Dimitar Vlahov (; 8. listopadu 1878, Kilkis – 7. dubna 1953, Bělehrad) byl makedonský a jugoslávský politik, diplomat a publicista z oblasti severního Řecka (řecká Makedonie).
Biografie Dimitar Vlahov se narodil dne 8. listopadu v dnes řeckém městě Kilkis (v té době bylo na území Osmanské říše). Do školy chodil ve svém rodném městě, později v Soluni a v Sofii. Studoval také v Německu a ve Švýcarsku. V roce 1903 vystudoval chemii na Sofijské univerzitě.
V mladém věku vstoupil do formací, které se účastnily boje na území širší Makedonie. Byl členem Ústředního výboru VMRO a vedl organizaci na území Soluně. Zatkli jej roku 1904 Turci a do roku 1905 si odpykával trest. Ve Švýcarsku se seznámil s levicovými ideály. V letech 1908 až 1912 byl členem tureckého parlamentu v Istanbulu. Zvolen byl po Mladoturecké revoluci. V emigraci byl po balkánských válkách. Pokoušel se ze zahraničí nějakými způsoby zasahovat do revoluční činnosti v Makedonii. Potkal se také s Dimitrijem Tucovićem a ovlivnily ho jeho názory ohledně makedonského obyvatelstva.
Poté, co Bulharsko obsadilo během první světové války značnou část Makedonie byl ve funkci správce Prištinské oblasti. Po skončení války působil jako bulharský generální konzul nejprve v Kyjevě a potom ve Vídni.
V roce 1924 byl organizátorem podpisu tzv. Květnového manifestu ve Vídni, ve kterém měla VMRO svoji činnost koordinovat s komunistickými stranami na Balkáně. Na základě toho byla organizace VMRO sjednocena a odmítla teroristické metody práce. Vlahova se ale po podpisu manifestu bulharská vláda odřekla. V letech 1925 až 1944 byl členem Bulharské komunistické strany. Používal celou řadu pseudonymů, např. Cincarov, Vladislavov, Kazanovski apod. Od roku 1935 žil v SSSR; přežil Stalinovy čistky, ačkoliv byl během té doby zatčen a obviněn ze špionáže pro Bulharsko. Pod nátlakem špionáž přiznal, a to nejen pro Bulharsko, ale i pro Turecko, nakonec toto přiznání odvolal.
Po vypuknutí útoku Německa na SSSR (kde žil až do roku 1944) se podílel na činnosti navazujících Všeslovanských sjezdů. Vydával časopis Makedonsko delo, který vycházel ve Vídni, Berlíně a Paříži. V nepřítomnosti byl zvolen na druhém zasedání AVNOJe v roce 1943 místopředsedou Prezídia lidové skupštiny FNRJ.
Vlahov byl předsedou Národní fronty Makedonie a později Socialistického svazu pracujícího lidu Makedonie (SSRNM). Byl členem delegace Jugoslávie na Pařížské mírové konferenci v roce 1946. Navštívil Spojené státy a především tamní makedonskou diasporu; cílem byla propagace myšlenky samostatné republiky.
Zastával řadu funkcí až do své smrti, např. byl předsedou revizní komise Svazu komunistů Jugoslávie. Zemřel v roce 1953 v Bělehradě.
Význam
Četné ulice po celé bývalé Jugoslávii a především v Severní Makedonii nesou jeho jméno. Nejznámější je nicméně nábřeží v samém středu města Skopje na břehu řeky Vardaru.
Reference
Kategorie:Jugoslávští partyzáni Kategorie:Jugoslávští politici Kategorie:Narození v roce 1878 Kategorie:Narození 8. listopadu Kategorie:Úmrtí v roce 1953 Kategorie:Úmrtí 17. dubna Kategorie:Úmrtí v Bělehradě Kategorie:Muži