Arkadij (světským jménem: Alexandr Petrovič Afonin; 15. července 1943 Čekalino – 3. června 2021) byl ruský duchovní Ruské pravoslavné církve a biskup južno-sachalinský a kurilský.
Život Narodil se 15. července 1943 ve vesnici Čekalino Kujbyševské oblasti.
Vyrůstal ve zrušeném ženském monastýru. Po ukončení osmé třídy školy pracoval až do roku 1964 ve městě Kujbyšev. Následně byl přijat na Moskevský duchovní seminář, po kterém pokračoval ve studiu na Moskevské duchovní akademii. Během studia vstoupil mezi bratry Trojicko-sergijevské lávry a 29. prosince 1966 byl archimandritou Platonem (Lobankovem) postřižen na monacha. Dne 15. února následujícího roku přijal diákonské svěcení a 9. března 1969 svěcení kněžské.
Roku 1972 byl poslán sloužit do farností kalužské eparchie. Na konci února se stal představeným chrámu Narození přesvaté Bohorodice ve vesnici Barjatino. Roku 1974 byl povýšen na igumena a roku 1988 na archimandritu.
Dne 31. ledna 1991 jej Svatý synod zvolil biskupem magadanským a kamčatským. Biskupská chirotonie proběhla 21. dubna téhož roku. Tento úřad vykonával do 23. února 1993, kdy byl jmenován biskupem južno-sachalinským a kurilským.
Projevil dobré organizační schopnosti a velké úsilí při budování církevního života na Sachalinu, kde do roku 1989 neexistoval ani jeden fungující chrám.
Na mnoha místech Sachalinské oblasti byly založeny farnosti a v oblastním centru byl postaven katedrální chrám, který se stal první plnohodnotnou chrámovou budovou, protože do té doby farnosti sídlily v běžných budovách upravených pro potřeby bohoslužeb.
Na ulici Pograniční v Južno-Sachalinsku bylo v roce 1993 zřízena eparchiální správa. V roce 1994 získala správa novou budovu a na ulici Pograniční vznikla samostatná farnost zasvěcená svatému Inokentiji Moskevskému.
Dne 17. července 1997 byl synodem z důvodu nemočí propuštěn ze správy eparchie. Od 3. října 1997 byl biskupem tomským a asinovským.
Dne 6. října 1998 se stal biskupem vetlužským a vikářem nižněnovgorodské eparchie. Následující rok, 29. prosince, byl navrácen na južno-sachalinskou katedru.
Dne 17. července 2001 byl rozhodnutím Svatého synodu na základě vlastní žádosti pro zdravotní stav penzionován.
Jeho nástupce, biskup Daniil (Dorovskich), takto popsal stav eparchie:
„Pracovalo se zde takzvaným turnusovým způsobem – přijel, pracoval tři roky a odjel. Duch dočasnosti panoval nejen ve městě, ale bohužel i v eparchiálním vedení. Eparchie měla v té době více než dost dluhů. Odlehlost a nedůvěra v rozvoji duchovního a kulturního života na ostrovech byly patrné dokonce i v očích duchovenstva.“
V listopadu 2003 byl ustanoven představeným moskevského chrámu Životodárné Trojice v Čertanově a od druhé poloviny 2009 chrámu svatého Pimena Velikého v Nových Vorotnikách.
Zemřel 3. června 2021 na následky nemoci Covid-19. Pohřben byl v Anosinském monastýru v Istrinském rajónu Moskevské oblasti.
Odkazy Reference
Kategorie:Muži Kategorie:Biskupové Ruské pravoslavné církve Kategorie:Ruští pravoslavní duchovní Kategorie:Narození 15. července Kategorie:Narození v roce 1943 Kategorie:Narození v Samarské oblasti Kategorie:Úmrtí 3. června Kategorie:Úmrtí v roce 2021 Kategorie:Úmrtí v Rusku