Julius Pelikán (23. února 1887 Nové VeselíMatriční záznam o narození a křtu farnost Nové Veselí – 17. února 1969 Olomouc) byl český akademický sochař a medailér.
Život náhled|Malíř Oldřich Lasák (vpravo) na návštěvě v atelieru Julia Pelikána v době, kdy oba vykonávali vojenskou povinnost|vlevo|259x259pixelů náhled|Rodný dům Julia Pelikána v Novém Veselí. Narodil se 23. února 1887 v rodině ševce Julia Pelikána a jeho manželky Anny, roz. Sobotkové, v domě čp. 35 v Novém Veselí u Žďáru nad Sázavou. Obecnou školu navštěvoval v rodišti a měšťanku ve Žďáru nad Sázavou. Poté odešel na Odbornou kamenickou školu do Hořic v Podkrkonoší. Od roku 1905 pak následovala praxe v Německu. Vrátil se roku 1908 a získal zaměstnání při pracích na dómě sv. Petra v Brně. Další praxi absolvoval v Olomouci. Odtud odešel studovat Akademii výtvarných umění v Praze (1909–1913), byl žákem Josefa Václava Myslbeka a Jana Štursy. Po ukončení studia se po vzoru dalších umělců vydal na studijní cestu do Itálie. Od roku 1913 žil trvale v Olomouci, zde i založil rodinu. V roce 1915 byl nucen narukovat.
Za první světové války byl členem zvláštního oddílu pro výzdobu válečných hřbitovů na území dnešního Polska. V tomto oddíle působil také architekt Dušan Jurkovič nebo malíř Adolf Kašpar. Na konci války pracoval s Adolfem Kašparem a dalšími na restaurování fresek v kostele Panny Marie Sněžné v Olomouci. náhled|Hrob Julia Pelikána v Novém Veselí. Od roku 1940 byl předsedou Sdružení výtvarných umělců moravských. Za druhé světové války (1942–1945) byl s manželkou Boženou (rozenou Sternovou) a starším synem Vladimírem vězněn v internačních táborech ve Svatobořicích a v Kounicových kolejích v Brně. Po těchto zkušenostech není divu, že jeho velkým tématem se staly plastiky námětově se týkající odboje. Pozornost věnoval také komorním a dětským námětům a medailérské tvorbě. V roce 1967 mu byl udělen titul zasloužilého umělce. Zemřel 17. února 1969.
Rodina Z manželství s Boženou, rozenou Sternovou, která byla roku 1943 popravena v koncentračním táboře v Osvětimi, se narodily tři děti: dcera Anna, provdaná Grencnerová, syn Vladimír (1916–1980), později lékař v Olomouci (také děkan lékařské fakulty) a v Pasece u Šternberka a Jiří Pelikán (1923–1999), významný český novinář a politik. náhled|Vila Julia Pelikána v Olomouci v ulici Na vozovce 21 z roku 1924–1925, architekt: Josef Štepánek. náhled|socha u vily Julia Pelikána v Olomouci v ulici Na vozovce
Dílo Kromě volné tvorby se zapsal především jako autor desítek pomníků a sochařské výzdoby architektury. Nejvíce jeho prací se nachází v Olomouci.
Výběr jeho prací v Olomouci (pokud není uvedeno jinak): Od roku 1918 Socha kazatele na hrobě Terezie († 1912) a Marie († 1918) Zamykalových, hřbitov Olomouc-Neředín 1921 – pomník Karla Havlíčka Borovského v Prostějově 1921 – pomník obětem I. světové války, Smetanova ul., Žďár nad Sázavou 1921 – pomník Jana Husa, Javorek 1922 – pomník obětem I. světové války, městský hřbitov, Prostějov 1921 – busta synů továrníka Antonína Formandla v Brodku u Přerova bílý mramor 1924 – pomník osvobození Československa se sochou Františka Palackého v Olomouci - Holici vstupní portál palmového skleníku ve Smetanových sadech 1925 – pomník padlým v První světové válce se sochou klečící plačky v kroji, bronz; na hřbitově v Ostravě–TřebovicíchSAMEK Bohumil-DOLEJŠÍ Kateřina, Umělecké památky Moravy a Slezska 3.2., O/P. Academia Praha 2021, s. 634, obr. 1108. 1926 – sochařská výzdoba mauzolea jugoslávských vojínůMauzoleum Jihoslovanů, citováno 7. ledna 2008 1927 – dvě sousoší Nemocného a Zdravé rodiny před vstupem do bývalé Okresní nemocenské pojišťovny (dnes zdravotnické zařízení SPEA) na náměstí Národních hrdinů 2 1927 – Jan Evangelista Kosina – busta v Kosinově ulici č. 4 v bývalé budově Slovanského gymnázia v Olomouci
1928 – ženská figura na pomníku obětem světových válek v Lutíně 1929 – socha sv. Václava v Olomouci-Topolanech 1929 – reliéf sv. Cyrila a Metoděje na Krajinské lékárně, Horní nám. 10 (spolupráce s architektem Klaudiem Madlmayrem) 1929 – Pamětní deska v obci Příkazy ke 100. výročí narození politika Josefa Vysloužila
30. léta 20. století 1931 – reliéf ležící ženy se snopem na portálu Pozemkového ústavu, Olomouc, Horní nám. 11 (s K. Madlmayrem) 1932 – busta Miroslava Tyrše před sokolovnou na třídě 17. listopadu 1933 – František Polívka – socha ve Smetanových sadech 1936 – sarkofág arcibiskupa Antonína Cyrila Stojana v Královské kapli baziliky na Velehradě 1937 – Tomáš Štítný ze Štítného (fiktivní podoba) – pomník na Mozartově ulici 1937 – deska W. A. Mozarta na Kapitulním děkanství v Olomouci 1938 – Pomník obětem 1. a 2. světové války se sochou T. G. Masaryka v obci Kostelec
40. léta 20. století 1946 – pomník obětem 2. světové války se sousoším znázorňujícím utrpení vězně a bolest matky ve vstupním prostoru kroměřížského hřbitova. Na tomto hřbitově je Pelikán také autorem figurální výzdoby několika hrobů. 1947 – Josef Petřek (1881–1943) – reliéf v Pavlovické ulici, Olomouc-Pavlovičky 1949 – Karel Maydl – pamětní deska ve Fakultní nemocnici v Olomouci 1950 – pomník letecké nehody polských pilotů v Těrlicku
neseřazeno Kostel svatého Cyrila a Metoděje (Olomouc) – vytvořil sochy z kamene, kovu a ze dřeva: bronzové sousoší sv. Cyrila a Metoděje, sochy na bočních oltářích, sochy v kapli Panny Marie, reliéf na křtitelnici, reliéf na kazatelně.
busty Josefa Kajetána Tyla, Jaroslava Vrchlického, Bedřicha Smetany a Antonína Dvořáka na budově Moravského divadla (již na budově nejsou) reliéfy Aloise Jiráska, Eduarda Vojana, Hany Kvapilové a Leoše Janáčka na provozní budově Moravského divadla (třída Svobody)
etnograf a archeolog, prof. Jan Havelka (1839–1886) – pamětní deska na Blažejském náměstí archeolog a speleolog Jindřich Wankel (1821–1897) – pamětní deska na Blažejském náměstí Ignát Wurm – pamětní deska na tř. 1. máje busta Josefa Dobrovského v knihovně Kláštera Hradisko pamětní deska Wolfganga Amadea Mozarta na Kapitulním děkanství v areálu Olomouckého hradu
Jan Ošťádal – pamětní deska na Sokolské ulici Jan Rudolf Demel – busta před zemědělskou školou v Olomouci-Klášterní Hradisko baron a mecenáš městských sadů Wilhelm von Schneeburg (1804–1880) – nezvěstný pomník ze Smetanových sadů, pomník odstraněn za komunismu Tomáš Garrigue Masaryk – busta před školou v Holici socha před Solnými mlýny v Holici
Odkazy
Reference
Literatura Lakosil, Jaromír: Sochař Julis Pelikán, Brno 1962
Externí odkazy
https://web.archive.org/web/20070914135050/http://www.noveveseli.cz/obec/rodaci/pelikan/kniha/default.shtm http://sochar-julius-pelikan-1887-1969.nepropasni.cz/ vila Julia Pelikána na serveru slavnevily.cz
Kategorie:Čeští sochaři Kategorie:Čeští medailéři Kategorie:Českoslovenští zasloužilí umělci Kategorie:Věznění v Kounicových kolejích Kategorie:Narození v roce 1887 Kategorie:Narození 23. února Kategorie:Narození v Novém Veselí Kategorie:Úmrtí v roce 1969 Kategorie:Úmrtí 17. února Kategorie:Úmrtí v Olomouci Kategorie:Muži Kategorie:Pohřbení v Novém Veselí