Kaple Božího hrobu ( ) je románská sakrální stavba nacházející se v osadě Les Valettes u francouzské obce Beaumont-du-Ventoux ve francouzském departementu Vaucluse v regionu Provence-Alpes-Côte d'Azur.

Tato kaple, zapsaná na seznamu historických památek, představuje skvost provensálské architektury. Stojí osamoceně ve volné krajině na skalnatém svahu nedaleko lomů na burdigalský pískovec (molasu). Tyto lomy byly využívány již v dobách Římanů, ve středověku a až do začátku 20. století; znovu byly otevřeny po ničivých povodních v roce 1992 kvůli obnově mostu ve Vaison-la-Romaine. Kaple Božího hrobu byla postavena kolem poloviny 12. století jako závislý objekt opatství svatého Viktora v Marseille.

V 17. století prošla stavba úpravami a v roce 1987 byla celkově restaurována.

Od 20. ledna 2000 je kaple zapsána na seznam historických památek francouzského ministerstva kultury.

Architektura Stavba má jednoduchý půdorys s jednou lodí o třech klenebních polích a půlkruhovou apsidou; zastřešena je krovem se dvěma štíty. Románský původ konstrukce dokládají dva klíčové prvky.

Prvním z nich je kamenická značka VgO, která se na kamenech kaple opakuje více než jedenáctkrát. Tentýž znak lze nalézt i na dalších románských stavbách v Provence, například na kapli Notre-Dame d'Aubune v Beaumes-de-Venise nebo na katedrále Notre-Dame-de-Nazareth ve Vaison-la-Romaine.

Tyto podpisy „U.G.O“ s písmenem G ve tvaru srpku, umístěné na fasádách, západní stěně a zdi apsidy, umožňují datovat výstavbu (nebo přestavbu) do rozmezí let 1140 až 1160. O identitě tohoto „autora“ existuje několik hypotéz: mohlo jít o jediného mistra stavitele, nebo o cech řemeslníků pracujících na budově. Důvodem takto častého podepisování byla buď snaha o uznání mezi cechovními kolegy, nebo doložení vykonané práce zadavateli kvůli vyplacení odměny.

Druhým prvkem je výzdoba. Interiér kaple zdobí střídmý dekor v antickém stylu – palmety, rozviliny a meandry na náběžnících doprovázené kamenickými značkami, které jsou pro románské stavby v tomto regionu typické. Unikátem je dosud nepublikovaný arabský nápis uprostřed apsidy: „Šaháda“ („Není božstva kromě Boha“). Ten vyvolává otázky ohledně svého autora (křesťan pocházející z Orientu?) i samotného důvodu svého vzniku.

Výzdoba tympanonu v exteriéru naznačuje, že kaple mohla být v držení templářů, což doplňuje její zasvěcení Božímu hrobu. Nízký reliéf zobrazující postavu v postoji oranta (modlícího se), dva kříže s rozšířenými rameny a sarkofágy svědčí o pohřební funkci kaple, kterou v minulosti obklopoval hřbitov.

Vzhledem k nedostatku písemných pramenů jsou právě tyto indicie klíčové pro určení doby vzniku stavby. Nicméně několik málo dochovaných archivních záznamů ze 17. století uvádí, že v roce 1605 byla budova v troskách a k její obnově došlo až v roce 1692.

Závěr kaple Závěr (chevet) tvoří jedna půlkruhová apsida postavená z precizně opracovaných kamenných kvádrů kladených v pravidelných řadách (tzv. Kvádříkové zdivo).

Východní štítová stěna vykazuje výraznou asymetrii. V jejím vrcholu se nachází malý, mimostředně umístěný zvonový nástavec s jedním zvonem.

Loď Kaple sestává z jedné lodi o třech klenebních polích, jejíž zdivo bylo založeno z tesaných kamenných kvádrů a následně se pokračovalo zděním z lomového kamene.

Kvádrové zdivo je omezeno na první klenební pole, okolí dveří a spodní část druhého pole, dále na rámování vysoko umístěných okenních otvorů a na nárožní armování v místě spojení jižní a západní fasády. Zbytek zdiva je vyveden z hrubě opracovaného lomového kamene.

Portál a překlad Nejpozoruhodnějším prvkem kaple Božího hrobu je její portál s trojitou archivoltou, nad nímž se nachází slepý tympanon nesený tesaným překladem s primitivním ornamentem. Je možné, že tento překlad byl druhotně použit z nějaké starší stavby.

Reliéf na překladu zobrazuje postavu, kterou po obou stranách doplňuje tlapatý kříž a sarkofág. Postava je rámována dvěma sloupky nesoucími půlkruhový oblouk s nedokončeným dekorem – pouze tři klenáky jsou zdobeny palmetami, zatímco ostatní zůstaly hladké.

Identita této postavy je předmětem různých výkladů: někteří v ní spatřují Krista, jiní muže skládajícího přísahu nebo oranta udělujícího požehnání.

Napravo od dveří, asi dva metry od nich, nacházíme kuriózní připomínku oblouku, který rámuje ústřední postavu překladu. Má podobu opracovaného kamenného bloku zdobeného sloupkem a fragmentem půlkruhového oblouku.

Kamenické značky Dalším výrazným rysem kaple jsou četné kamenické značky (signatury dělníků) vytesané do kamene:

Na dvou řadách kvádrů pod římsou v polovině výšky apsidy: obrácené B, h, G, G, G, A, spirála, H, I, H Vpravo od apsidy na štítové stěně: dvě k Na nárožním armování v místě spojení jižní a západní fasády: tři Y Vlevo od dveří: dvě A, tři Z Vpravo od dveří: A, spirála, tři B

Povšimnutí si zaslouží fakt, že písmena A se vyskytují ve dvou odlišných typech.

Literatura Robert Bailly, Les chapelles rurales en Provence, F. Orta, 1969, 202 s. Serge Panarotto, Chapelles de Provence, Édisud, 2007, 156 s. (ISBN 978-2-7449-0679-4). Guy Barruol et Jean-Maurice Rouquette, Promenades en Provence romane, Zodiaque, 2002, 127 s. (ISBN 2-7369-0284-X).

Reference

Externí odkazy

Kategorie:Historické památky v Provence-Alpes-Côte d'Azur Kategorie:Vzniklo ve 12. století Kategorie:Stavby v departementu Vaucluse Kategorie:Kaple ve Francii Kategorie:Románské stavby v Provence-Alpes-Côte d'Azur