Ramiz Sadiku (v srbské cyrilici Рамиз Садику; 19. února 1915, Peć – 10. dubna 1943) byl jugoslávský partyzán albánské národnosti původem z Kosova, jeden z organizátorů povstání proti okupaci na území Kosova. Po smrti byl oceněn Řádem lidového hrdiny ().
Biografie
Sadiku se narodil v roce 1915 v albánské rodině. Ve městě vystudoval základní a střední školu. Vzhledem k tomu, že v době jeho dětství a mládí bylo Kosovo součástí nejprve srbského království a od roku 1918 i Království Jugoslávie, přihlásil se na studia práva na Univerzitu v Bělehradě. V Kosovu tehdy žádná vysoká škola nebyla.
Již jako středoškolský student v Peći byl členem Revoluční organizace mládeže. V roce 1931 byl jedním ze spoluzakladatelů sportovního klubu s názvem Budoucnost, kde se obdobně zaměření mladí lidé setkávali. Toto však bylo odhaleno a klub byl uzavřen; Sadiku byl zatčen a nějakou dobu byl ve vězení. V roce 1933 se stal členem Svazu komunistické mládeže Jugoslávie (SKOJ) a o tři roky později i členem tehdy nelegální Komunistické strany. Velmi záhy byl členem výboru strany pro obvodní organizaci na území Kosova.
V roce 1938 Sadiku organizoval petici, ve které byla požadována rovnoprávnost pro Albánce na území Kosova. Rovněž mělo být ukončeno vystěhování kosovských Albánců a ukončeny konfiskace majetku. Text sepsalo 68 členů komunistické strany. O rok později, kdy byla sousední Albánie obsazena fašistickou Itálií, organizoval Sadiku řadu setkání, ve kterých se snažil v duchu komunistické ideologie událost vysvětlovat na veřejnosti, což vedlo k jeho zatčení. Pobýval v nechvalně proslulé káznici Šerehmet kula v Peći, nicméně později byl propuštěn a mohl pokračovat ve studiích práv i vstoupit do armády.
Sadiku se v roce 1941 účastnil v jugoslávské královské armádě krátkého střetu s nacistickým Německem. V době vypuknutí konfliktu byl jeho oddíl dislokován v chorvatském Bjelovaru, bojoval okolo Daruvaru. Po porážce byl zatčen, podařilo se mu ale uprchnout zpět do Kosova, kde se skrýval. Většina kosovských komunistů v té době v oblasti, kterou okupovala Itálie, však již nepůsobila a skrývali se v Černé Hoře. Roku 1942 byl ale vypátrán a zatčen, nejprve v Peći a potom v Tiraně. V následujícím roce se mu podařilo uprchnout, vrátit se do Kosova a společně s Boro Vukmirovićem se účastnili několika bojů proti italským fašistům. Oba byli nicméně zatčeni a dne 10. dubna 1943 popraveni.
Význam
Po skončení války byl Ramiz Sadiku oceněn také ze strany nové albánské vlády oceněním Hrdiny Albánie a rovněž i oceněním Lidový hrdina Jugoslávie (). Jeho busta byla umístěna do městského parku v Prištině. Pojmenována po něm byla také kasárna v Prizrenu a sportovní hala v hlavním městě Kosova.
Příběh Ramize Sadiku a Bora Vukmiroviće byl využit v době existence SFRJ jako ukázka ideologie bratrství a jednoty ve snaze zlepšit vztahy mezi místními Albánci a Srby.
Reference
Kategorie:Kosovští Albánci Kategorie:Jugoslávští partyzáni Kategorie:Narození v roce 1915 Kategorie:Úmrtí v roce 1943 Kategorie:Muži