Baltijština (بلتی transliterováno baltī; název baltština není příliš vhodný kvůli možné záměně se společným předkem dnešních baltských jazyků) patří do tibeto-barmské jazykové rodiny. Jde v podstatě o nářečí sousední ladákštiny; oba jazyky (baltijština i ladákština) jsou vlastně archaickým dialektem tibetštiny, pravděpodobně ustrnulým z doby, kdy území Ladákhu a Baltistánu bylo součástí Tibetského království. Mnohé souhlásky, které se v moderní tibetštině píší, ale ve většině moderních tibetských nářečí nevyslovují, jsou v baltijštině pořád slyšet.
Baltijština měla své vlastní písmo, které bylo v 17. století nahrazeno písmem persko-arabským. Písmo přišlo s islámem, stejně jako perské výpůjčky ve slovní zásobě. Další výpůjčky jsou ze sousedních jazyků šína a burušaskí, nicméně 90 % slovní zásoby baltijština sdílí s ladákštinou a se severotibetskými dialekty Amdo a Khan.
Gramatika
Podstatná jména Podstatná jména nemají gramatický rod. Pokud je potřeba významově odlišit živé bytosti odlišných pohlaví, mají buď úplně odlišné lemma, nebo k nim lze přidat vhodnou příponu: po nebo pho pro mužské pohlaví, mo nebo ngo pro ženské: byapho = kohout, byango = slepice, bu = chlapec, syn, bongo = dívka, dcera.
Množné číslo se tvoří příponami. Končí-li jednotné číslo na souhlásku, připojuje se kun, končí-li na „a“ nebo „o“, připojuje se většinou ong, koncové „e“ se nahrazuje yon nebo yong, koncové „i“ se nahrazuje yung, „u“ se nahrazuje „ung“: nang-kun = domy byaphong = kohouti hrta = kůň, hrtan(g) = koně zgo = dveře, zgon(g) = dveře stakji = strom, stakjyung = stromy shoqbu = kniha, shokbung = knihy
Baltijština rozlišuje 8 pádů. Základní tvar podstatného jména se používá jako nominativ, akuzativ a vokativ. Před podstatné jméno ve vokativu se vkládá částice Le! Genitiv často končí na „i“ nebo „e“: nang = dům, nang-i = domu; hrta = kůň, hrte = koně. Agentivní pád se tvoří příponou si a označuje podmět věty: Nga si zered = „Já říkám“. Lokativ je vlastně rozšířením genitivu, tj. všechny lokativní postpozice se připojují ke jmenné frázi v genitivu: nang-ing-nu = „v domě“. Ablativ se tvoří postpozicí na = z, od: nga na yambo = „se mnou“; do na drese = „s tím“.
nominativ: ata = otec akuzativ: ata = otce agent: ati si = otcem genitiv: ati = otce dativ: ata la = otci ablativ: ata na = od otce, s otcem lokativ: ating nu = v otci, ati-kha = na otci…
Zájmena nga = já khyang = ty yāng = vy (jedna osoba, zdvořile) kho = on mo = ona ngaya = my ngadang = my (zahrnuje kdekoho, včetně mluvčího a posluchače) khidang = vy yidang = vy (více osob, zdvořile) khundang = oni
Bohatě se využívají zvratná zájmena, např. ngang = „já si“, khwang = „on si“.
Tázací zájmena Su? = kdo? Khyang su-in? = „Kdo jsi?" Su-i-kha phoqs? = „Na koho to spadlo?" Go? = který? Chī? = co?
Číslovky Baltijština Česky scik jeden ngis dva gsum tři bzhi čtyři gha pět truk šest bdun sedm bgyat osm rgu devět bcu deset
Reference
Kategorie:Jazyky Pákistánu Kategorie:Živé jazyky Kategorie:Himálajské jazyky