Výletní nebo zahradní restaurace (v dobovém tisku označované také jako „zelené útulky“) byly místy určenými pro oddech obyvatel měst, typicky zřizovanými dále od městského ruchu, buď v okrajových městských částech, nebo opodál v přírodě (v lese, například Zábělá u Plzně nebo Hájovna v Michelském lesehttps://mapy.com/s/nokutuhupaAdressář královského hlavního města Prahy a sousedních obcí Bubenče, Holešovic-Buben, Karlína, Smíchova, Kr. Vinohradů a Žižkova. V Praze: Nákladem důchodův obce pražské, 1901, 1901(1), s. 315. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:435d6375-bf83-41b7-8f7e-6690161f907f.) nebo také při lázních; spíše výjimkou, kdy nešlo o periferní oblasti, byly pražské ostrovy Žofín nebo Střelecký ostrov a rozsáhlá Sochůrkova zahradní restaurace v zahradě Kopmanka v Templové ulici u Prašné brány).
Tyto restaurace fungovaly zejména v 2. polovině 19. a 1. polovině 20. století, přičemž s postupující modernizací a příchodem nových druhů zábavy (hlavně televize) docházelo k jejich postupnému zanikání, do současnosti jich nepřežilo mnoho (například obrovská zahradní restaurace u Letenského zámečku na pražské Letné). V některých probíhaly oblíbené takzvané promenádní koncerty, přičemž některé začínaly už ráno.
V Českých zemích bylo nejvíce zahradních restaurací v bezprostředním okolí Prahy (vzhledem k rozšiřování města postupně stále častěji i na jejím území, zejmémna od vzniku Velké Prahy roku 1922) a dále v okolí dalších měst; mimo okolí měst spíše výjimečně. Důležitá byla dopravní dostupnost tramvají nebo vlakem.
Podobným druhem zábavy byla lesní divadla (u Prahy přírodní divadlo Divoká Šárka, u Cvikova, u Mšena apod.) nebo letní nebo zahradní kina (první kino v Břevnově v zahradě usedlosti Malovanka).
Výletní restaurace v Praze a jejím bezprostředním okolí (seznam není úplný) Šlechtova restaurace (v současnosti v rekonstrukci) obora Hvězda Klamovka zámecká restaurace u Trojského zámku a další výletní restaurace v Troji
Zbytek republiky (seznam není úplný) okolí Brna okolí Plzně Zábělá Nová Huť u Chrástu
Poznámka: Venkovní posezení všech restaurací (i „nevýletních“, v centrech měst) se označují jako zahrádky.
Reference
Související články Zájezdní hostinec
Literatura Dvořák, Tomáš. Pražské výletní restaurace. Vyd. 1. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2010. 174 s. ISBN 978-80-7106-887-7. Adressář královského hlavního města Prahy a sousedních obcí Bubenče, Holešovic-Buben, Karlína, Smíchova, Kr. Vinohradů a Žižkova. V Praze: Nákladem důchodův obce pražské, 1901, 1901(1), str. 315–316. Oddíl Zahrady hostinské. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:435d6375-bf83-41b7-8f7e-6690161f907f. Český svět: illustrovaný čtrnáctidenník. Praha: Karel Hipman, 02.07.1915, 11(42-43), str. . Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:f4409740-6d81-11e4-8d66-5ef3fc9bb22f. Foto letní restaurace Rudolfa Lehovce v Podolí u Prahy.
Externí odkazy Z metropole: Letní seriál o bývalých výletních místech
Kategorie:Restaurace