Bezštítovky (Anaspidacea) jsou řád korýšů ze třídy rakovci (Malacostraca), podtřídy Eumalacostraca a nadřádu bezkrunýřovci (Syncarida).
Stavbou těla patří mezi primitivní rakovce, respektive jedny z nejprimitivnějších zástupců podtřídy Eumalacostraca. Základní charakteristikou bezštítovek, promítnuvší se i do jejich jména, je nepřítomnost krunýře neboli karapaxu, jenž by jinak chránil hlavu, respektive i část hrudních článků. První hrudní článek však již přirůstá k hlavě a nese příústní nožky neboli maxilipedy. Celková délka těla činí pro druh bezštítovka tasmánská (Anaspides tasmaniae) asi 4–5 cm. Hrudních končetin neboli pereiopod je sedm párů a u většiny zástupců jsou několikavětevné, tvořené endopoditem i exopoditem a také žaberním výběžkem epipoditem. Zadečkové končetiny neboli pleopody mohou být u některých bezštítovek ztraceny. Tělo zakončuje telson spolu s uropody, někdy v podobě ocasní ploutvičky. Oči jsou složené, vyrůstají na stopkách nebo bez nich, někdy došlo k jejich ztrátě (snad v důsledku pedomorfózy).
Tito korýši se vyskytují výhradně na kontinentech bývalé Gondwany, řada jejich čeledí žije na Tasmánii. Bezštítovky lze považovat za reliktní taxon, jejich fosilní záznam sahá alespoň do karbonu (fosilní formy byly někdy vyčleňovány i samostatně). Nynější bezštítovky žijí v různých typech sladkovodních stanovišť, od horských říček po jezera, bažiny a podzemní vody. Zdržují se takřka výhradně na dně, například v porostech řas, mezi kameny a na dalších podobných místech. Spíše zajímavostí je, že v případě vyrušení dovedou skákat. Požírají různý organický materiál, snad pomáhají odstraňovat i uhynulá těla. Rozmnožování je pro rakovce atypické: samice kladou vajíčka po jednom na různé předměty ve vodě a o potomstvo nijak nepečují. Vývoj zárodků probíhá přímo, bez larválního stádia.
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Rakovci