Jaderná elektrárna Blayais () je provozní jaderná elektrárna ve Francii. Nachází se v departmentu Gironde v kraji Nová Akvitánie u obce Braud-et-Saint-Louis, asi 40 kilometrů od Bordeaux. Elektrárna provozuje čtyři reaktory o výkonu 951 MW každý. Elektrárnu vlastní a provozuje společnost EDF a zaměstnává přes 2200 lidí. Elektrárna ke chlazení používá vodu z estuáru Gironde a je čerpána podvodním potrubím.
Historie a technické informace
Počátky Na začátku 70. let 20. století ropná krize zdůraznila zásadní význam energetické nezávislosti pro zemi. Aby se zlepšila bezpečnost dodávek surovin a obnovila konkurenceschopnost Francie, zahájila francouzská vláda proaktivní politiku energetické nezávislosti, která vedla ke zvýšené závislosti na jaderné energii pro výrobu elektřiny. Dne 11. července 1975 mezirezortní výbor pro regionální plánování označil projekt výstavby elektrárny Blayais za významný projekt regionálního rozvoje. Projekt byl schválen 11. července 1975. Prohlášení o veřejné službě bylo podepsáno 29. prosince téhož roku. Bylo rozhodnuto o výstavbě standardizovaných tlakovodních reaktorů Framatome CP1, které vzešly z reaktorů Westinghouse na základě licence. Tyto reaktory mají hrubý výkon 951 MW a čistý 910 MW. Celkový výkon elektrárny je tak 3804 MW hrubých.
Výstavba Výstavba prvního a druhého bloku byla zahájena 1. ledna 1977. Třetí a čtvrtý blok následovaly 1. dubna 1978.
Uvedení do provozu Připojení k síti pro bloky 1, 2, 3, a 4 probíhalo ve dnech 12. června 1981, 17. července 1982, 17. srpna 1983 a 16. května 1983. Uvedení do provozu poté ve dnech 1. prosince 1981, 1. února 1983, 14. listopadu 1983 a 1. října 1983.
Záplavy 1999 Večer 27. prosince 1999 se v důsledku kombinace přílivu a silného větru během extratropické bouře Martin převalily mořské zdi v elektrárně a způsobily zaplavení jejích částí. Událost vedla ke ztrátě externího napájení elektrárny a vyřadila z provozu několik záložních bezpečnostních systémů, což vedlo k události INES 2. V té době byly bloky provozovány 1, 2 a 4 na plný výkon, zatímco blok 3 byl odstaven kvůli výměně paliva. Provoz bloků 1 a 2 byl ovlivněn poškozením řady vodních čerpadel a rozvodných panelů způsobeným povodní, všechny čtyři bloky ztratily napájení 225 kV, zatímco bloky 2 a 4 také ztratily napájení 400 kV. K udržení napájení elektráren 2 a 4 byly použity záložní dieselové generátory, dokud nebylo obnoveno napájení 400 kV. Během následujících dnů bylo ze zatopených budov odčerpáno odhadem 90 000 m³ vody. Dne 5. ledna otiskly regionální noviny Sud-Ouest bez jakékoli odpovědi následující titulek: „Velmi blízko velké nehodě“ , v němž vysvětlovaly, že katastrofě se jen těsně zabránilo. Záplavy vedly k zásadním změnám v hodnocení rizika povodní v jaderných elektrárnách a v přijatých opatřeních. Německu přiměly záplavy Spolkové ministerstvo životního prostředí, ochrany přírody a bezpečnosti reaktorů k nařízení posouzení německých jaderných elektráren.
Informace o reaktorech ReaktorTyp reaktoruVýkonZahájení výstavbyPřipojení k sítiUvedení do provozuUzavřeníČistýHrubýBlayais-1Framatome CP1910 MW951 MW1. 1. 197712. 6. 19811. 12. 1981Blayais-2Framatome CP1910 MW951 MW1. 1. 197717. 7. 19821. 2. 1983Blayais-3Framatome CP1910 MW951 MW1. 4. 197817. 8. 198314. 11. 1983Blayais-4Framatome CP1910 MW951 MW1. 4. 197816. 5. 19831. 10. 1983
Odkazy
Reference
Související články Jaderná energetika ve Francii
Externí odkazy
Blayais