Hudebníci na Titanicu tvořili oktetový orchestr, jenž hrál komorní hudbu v oddělení první třídy na palubě lodi.

Orchestr se proslavil tím, že během ztroskotání lodi v časných ranních hodinách 15. dubna 1912 hrál hudbu s cílem uklidnit cestující tak dlouho, jak to jen bylo možné. Všichni členové orchestru zahynuli.

Přehled Osm hudebníků, členů tříčlenného a pětičlenného souboru, bylo objednáno společností C. W. & F. N. Black v Liverpoolu. Nalodili se v Southamptonu jako cestující druhé třídy. Orchestr nebyl veden na výplatní listině společnosti White Star Line, neboť měl uzavřenou smlouvu s liverpoolskou firmou C. W. & F. N. Black, která zařizovala hudebníky pro téměř všechny britské parníky. Až do noci ztroskotání lodi vystupovali jako dvě samostatná uskupení: kvintet vedený houslistou a oficiálním kapelníkem Wallacem Hartleym, jenž hrál mimo jiné při čajových obřadech, koncertech po večeři a nedělních bohoslužbách, a trio houslí, violoncella a klavíru ve složení Georges Krins, Roger Bricoux a Theodore Brailey, které hrálo v restauracích À La Carte a Café Parisien.

Když Titanic narazil na ledovec a začal se potápět, začal Hartley se svými kolegy z kapely hrát hudbu, aby pomohl udržet cestující v klidu, zatímco posádka nakládala záchranné čluny. Mnozí z přeživších uvedli, že Hartley a kapela hráli až do samého konce. Údajně jejich poslední melodií byl hymnus „Blíž k tobě, Bože můj“, ačkoli jiné zdroje uvádějí, že jí byla „Songe d'Automne“ (známá také jako „Podzim“). Jeden z cestujících druhé třídy řekl:

Té noci se událo mnoho odvážných činů, ale žádný z nich nebyl odvážnější než ty, které prováděli muži hrající minutu po minutě, zatímco se loď na moři tiše klesala níž a níž. Hudba, kterou hráli, sloužila jako jejich vlastní nesmrtelné requiem a zároveň jako právo být připomínáni na svitcích nehynoucí slávy.

Všech osm hudebníků při ztroskotání lodi zahynulo.

Hudebníci + Jméno Věk Rodné město Země Pozice Tělo Reference William Brailey 24 Londýn klavír – Roger Bricoux 20 Cosne-Cours-sur-Loire, Nièvre violoncello – John Clarke 28 Liverpool, Merseyside kontrabas 202MB Wallace Hartley 33 Colne, Lancashire sbormistr, housle 224MB Jock Hume 21 Dumfries, Dumfriesshire housle 193MB Georges Krins 23 Spa, Lutych housle – Percy Taylor 40 Londýn violoncello – John Woodward 32 West Bromwich, West Midlands violoncello –

Pamětní koncert V Royal Albert Hall se 24. května 1912, měsíc po ztroskotání lodi, konal vzpomínkový koncert na počest členů kapely z Titanicu, jehož cílem bylo získat finanční prostředky na podporu rodin zemřelých hudebníků. Hudebníci z London Philharmonic Orchestra, Queen's Hall Orchestra, London Symphony Orchestra, New Symphony Orchestra, Beecham Symphony Orchestra, Royal Opera Orchestra a London Opera House Orchestra sestavili orchestr čítající přibližně 500 členů. Ada Crossley zahájila koncert skladbou Felixe Mendelssohna Oh Rest in the Lord z oratoria Eliáš, zbytek programu tvořily slavnostní orchestrální skladby, včetně děl Elgara, Čajkovského a Wagnera, Chopinova Pohřebního pochodu a skladby Arthura Sullivana „In Memoriam“. Orchestr dirigovalo celkem sedm dirigentů: Sir Edward Elgar, Sir Henry Wood, Landon Ronald, Percy Pitt, Thomas Beecham, Fritz Ernaldy a Willem Mengelberg. Na závěr koncertu se publikum připojilo ke zpěvu skladby „Blíž k tobě, Bože můj“ v orchestrální úpravě Sira Henryho Wooda. Fotografie z této události visí v Royal Albert Hall před lodžií.

Památníky

Odraz v kultuře Film O kapele na Titanicu byly natočeny dva dokumentární filmy. Britský film Titanic: The Band Played On (dokončený v roce 2012) byl odvysílán na televizním kanálu Yesterday. Americký film Titanic–Band of Courage (2014) byl vysílán na stanicích Public Broadcasting System.

Literatura Mezi knihy věnované výhradně hudebníkům z Titanicu patří: Nonfikční kniha Steva Turnera s názvem The Band that Played On: The Extraordinary Story of the 8 Musicians Who Went Down with the Titanic (2011) Nonfikční kniha Christophera Warda s názvem And the Band Played On: The Titanic Violinist and the Glovemaker: A True Story of Love, Loss and Betrayal (2011), která se stala bestsellerem podle žebříčku Sunday Times a byla zpracována do podoby dokumentárního filmu s názvem Titanic: The Aftermath (2012) pro stanici Discovery Channel. Kniha podrobně popisuje příběh Wardova dědečka, Jocka Huma.

Hudba Komorní soubor I Salonisti na albu And the Band Played On (Music Played on the Titanic) (1997) interpretuje repertoár z Titanicu, včetně Intermezza z opery Cavalleria rusticana. Podle svědectví pasažéra otce Browna zahrál White Star Orchestra tuto slavnou skladbu z Mascagniho opery 10. dubna 1912 po večeři v salónu Titanicu. Minimalistické dílo The Sinking of the Titanic (Bryars)|The Sinking of the Titanic (1969–1972) od skladatele Gavina Bryarse má za cíl ztvárnit, jak by se hudba v podání lodní kapely ještě nějakou dobu po skončení jejího vystoupení rozléhala ve vodě. Album Harryho Chapina Dance Band on the Titanic (1977) je věnováno hudebním souborům na Titanicu a obsahuje skladbu s názvem „Dance Band on the Titanic“. Album Titanic: Music As Heard On The Fateful Voyage (1997) od Iana Whitcomba a White Star Orchestra přináší reprodukci skladeb, které zazněly na palubě Titanicu v tu noc, kdy loď ztroskotala, a obsahuje podrobné informace o hudbě a plavbě.

Divadlo Muzikál Titanic z roku 1997, jehož hudbu a texty napsal Maury Yeston a scénář Peter Stone, měl premiéru na Broadwayi. Odehrává se na palubě zaoceánského parníku. V roce 1997 ovládl udílení cen Tony v kategorii muzikálů a získal všech pět cen, na které byl nominován, včetně ceny za nejlepší muzikál a nejlepší hudbu (pro Yestona to byla v obou kategoriích již druhá cena). V divadle Lunt-Fontanne Theatre se odehrálo celkem 804 představení.Brantley, Ben."'Titanic,' the Musical, Is Finally Launched, and the News Is It's Still Afloat" New York Times, 24. dubna 1997 Hartley je jedinou pojmenovanou postavou v muzikálu, zatímco zbytek posádky se objeví pouze v jednom hudební čísle.

Odkazy Reference

Související články Posádka Titanicu Čtyři kaplani – američtí vojenští kaplani, kteří zahynuli na lodi SS Dorchester během druhé světové války

Literatura – přes Internet Archive Yvonne Hume je praneteří Johna „Jocka“ Law Huma. Christopher Ward je vnukem Johna „Jocka“ Law Huma.

Externí odkazy

Kategorie:Klasičtí hudebníci Kategorie:Úmrtí 15. dubna Kategorie:Úmrtí v roce 1912 Kategorie:Úmrtí v Atlantském oceánu