Òscar Ribas Reig (26. října 1936 Sant Julià de Lòria – 18. prosince 2020 Sant Julià de Lòria) byl andorrský politik, který se v roce 1982 stal historicky prvním premiérem Andorry, po průlomovém zavedení této funkce. Držel tento post ve třech obdobích, jež vytvářejí dva souvislé časové bloky: od 8. ledna 1982 do 21. května 1984 a od 12. ledna 1990 do 7. prosince 1994. Během jeho funkčního období prošla Andorra velkými změnami. Byla přijata první ústava a Andorra se stala členským státem OSN.
Život Jeho otec byl Andořan, matka Katalánka. Jako dítě žil v Barceloně, kde v roce 1959 absolvoval práva na Barcelonské univerzitě. V roce 1961 dokončil magisterské studium politické filozofie na Freiburské univerzitě ve Švýcarsku. Poté se vrátil do rodné Andorry, kde se věnoval podnikání v rodinném bankovním impériu.
Roku 1963 vstoupil do politiky, když se stal tajemníkem městské rady jeho rodné obce Sant Julià de Lòria, jímž byl do roku 1965. Po parlamentních volbách v roce 1971 byl zvolen členem Generální rady (parlamentu), členem zůstal až do roku 1979. Zastával zde pozici srovnatelnou s funkcí ministra financí.
V roce 1973 spolu s poslancem Jaume Bartumeu Canturrim předložil na radě návrh na udělení volebního práva andorrským ženám. Návrh byl nakonec schválen. Roku 1979 odmítl znovu kandidovat ve volbách, ale v roce 1981 již znovu kandidoval a byl zvolen poslancem za farnost Sant Julià de Lòria. Andorra tehdy procházela velkým reformním a demokratizačním procesem, jehož součástí bylo i zřízení standardní vlády a funkce předsedy vlády. Byl Generální radou tímto prvním premiérem zvolen, a to v nepřítomnosti, v době, kdy dlel v Latinské Americe. Dne 1. května 1984 rezignoval kvůli nedostatku podpory parlamentu a obtížím při zavádění nového daňového zákona.
V roce 1990 se do úřadu vrátil. Ve stejném roce podepsal celní dohodu s Evropským hospodářským společenstvím. V roce 1992 rezignoval poté, co jeho snahy o zavedení nové ústavy zajišťující občanská práva byly zablokovány konzervativci. Po vyhlášených předčasných volbách se ale znovu do premiérského křesla vrátil. Tentokrát novou ústavu protlačil a byla 14. března 1993 schválena i referendem. Knížectví tímto krokem již i formálně opustilo feudální systém a stalo se konstituční monarchií.
Ústava také poprvé v dějinách Andorry povolila existenci politických stran. Reig jednu založil: Národní demokratickou skupinu (Agrupament Nacional Democràtic), která pak existovala do roku 1997, kdy se sloučila se sociálnědemokratickou stranou a Demokratickou stranou. V roce 1994 byla Andorra přijata do OSN a Ribas Reig pronesl přijímací projev na Valném shromáždění OSN 28. července 1993. Šlo o historicky první projev v OSN pronesený v katalánštině. Roku 1994 prohrál v parlamentu hlasování o důvěře a podal demisi. Vůdce liberální opozice Marc Forné byl jmenován jeho nástupcem.
Poté opustil politiku a začal se věnovat podnikání v rodinné podnikatelské skupině. Stal se prezidentem Banca Reig a viceprezidentem Zemědělské banky Andorry (dnes Andbank). Od roku 2002 byl čestným prezidentem Andbank. Dne 30. června 2005 se stal členem Španělské královské akademie ekonomických a finančních věd v Barceloně a zůstal akademikem až do své smrti. 8. července 2009 ho andorrská vláda jmenovala zvláštním velvyslancem s posláním rozvíjet vztahy s Evropou. Tuto funkci zastával až do roku 2015. V prosinci 2020 vydal své paměti. Po jeho smrti vláda vyhlásila státní smutek.
Reference
Kategorie:Andorrští politici Kategorie:Narození 26. října Kategorie:Narození v roce 1936 Kategorie:Úmrtí 18. prosince Kategorie:Úmrtí v roce 2020 Kategorie:Muži Kategorie:Komandéři Řádu čestné legie