Reiko Kurodaová (; v anglickém přepisu Reiko Kuroda; * 7. října 1947 Akita, prefektura Akita) je japonská chemička a biofyzička, emeritní profesorka Tokijské univerzity. V roce 1992 se stala první ženou jmenovanou řádnou profesorkou přírodních věd na Tokijské univerzitě. Ve svém výzkumu se zaměřuje na chiralitu od molekulární úrovně až po makroskopické biologické struktury, zejména na mechanismy určující směr vinutí ulit plžů.
Mládí a vzdělání Kurodaová se narodila 7. října 1947 v Akitě, ale vyrůstala v prefektuře Mijagi na ostrově Honšú. V roce 1970 absolvovala obor chemie na přírodovědecké fakultě Univerzity Očanomizu (お茶の水女子大学理学部化学科). V roce 1975 získala doktorát z chemie (理学博士) na Tokijské univerzitě s dizertací zaměřenou na určování stereochemie kovových komplexů.
Vědecká kariéra
Pobyt ve Velké Británii (1975–1986) Po dokončení doktorátu odjela Kurodaová do Velké Británie, kde pracovala na King's College London jako výzkumná pracovnice a posléze čestná přednášející na katedře biofyziky. Působila rovněž jako vedoucí vědecká pracovnice v Institute of Cancer Research v Suttonu.
Tokijská univerzita (1986–2012) V roce 1986 se vrátila do Japonska a nastoupila jako docentka (助教授) na Fakultu svobodných umění (教養学部) Tokijské univerzity. V roce 1992 byla jmenována řádnou profesorkou, čímž se stala první ženou, která dosáhla profesury v oboru přírodních věd na této univerzitě. Na Tokijské univerzitě působila do roku 2012, kdy odešla do důchodu a získala titul emeritní profesorky.
Další akademické působení Po odchodu z Tokijské univerzity Kurodaová pokračovala ve výzkumné činnosti jako profesorka na Tokijské přírodovědné univerzitě (東京理科大学) a jako zvláštní profesorka na Univerzitě Čúbu (中部大学), kde vede vlastní laboratoř zaměřenou na výzkum chirality.
Výzkum Kurodaová se celoživotně zabývá chiralitou – vlastností objektů, které nejsou ztotožnitelné se svým zrcadlovým obrazem. Svůj přístup pojmenovala chiromorphology (kairomoforodžii, カイロモルフォロジー) a zkoumá chiralitu od úrovně molekul přes supramolekulární struktury a krystaly až po celé živé organismy.
Významnou součástí jejího výzkumu je studium chirality ulit plžů. Její tým identifikoval pomocí technologie CRISPR jediný gen, který určuje směr vinutí ulity, přičemž tato asymetrie se projevuje již v nejranějších stádiích embryonálního vývoje.
Mezi další oblasti jejího výzkumu patří studium β-amyloidu v souvislosti s Alzheimerovou chorobou a výzkum unikátních procesů krystalizace v pevném stavu.
Veřejná činnost Kurodaová zastávala řadu významných funkcí v japonské vědní politice i na mezinárodní úrovni. V letech 2001–2006 působila jako členka Rady pro vědu, technologii a inovace (総合科学技術会議) při japonské vládě za kabinetů premiérů Moriho, Koizumiho a Abeho.
V letech 2008–2011 zastávala funkci viceprezidentky Mezinárodní rady pro vědu (ICSU), a stala se tak první japonskou ženou v této pozici. Působí rovněž jako členka Římského klubu a jako členka Vědeckého poradního sboru generálního tajemníka OSN pro cíle udržitelného rozvoje.
Ocenění 1993 – Cena Saruhaši (猿橋賞) za přínos žen v japonské vědě 1994 – Cena Nissan za vědu (日産科学賞) 2004 – Cena Jamazaki-Teiičiho (山崎貞一賞) 2009 – Cena Ministerstva školství za vědu a techniku (文部科学大臣表彰科学技術賞) 2009 – zahraniční členka Královské švédské akademie věd 2013 – Cena L'Oréal-UNESCO pro ženy ve vědě členka Světové akademie věd (TWAS)
Odkazy Reference
Související články Chiralita Supramolekulární chemie Stereochemie CRISPR Tokijská univerzita
Externí odkazy Profil na King's College London Profil na International Science Council Kuroda Lab – Univerzita Čúbu Profil na Chem-Station
Kategorie:Japonští chemici Kategorie:Vědkyně Kategorie:Biofyzici Kategorie:Absolventi Tokijské univerzity Kategorie:Členové Královské švédské akademie věd Kategorie:Ženy Kategorie:Narození 7. října Kategorie:Narození v roce 1947 Kategorie:Narození v prefektuře Akita Kategorie:Žijící lidé