Fórum tichomořských ostrovů (francouzsky: Forum des îles du Pacifique; fidžijsky: Bose ni Yatu Pasifika; maorsky: Te Huinga Moutere o Te Moananui-a-Kiwa; samojsky: Fono a Atumotu o le Pasefika; tahitsky: Te mau motu no Patitifa; Tok Pisin: Pasifik Ailan Forum; tongánsky: Fakataha 'a e Ngaahi 'Otu Motu Pasifiki) je mezivládní organizace, jejímž cílem je posílit spolupráci mezi zeměmi a územími Oceánie, včetně vytvoření obchodního bloku a regionálních mírových operací. Bylo založeno v roce 1971 jako Fórum jižního Pacifiku a v roce 1999 změnilo svůj název na „Fórum tichomořských ostrovů“, aby lépe odráželo členství fóra zahrnujícího ostrovní státy severního i jižního Tichého oceánu, včetně Austrálie a Nového Zélandu. Má 18 řádných členů a 4 přidružené členy.
Posláním Fóra tichomořských ostrovů je „pracovat na podporu členských vlád Fóra, zlepšovat ekonomickou a sociální situaci obyvatel jižního Pacifiku podporou spolupráce mezi vládami a mezinárodními agenturami a zastupováním zájmů členů Fóra způsobem, na kterém se Fórum dohodlo“. Jeho rozhodnutí provádí Sekretariát Fóra tichomořských ostrovů (PIFS), který vzešel z Jiho-pacifického úřadu pro ekonomickou spolupráci (SPEC). Kromě své role při harmonizaci regionálních postojů k různým politickým a strategickým otázkám má sekretariát Fóra také technické programy v oblasti hospodářského rozvoje, dopravy a obchodu. Generální tajemník Fóra tichomořských ostrovů je stálým předsedou Rady regionálních organizací v Tichomoří (CROP).
Austrálie a Nový Zéland jsou obecně větší a bohatší než ostatní země, které tvoří zbytek Fóra; počet obyvatel Austrálie je přibližně dvojnásobný oproti součtu ostatních členů a její ekonomika je více než pětkrát větší. Jsou významnými poskytovateli pomoci a velkými trhy pro vývoz z ostatních ostrovních zemí. Vojenské a policejní síly, stejně jako civilní personál států Fóra, zejména Austrálie a Nového Zélandu, se v poslední době pod záštitou Fóra účastnily regionálních mírových a stabilizačních operací v jiných státech, zejména na Šalomounových ostrovech (2003–) a Nauru (2004–2009). Tyto regionální snahy vycházejí z Biketawské deklarace, která byla přijata na 31. summitu lídrů Fóra tichomořských ostrovů, konaném v říjnu 2000 na Kiribati. 50. zasedání Fóra se konalo v srpnu 2019 na Tuvalu. V únoru 2021 Palau oznámilo, že opustí Fórum tichomořských ostrovů po sporu ohledně zvolení Henryho Puny generálním tajemníkem Fóra. Po rozhodnutí Palau se k odchodu z Fóra rozhodly také Federativní státy Mikronésie, Kiribati, Marshallovy ostrovy a Nauru. V únoru 2022 bylo oznámeno, že proces odchodu byl pozastaven do doby, než budou předloženy návrhy na reformy. Dne 9. července 2022 však Kiribati potvrdilo svůj odchod. Dne 30. ledna 2023 potvrdil premiér Fidži Sitiveni Rabuka, že se Kiribati smířilo s Fórem tichomořských ostrovů a plánuje se brzy znovu připojit. Rabuka se setkal s prezidentem Kiribati Taneti Mamauem, který ho o tomto rozhodnutí informoval.
Širší Tichomořské společenství slouží hlavně k podpoře mezinárodního rozvoje poskytováním technického a vědeckého poradenství a financováním rozvojových projektů a nezabývá se bezpečnostními otázkami ani nefunguje jako obchodní blok.
Členové 650px|Mapa znázorňující členy a přidružené členy Fóra tichomořských ostrovů Členské státy Deklarace Niue Declaration on Climate Change je přílohou B tohoto dokumentu. (AU) (CK) (FJ) (PF) </tr> (KI) (MH) (FM) (NR) (NC) (NZ) (NU) (PW) (PG) (WS) (SB) (TO) (TV) (VU) Přidružený člen Pozorovatelé (AS) (MP) (TL) Sekretariát AKT </tr> (GU) Asijská rozvojová banka Sekretariát Commonwealthu OIM </tr> (TK) </td> Komise pro rybolov v západním a středním Tichomoří Světová banka</td></tr> (WF) </td></tr> Partneři pro dialog (CN) </td></tr> </tr> (ID) (MY) </tr> (PH) </tr> </tr> (US) <td></tr> Rozvojový partner (TW)國際組織參與現狀
Reference
Kategorie:Mezinárodní politické organizace Kategorie:Austrálie a Oceánie Kategorie:Organizace založené roku 1971