji je s druhou fází barokní přestavby, kdy vznikla mimo jiné oválná dispozice čestného dvora, spojován brněnský stavitel František Benedikt Klíčník, který byl v letech 1719–1722 vedoucím stavebních prací při první fázi úprav zámku. V letech 1723–1743 byl pak realizátorem stavebních úprav hodonínský zednický mistr Martin Pahnost. Mezi umělci pracujícími na výzdobě interiérů zámku byl František Řehoř Eckstein). Další generace Serényiů i nástupnických rodů neměly dostatek financí na pozdější renovace a díky tomu se milotický zámek dodnes dochoval v prakticky nezměněné podobě a původně zamýšleném konceptu.

S císařským souhlasem směl dne 30. listopadu 1744 zřídit fideikomis, do něhož vedle Milotic vložil také Svatobořice a dvůr ve Vlkoši a svěřenství pak v závěti odkázal své dceři Karolíně.

Hrabě Karel Antonín Serényi z Kis-Serény byl posledním z takzvané uherské linie Serényiů. Zemřel 18. září 1746.

Manželství a potomstvo náhled|Společný erb Serényiů a Šternberků na milotickém zámku V roce 1709 se oženil s hraběnkou Marií Terezií ze Šternberka (30. října 1678 – 17. ledna 1759), . Z jejich manželství se narodila jediná dcera Karolína. Ta se v roce 1735 provdala za Josefa Guidarda hraběte ze Saint-Julien, neměla však žádné děti a po její smrti připadl majetek prvorozenému synovi jeho bratra lomnické větve Serényiů.

Odkazy Reference

Externí odkazy

Kategorie:Čeští šlechtici Karel Antonín Kategorie:Císařští komoří Kategorie:Tajní radové Kategorie:Politici habsburské monarchie Kategorie:Narození 26. listopadu Kategorie:Narození v roce 1681 Kategorie:Úmrtí v roce 1746 Kategorie:Úmrtí 18. září Kategorie:Muži