Sága o jómských vikinzích, neboli Jómsvíkinga saga, je středověká islandská sága, jejíž autor je neznámý. Sága byla sepsána na Islandu během 13. století. Dochovala se v několika rukopisech, které se však od sebe liší. Existuje také mnoho různých verzí a překladů této ságy."Jómsvíkinga Saga The Saga of the Jomsvikings" (PDF). Translated by N.F. Blake. Thomas Nelson and sons, Ltd. 1962. Dostupné onlineSłupecki, Leszek P. Facts and fancy in Jómsvíkinga saga in The Fantastic in Old Norse/Icelandic Literature: Preprint Papers of the 13th International Saga Conference (Durham: Centre for Medieval and Renaissance Studies, 2006)
Sága V době vzniku tohoto textu byl Wolin, známý také jako Willon, ležící u jižního pobřeží Baltského moře, běžným tržním městem. Sága o jómských vikinzích však vypráví příběh jeho založení o staletí dříve. Tvrdí, že město bylo založeno legendárním dánským náčelníkem Palnatokem jako slavný Jómsborg. Název Jómsborg se skládá ze dvou prvků: staroseverského výrazu borg, který znamená citadela a neidentifikovaného výrazu jóm. Sága o jómských vikinzích se točí kolem napětí mezi dánským králem Haraldem I., norským vládce Haakonem Sigurdssonem a jómskými vikingy. Jómští vikingové zpochybnili královskou autoritu uprostřed mocenského boje mezi Dánskem a Norskem. Abychom lépe pochopili tuto ságu, je důležité pochopit vztah mezi Dánskem a Norskem v dané době. Kromě založení jómsborgu založil Palnatoke také bratrstvo jómských vikingů. Sága popisuje toto bratrstvo a jeho zákony. Zmiňuje také jejich porážku během pololegendární námořní bitvy u Hjörungavágru, která se odehrála v roce 986. Tato bitva se odehrála mezi jarly z Lade a flotilou dánského krále Haralda I. Náčelník Sigvaldi Strut-Haraldsson vedl jómské vikingy ve snaze sesadit jarla Haakona Sigurdssona, vazalského vládce Norska.Sirpa Aalto. "Jómsvíkinga Saga as a Part of Old Norse Historiography". University of Oulu. Dostupné online Jómští vikingové žili převážně v Pobaltí. Skutečnosti, jejichž existence je prokázána a které jsou zmíněny v Sáze o jómksých vikinzích, jsou mimo hlavních postav (kromě Palnatokeho) i bitva u Hjörungavágru a existence Jómsborgu. Ostatní věci uvedené v sáze zůstávají nevyřešenou záhadou.
Historie V průběhu let se podařilo objevit pět verzí Ságy o jómských vikinzích. První (MS AM.291) je neúplný rukopis napsaný Islanďanem na konci 13. století. Druhá verze (MS AM.510) byla napsána v 15. století a obsahuje mnohem více informací než ostatní verze. Třetí verze (Codex Holmanius 7) napsaná ve 14. století je kratší než ostatní verze a stručně shrnuje ságu. Čtvrtá verze (Flateyjarbók) je kombinací Ságy o jómských vikinzích a Velké ságy o Olafu Tryggvasonovi. Pátá verze byla latinským překladem Arngrimra Jónssona vzniklým roku 1592.N.F. Blake. The Saga of the Jómsvíkings. Thomas Nelson and Sons Ltd.
Historici shledali obtížným zařadit Ságu o jómských vikinzích mezi staroseverské ságy. Někdy je řazena mezi královské ságy, a to především na základě spojení s dánskými králi.History and fantasy in Jómsvíkinga saga in The Fantastic in Old Norse/Icelandic Literature: Preprint Papers of the 13th International Saga Conference (Durham: Centre for Medieval and Renaissance Studies, 2006)Alison Finlay. "Jómsvíkinga Saga and Genre" (PDF). Birkbeck College Dostupné online
Odkazy
Reference
Literatura
Halldórsson, Ólafur (1993) Jómsvíkinga saga (Medieval Scandinavia: An Encyclopedia. Ed. Phillip Pulsiano et al., Routledge Encyclopedias of the Middle Ages; 343–44) Hreinsson, Viðar (1997) The Complete Sagas of Icelanders (including 49 Stories) (Iceland: Leifur Eiriksson Publishing Ltd)
Kategorie:Ságy Kategorie:Středověká literatura Kategorie:Islandská literatura Kategorie:Literatura 13. století