SpaceX CRS-34 byla zásobovací mise kosmické lodi Dragon 2 společnosti SpaceX k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS), čtrnáctá v rámci programu Commercial Ressuply Services 2. Start Dragonu se 3 tunami zásob a provozního a vědeckého materiálu se uskutečnil 15. května 2026, ke stanici se kosmická loď připojila po 38 hodinách. Let skončil po měsíci, 17. června 2026.

Kosmická loď Cargo Dragon

vlevo|náhled|Cargo Dragon ve startovní konfiguraci.|210x210pixelů Cargo Dragon je nákladní kosmická loď navržená společností SpaceX, v současnosti jediný prostředek schopný dopravit náklad nejen ze Země na nízkou oběžnou dráhu, ale také nazpět.

Tvoří ji znovupoužitelná kabina kónického tvaru a nástavec v podobě dutého válce (tzv. trunk). V kabině je pro náklad určen hermetizovaný prostor 9,3 m3 a v nástavci nehermetizovaných 12,1 m3 pro náklad, který nemusí být přepravován v kabině, zejména proto, že bude umístěn na vnějším povrchu ISS. Sestava kabiny a nástavce ve startovní pozici měří na výšku 8,1 metru a v průměru má 4 metry.

Celková nosnost lodi při startu je 6 000 kg na oběžnou dráhu a až 3 307 kg na ISS, z toho až 800 kg v nástavci. Zpět na Zemi může loď dopravit kolem 2 000 kg nákladu a v nástavci, který před přistáním odhodí, až 800 kg odpadu z ISS.

SpaceX zpočátku uváděla životnost lodi 75 dní, NASA však obvykle využívá zhruba polovinu této doby a nákladní Dragony se na Zemi vracejí po 5 až 6 týdnech. SpaceX ovšem Cargo Dragon postupně certifikovala pro dlouhodobější použití, a tak mise CRS-33 trvala celých 185 dní.

Průběh letu NASA misi původně plánovala na červen 2026. V prosinci 2025 však termín startu o měsíc předsunula, aby měla jistotu plynulého zásobování stanice pro případ, že by Roskosmos nebyl delší dobu schopen vysílat k ISS své nákladní lodě Progress. V té době totiž ještě nebylo jasné, jak rychle se ruské agentuře podaří opravit technické vybavení rampy 31 na kosmodromu Bajkonur, poškozené v listopadu 2025 při startu Sojuzu MS-28. I když opravy rampy nakonec trvaly jen několik měsíců a Roskosmos zásobovací lety v březnu 2026 obnovil, NASA již u schváleného termínu startu mise CRS-34 v květnu 2026 zůstala.

Kabina C209 měla ke svému 6. letu z rampy SLC-40 na kosmodromu CCSFS na Floridě odstartovat 12. května 2026 ve 23:16 UTC a o 38 hodin později, 14. května 2026 ve 13:50 UTC se připojit k ISS prostřednictvím předního portu modulu Harmony. Jen pár hodin před startem se týmy rozhodly vypuštění Falconu 9 odložit kvůli nevhodnému počasí na kosmodromu na záložní termín stanovený o necelých 24 hodin později na 13. května ve 22:50 UTC. Ani v tomto termínu se však počasí neumoudřilo a byl půl minuty před vzletem rakety zrušen, tentokrát rovnou s dvoudenním odkladem.

V tomto případě už počasí nebylo překážkou, takže CRS-34 odletěla 15. května 2026 ve 22:05:41 UTC. Ke stanici se připojila 17. května v 10:37 UTC.

Po splnění stanoveného programu, především po vyložení nákladu a pozdějším naložení výsledků vědeckých výzkumů a případných technických zařízení ze stanice k opravě na Zemi, loď 16. června 2026 v 16:25 UTC od ISS odletěla a další den ve 12:11 UTC přistála na padácích do vod Tichého oceánu u břehů Kalifornie.

Užitečné zatížení

Při příletu Dragon 2 dovezla na ISS 2 948 kg zásob a materiálu, z toho 816 kg v nehermetizovaném nákladovém prostoru (trunku) je určeno k instalaci na vnější povrch stanice. Náklad tvoří: zásoby pro posádku, zejména potraviny a osobní věci (618 kg), vybavení pro výstupy do volného prostoru (128 kg), hardware pro údržbu a rozvoj stanice (469 kg), počítačové vybavení (84 kg), materiály a technika pro vědecký program NASA a jejích partnerů (včetně cubesatů určených k vypuštění na oběžnou dráhu) (831 kg).

Dovezený hardware tvoří různé součásti jednotlivých systémů stanice, včetně systémů monitoringu a udržování kvality ovzduší a vody na palubě (v tomto letu např. katalytický reaktor pro vodní systém stanice a předčišťovací pasivní nádrž pro systém univerzálního nakládání s odpady) a ergometrických systémů pro podporu kondice členů posádky (tentokrát např. vybavení pro evropský cvičební přístroj). Ze Země přiletěl také evropský skafandr EuroSuit pro použití uvnitř stanice a kosmických lodí, např. při startu a přistání. Evropská astronautka Sophie Adenotová ho bude v nadcházející etapě letu testovat.

Z řady výzkumů a demonstrací, které CRS-34 dovezla na stanici, NASA představila:

ODYSSEY – Projekt hledá odpověď na otázku, nakolik pozemské simulátory mikrogravitace dokážou věrně napodobit podmínky ve vesmíru. Vědci budou zkoumat chování bakterií ve vesmíru a porovnávat výsledky s experimenty prováděnými na Zemi v simulátorech mikrogravitace. STORIE – Výzkum se zaměřuje na nabité částice na oběžné dráze kolem Země, které reagují na kosmické počasí a mohou ovlivňovat zařízení, jako jsou elektrické sítě a satelity. Přístroj může výzkumníkům pomoci získat poznatky, díky nimž budou moci tyto změny lépe předpovídat a reagovat na ně. Laplace – Zkoumání pohybu a srážek prachových částic v podmínkách mikrogravitace je motivováno cílem lépe pochopit pohyb částic ve vesmíru. Vědci doufají, že se dozvědí více o vzniku Země a získají základní poznatky o tom, jak vznikly planety v naší sluneční soustavě i mimo ni. Green Bone – Experiment za účelem pozorování, jak na dřevěné kostře ve vesmíru rostou a vyvíjejí se kostní buňky. Výsledky získané v podmínkách mikrogravitace by mohly výzkumníkům pomoci zdokonalit přípravky určené k léčbě onemocnění spojených s křehkostí kostí, jako je osteoporóza. SPARK – V projektu se bude zkoumat, jak se ve vesmíru mění stav červených krvinek a sleziny astronautů. Vědci budou analyzovat snímky a vzorky lidských tkání pořízené před, během a po vesmírném letu, aby zjistili, jak lze během dlouhodobých vesmírných misí chránit zdraví astronautů. CLARREO Pathfinder – Přístroj s hyperspektrálním zobrazovacím spektrometrem HySICS bude po umístění na vnější povrch stanice přesně měřit sluneční záření odražené od Země. Díky vysokému prostorovému a spektrálnímu rozlišení bude schopen sloužit jako referenční kalibrační přístroj.

Při návratu Loď při návratu na Zemi může odvézt různý materiál o hmotnosti až 1 950 kg. Tentokrát do ní astronauti na zpáteční cestu kromě výsledků vědeckých testů a experimentů přibalili oční zobrazovací přístroj používaný ke sledování zdraví očí posádky, sorbentní filtr odstraňující stopové nečistoty z vzduchu v kabině a čerpadlo z oddílu pro odpad a hygienu. Na Zemi se vrátil také modul Advanced Plant Habitat, který dosud sloužil k dlouhodobým studiím v oblasti rostlinné biologie, a přístroj pro řízení tlaku, který při odtlakování přechodové komory recykluje vzduch z ní.

Odkazy

Reference

Související články Mezinárodní vesmírná stanice NASA SpaceX Seznam nepilotovaných letů k ISS Seznam aktuálních a plánovaných kosmických letů s posádkou a podpůrných letů

Externí odkazy

Video ze startu – 15. května 2026 Video z přiblížení a připojení k ISS (televizní přenos) – 17. května 2026 Video z přiblížení a připojení k ISS (vysoké rozlišení kamery SEN) – 17. května 2026 Video z odpojení a odletu od ISS – 16. června 2026

Kategorie:Lety Dragonu 2 Kategorie:Kosmonautika v roce 2026 Kategorie:Nepilotované kosmické lety Kategorie:Mezinárodní vesmírná stanice