Pomník Karla Havlíčka Borovského v Havlíčkově Brodě byl jako kulturní památka zapsán před rokem 1988.
Historie vzniku a postavení pomníku První náznaky a snahy o postavení pomníku se datují ve výroční den Havlíčkova úmrtí v roce 1906. výročí se mělo stát celonárodní událostí. Na slavnostním večeru 29. července v Německém Brodě přednášel Tomáš Garrigue Masaryk. V roce 1910 byl založen Komitét (spolek) pro postavení pomníku.
Další oživení bylo až v roce 1915 článkem v časopise Sázavan. Stále zůstávalo jen u snah.KAMP, Michal. Příběhy pomníku Karla Havlíčka v Havlíčkově Brodě. Havlíčkobrodsko : sborník příspěvků o historii regionu Havlíčkův Brod. Sv. 28, Havlíčkův Brod: Muzeum Vysočiny Havlíčkův Brod a Moravský zemský archiv v Brně - Státní okresní archiv Havlíčkův Brod 2014. 359 s. . S. 152-208.
Město se po vzniku Československé republiky v roce 1918 veřejně hlásilo ke svému slavnému občanovi Karlu Havlíčkovi a objevily se i první snahy o přejmenování Německého Brodu na Havlíčkův Brod. Akademický spolek Barák začal vyjednávat o pomníku Karla Havlíčka a jeho umístění, které bylo důležité a určovalo podobu pomníku. Docházelo k mnoha jednáním, neshodám a sporům. Městská rada prosazovala umístění pomníku na náměstí dokonce výměnou za mariánský sloup; argumentem bylo, že sloup byl postaven po roce 1620 na oslavu Habsburků (tehdejší správce muzea Stanislav Suma datoval vznik sloupu až mezi léta 1737–1749). Do sporu se vložil i historik umění Zdeněk Wirth z Ministerstva školství a národní osvěty, umístění pomníku na náměstí jednoznačně zamítl. Spolek zastoupený jednatelem místním malířem Otakarem Štáflem prohlásil, že mariánské sousoší je chráněno státem. Dalšími navrhovanými místy byla prostranství před budovou Okresního úřadu nebo gymnázia. Otakar Štáfl společně s uvažovaným autorem sochařem Bohumilem Kafkou a architektem Josefem Gočárem navrhli umístit sochu do parku Budoucnost. Po několika měsících dohadů bylo rozhodnuto. alt=Pomník Karla Havlíčka, detail|náhled|357x357pixelů|Pomník Karla Havlíčka, detail Začala příprava slavnostního položení základního kamene, které se mělo uskutečnit 3. ledna 1919. Prezident republiky Tomáš Garrigue Masaryk svoji účast přislíbil, ale slavnost byla zrušena. Slavnostní položení základního kamene (darovalo město Lipnice nad Sázavou) se uskutečnilo 3. října 1920, prezident i mnoho dalších osobností se omluvilo. Na základní kámen poklepal básník Viktor Dyk, promluvil senátor Václav Klofáč. Do kamene byl vložen pamětní list.
Další rozpory a dohady vznikly kolem autora sochy Karla Havlíčka: zda má být vyhlášena veřejná soutěž nebo osloven jeden umělec. Tímto dotazem byla oslovena Umělecká beseda a Spolek výtvarných umělců Mánes, oba spolky preferovaly soutěž, ale současně uvedly, že zvažovaný umělec Bohumil Kafka je schopným kandidátem a uvažovaný jeden rok na dokončení sochy je velmi krátká doba. Bohumil Kafka byl vybrán, původně žádal delší dobu, nakonec se lhůtou souhlasil a k práci se zavázal. Byla to jeho první realizace významné české osobnosti. Zvažoval se i materiál sochy – žula nebo bronz, zvolen byl bronz, ačkoliv byl dražší. Problémy byly s podobou Karla Havlíčka, Bohumil Kafka znal portrét Karla Havlíčka od malíře Henriho Lehmanna z roku 1849 i daguerrotyp z let 1846–1847, zvažoval výšku i barvu vlasů. Modelem sochaři stál kladenský hutník Karel Štíbr.ŠEDÝ, Jan. Setkání s živým modelem ke Kafkovu havlíčkobrodskému pomníku Karla Havlíčka Borovského. Havlíčkobrodsko : sborník příspěvků o historii regionu Havlíčkův Brod. Sv. 28, Havlíčkův Brod: Muzeum Vysočiny Havlíčkův Brod a Moravský zemský archiv v Brně - Státní okresní archiv Havlíčkův Brod 2014. 359 s. . S. 80-82. Na sochu byla spolkem vyhlášena sbírka, peníze se sbíraly mnoha způsoby (prodejem obrazů Otakara Štáfla, divadelními představeními místního ochotnického spolku, koncertem, dary jednotlivců. Vybraná částka peněz podmiňovala velikost sochy a podstavce.
Ve svažitém terénu parku bylo umístění sochy problematické; autor původního podstavce architekt Josef Gočár požádal o úpravu terénu pro kamenný podstavec čtvercového půdorysu.
Odhalení sochy Socha měla být odhalena 8. června 1924, při transportu byla socha silně poškozena a bylo nutno vyrobit odlitek nový. Vybrána byla slévárna v pražské Libni, začátkem září 1924 byla socha v několika kusech přivezena do Německého Brodu.
Slavnostní odhalení se uskutečnilo 14. září 1924, prezident se omluvil (byl vzhledem k politické situaci na Slovensku), poslal zástupce a do připravovaného sborníku poslal napsaný krátký příspěvek. O slavnosti odhalení pomníku psaly tehdy všechny noviny v Československé republice.
Pomník byl před rokem 1938 několikrát poničen, pachatelé nebyli dopadeni.
Léta 1938–1945 Německý starosta Německého Brodu po svém nástupu v roce 1943 dal pomník odstranit. Odstraňovala ho 23. června 1943 stejná firma, která ho v roce 1924 instalovala. Socha byla přemístěna do skladiště kovů v Praze Na Maninách. Gočárův podstavec byl silně poškozen a zcela zbořen, zachráněna byla zakládací listina.
Po roce 1945 Havlíčkova socha byla vrácena do města – již Havlíčkova Brodu – v červenci 1945. alt=Pomník padlých|náhled|Pomník padlých Vznikl Sbor pro znovu postavení pomníku. Původní místo sochy bylo určeno pro pomník obětem války, Havlíčkův pomník byl postaven ve svahu parku výše. Musil být vybudován nový podstavec, autorem návrhu byl František Němec a sochař Vincenc Makovský. Žulový podstavec byl záměrně menší, aby vynikla socha.https://pamatkovykatalog.cz/uskp/podle-relevance/1/seznam?uskp=18697%2F6-115 Znovu byla slavnostně odhalena 28. října 1946 na účasti prezidente Edvarda Beneše s chotí Hanou, ministrů Jana Masaryka a Václava Kopeckého, manželky Bohumila Kafky (sochař zemřel v roce 1942). Po smrti byl i iniciátor pomníku malíř Otakar Štáfl (+14.února 1945). I při špatném počasí byla účast 30 000 lidí. alt=Popis záchrany pomníku|náhled|Popis záchrany pomníku
Památková hodnota Socha Karla Havlíčka v nadživotní velikosti od Bohumila Kafky se stala symbolem města Havlíčkův Brod.
Reference
Literatura
KVAŠ, Karel. K historii pamětních desek a pomníků Karla Havlíčka Borovského v Havlíčkově Brodě a Havlíčkově Borové. Havlíčkobrodsko 1821–1971. Havlíčkův Brod: Okresní vlastivědné středisko, 1971. 85 s., il. 50–79. Památce Havlíčkově. V Německém Brodě : Sbor pro postavení pomníku Karlu Havlíčkovi Borovskému, 1924. 80 s., obr. příl., portréty. ŠEDÝ, Jan. Setkání s živým modelem ke Kafkovu havlíčkobrodskému pomníku Karla Havlíčka Borovského. Havlíčkobrodsko : sborník příspěvků o historii regionu Havlíčkův Brod. Sv. 28, Havlíčkův Brod: Muzeum Vysočiny Havlíčkův Brod a Moravský zemský archiv v Brně – Státní okresní archiv Havlíčkův Brod 2014. 359 s. . S. 80–82.
Karla Havlíčka Borovského v Havlíčkově Brodě Kategorie:Kulturní památky v Havlíčkově Brodě Kategorie:Stavby v Havlíčkově Brodě Kategorie:Karel Havlíček Borovský Kategorie:Bohumil Kafka