Kreslové z Kvaltenberka, též z Gualtenberka či z Kvattenbergu apod. ( Kressel von Gualtenberg, či též Kresel či Kressl von Qualtenberg apod.) byli původně moravský patricijský rod z Jihlavy, jehož několik členů se proslavilo již v 16. století.
Historie Erb a titul s predikátem Kressel von Gualtenberg získal diplomem z 20. ledna 1593 od císaře Rudolfa II. jihlavský konšel Šebestián Kressel a jeho synové Zachariáš, Matyáš a Tobiáš.
V další generaci Zachariáš Karel sloužil v době třicetileté války v císařské armádě. Poté byl purkrabím na Třeboni, v roce 1662 byl jmenován hejtmanem na Hluboké, v Pardubicích a Smrkovicích a nakonec se usadil v Sušici. Byl ženatý s Annou Skálovou ze Zhoře a z jejich manželství se narodili dva synové, František Karel (1649–1712) byl císařským vojákem a bojoval proti Francouzům. Později se usadil v Litoměřickém kraji a v roce 1678 zde sňatkem s Rosinou Annou Vencelovou z Buchova (1653–1718) získal statek Třebušín u Litoměřic. V Litoměřickém kraji pak řadu let zastával úřad krajského hejtmana za rytířský stav (1694–1699 a 1703–1712). Druhý syn Jindřich Václav (1651–1703) sloužil zpočátku v několika císařských poselstvech, a to v Anglii a poté v Dánsku. Oba bratři byli dne 17. srpna 1693 povýšen do českého rytířského stavu. Krátce nato vstoupil Jindřich Václav do císařské armády a padl v boji proti nepříteli.
Oba synové Františka Karla a jeho manželky Rosiny z Kochova, František Karel mladší (1679–1741) a Jan Jaroslav (1680–1733), po několik let vykonávali úřad okresního hejtmana Litoměřického kraje za rytířský stav.SEDLÁČKOVÁ, Helena: Krajští hejtmané v Čechách (1623) 1641–1849; Národní archiv Praha, 2020; s. 285, 343 ISBN 978-80-7469-103-4 Jan Jaroslav zemřel bezdětný. František Karel (II.) získal Kámen a Sezemice a později získal také Třebušín. S manželkou Josefou Ludmilou Příchovskou z Příchovic (1700–1735), dcerou Karala Maxmiliána Příchovského z Příchovic měl čtyři syny. Dva z nich zemřeli v mládí v řadách císařské armády. Také Jan působil v armádě a nakonec byl s bratrem Františkem Karlem (1720–1801) v roce 1760 povýšen na svobodného pána diplomem z 15. září 1760.
Tento František Karel byl nejvýznačnějším a zároveň posledním mužským příslušníkem rodu Kreslů. Byl jmenován mj. prvním ředitelem Právnické fakulty Pražské univerzity, později se stal tajným radou při dvorské kanceláři, členem státní rady a působil pracoval v obastli obchodu a školství. Byl myšlenkovým otcem církevních reforem císaře Josefa II. František Karel zemřel v roce 1801. Jeho majetek zdědila manželka Josefína Straková z Nedabylic, ta však zemřela následujícího roku, proto majetek přešel na příbuzensky spřízněného Františka Karla z Puteani.
Erb Erb Kreslů z Kvaltenberka tvoří podélně dělený podlouhlý štít, vpravo modrý, vlevo stříbrný. V poli je hůl přirozené barvy s větví zahnutou zleva přes ni doprava a třemi zelenými listy. Na této větvi sedí napravo obrácený papoušek bílo-zelené barvy. Štít pokrývá baronská koruna, na níž se tyčí korunovaná turnajová přilba.
Z koruny na přilbě vystupuje táž větev se sedícím papouškem. Přilbové pláště jsou po obou stranách modré, zdobené stříbrem.
Odkazy Reference
Externí odkazy
Literatura VAVŘÍNEK, Karel: Almanach českých šlechtických a rytířských rodů 2017; Praha, 2012; s. 238–241 (heslo Kressel von Gwaltenberg) ISBN 978-80-904241-8-0
Kategorie:České šlechtické rody